Statistiky (nejen) browserů

Čas od času není špatné připomenout si, jak si stojí jednotlivé prohlížeče Internetu (ale i OS) v žebříčku oblíbenosti, či používanosti. Pravda, jsem postižen profesionální deformací, ale přesto tento blog není určen jen programátorům a web designerům, ale i širší laické veřejnosti.

Pravděpodobně všichni víme, že k prohlížení internetových stránek lze používat více pro­hlí­že­čů, tzv. browserů, než jen Microsoft Internet Explorer, který byl dlouhou řadu let generickým prohlížečem OS Windows.

Dnes už je snad všeobecně známé i to, že OS MS Windows není jedinou plat­for­mou a kromě relativně drahého, ale vysoce výkonného Mac OS X, existují i další platformy, např. Linux, Swift, FreeBSD, OS/2, Warp a jiné. Dokonce, narozdíl od MS Windows, zcela zdarma. Pokud jde o výkonnost, spolehlivost a bezpečnost, dnes zcela potírají nejrozšířenější OS Windows.

Celým problémem je to, že většina uživatelů PC vůbec netuší, že si mohou OS volit a chybně dávají rovnítko mezi PC = MS Windows. Samozřejmě je nutné vnímat, že US fě Microsoft jsme vděčni za rozšíření počítačových technologií do celého světa. Ale zároveň bychom si měli být vědomi, že USA mají palec na daleko účinnější zbrani, než byl jaderný „Fat Boy“ nad japonskou Hirošimou.

Graf 1: Přehled používání OS za posledních 10 let

Bez nějaké po­li­tic­ké, či in­dok­tri­nál­ní slepoty bychom měli vidět, že pro dnešní USA není obtížné (v mezinárodně vy­pja­té době) vynutit na sou­kro­mé firmě Microsoft pře­dá­ní pravomocí do rukou státu a zcela se­lek­tiv­ně vyřadit tu, či onu zemi zcela z po­čí­ta­čo­vě ří­ze­né logistiky, či přímo z řízení státu. Měli bychom si u­vě­do­mo­vat, že veš­ke­ré zá­so­bo­vá­ní země, ať se jedná o suroviny, ne­bo potraviny, je řizeno po­čí­ta­čo­vý­mi systémy a (až na ban­ko­vní systémy) takřka bez­vý­hrad­ně postavenými nad OS Windows. Stačí tedy jen malý „opravný“ balíček, a celá vybraná země se může ocitnout v totálním chaosu. Rád bych věděl, jestli takovéto riziko bere v úvahu Bezpečnostní Rada státu. To, že jsme zrovna teď s USA kamarádi, mi přijde jako záruka nutná, ni­ko­liv však dostačující.

Nechci rozšiřovat nějakou poplašnou zprávu, ale toto faktum bychom si měli uvědomovat. USA mají prst na nevídaně mocné zbrani a nakonec – už byla vyzkoušena v Iráku před jen ně­ko­li­ka málo lety během Války v Zálivu. S užitím jen malé části rozumu bychom měli uvažovat o di­ver­zi­fi­ka­ci rizik.

Asi je lhostejné, že Vám přestanou fungovat nějaké hry, či se dokonce nepřihlásíte na Facebook, či do pošty, ale že nebude ve městech chleba, u pump nebude benzín, a většina a­pli­ka­cí nebude funkční, je závažným problémem. A opakuji: není tak těžké to udělat!

Jedním z prvních sebezáchovných opatření je přestat používat OS Windows. Klidně si na jednom PC můžete nastavit tzv. dualboot, tedy možnost startovat systém v jednom, nebo jiném OS. Dobrou volbou je např. kompilace Linuxu Ubuntu (ke stažení např. na Ubuntu). Hodí se pro běžné domácí použití a je asi tak o 75 % výkonnější, než Windows. O konfiguraci se nemusíte bát. O většinu hardwareových záležitostí se postará OS sám a výsledkem bude funkční OS s ovládáním velmi podobným OS Windows. S podstatně menšími riziky. Obdobně například mi­ni­ma­lis­tic­ká verze Linuxu Slax, která se vejde i na 1GB Flash klíčenku a jde z ní spouštět.

Graf 2: Přehled používání browserů za posledních 11 let

Vrátím se však k pů­vod­ní­mu námětu článku: browsery. Situace je podobná. Po­dí­vej­me se na Graf 2, jak si vedly růz­né prohlížeče Internetu za posledních 11 let. MSIE je dnes k použití už ve verzi 10. O mnoho se polepšil, ale o kva­lit­ním prohlížeči nadále nemůžeme hovořit. Stále se­tr­vá­vá v předpokladu, že fa Microsoft je diktátorem pra­vi­del, protože je velká, světově největší. A nor­mo­tvor­né au­to­ri­ty by měly po­slou­chat to, co si Microsoft nadiktuje a vy­my­slí. Přes jistou snahu Redmondu inovovat MSIE, z garafu je patrné, že prohlížeč celou dekádu ne­od­vrat­ně spěje na smetiště SW dějin.

O mnoho lépe si vedou jiné prohlížeče Internetu, dnes výtečný Chrome, ale i Safari (postavené na podobném vykreslovacím jádře KHTML), prohlížeč Mozilla Firefox (dnes již lehce zaostávající), prohlížeč Opera (velmi vstřícný k hen­di­ke­po­va­ným jedincům, avšak neprávem opomíjený). Je však třeba konstatovat, že (s vý­jim­kou Opery) jsou všechny dnešní prohlížeče vystavěny na základních zdrojových kódech jádra pro­hlí­že­če Mozilla; i MSIE.

Mezi vysoce progresivní můžeme zařadit právě prohlížeč Chrome. Eventuálně můžeme využít i mezinárodními soudy vynuceného subprogramu BrowserChoice a výchozí program k prohlížení internetových stránek si vybrat přímo z OS Windows. Pokud budete váhat, které z nabízených využít, volte Chrome, případně Firefox, případně Opera. Na ostatní nabídky se spíše dívejte s despektem. Safari není lokalizováno a ostatní jsou spíše za okrajem použitelnosti. (Ovšem, pokud pracujete v OS Linux, pak je Mozilla Firefox docela dobrá volba. A Chrome je dnes k disposici i v kompilaci pro Linux.)

Graf 3: Rozlišení monitorů za 13 let

Pokud bychom analyzovali barevnou hloubku dnešních grafických karet, stoprocentně je již zapomenut 8b hard­wa­re (256 barev), 16b skomírá s posledním 1 % uživatelů (65 536 barev) a plně dominují 32b karty (16 777 216 barev).

Nejinak je tomu s rozlišením monitorů, resp. dnes již takřka bezvýhradně displejů. Ke zlomu dochází v r. 2006 masovým nástupem (a cenovou dostupností) notebooků. I když paradoxně: s pokračující miniaturizací (tablety) se trochu vracíme do kdysi dávno již zapomenutých rozlišení jen několika set pixelů.

Na druhou stranu je třeba si přiznat, že počítačová gramotnost mnoha jedinců nepokročila za ta léta ani o píď. Na otázku: „Jaký prohlížeč Internetu používáš?“ se až příliš často dozvídám: „No přece seznam.cz, voée“.

Závěrem tedy snad shrnutí: OS Windows není jediný na světě, jsou jiné a lepší. Prohlížeč MSIE není jediný na světě: jsou jiné a lepší.