Jak jsem slíbil, pokusím se dnes připomenout jak správně skloňovat číslovky dva/oba a několik zažitých nešvarů užívaných při ohýbání číslovek.
Dvě/obě
Často se můžeme setkat (a nejen ve verbálním projevu) s patvary typu: „se dvouma klukama, o dvouch občanech“, dokonce ve snaze psát super-spisovně i s tvarem: „se dvěmi slečnami“. Někdo tady včera v komentáři napsal: „Píšu jak mi zobák narost“. Ano, bohužel.
Jak tyto číslovky používat správně?
Tři/čtyři
Ustálené tvary pro druhý pád jsou: tří/čtyř a třech/čtyřech, přičemž ta druhá dvojice se hodí spíše do projevu mluveného. V sedmém pádě: třemi/čtyřmi. Toleruje se však, když počítaná věc končí na -ma, tvar shodný, tedy: třema/čtyřma.
Příklady: „Bez tří poslanců“, „Se třemi senátory“, „Mezi čtyřma očima“.
Práce s dlouhými čísly
Cesty jsou dvě:
Buď pracně vyskloňovat slovo po slovu každou číslovku: „Hovoříme o 1 234 567 lidech. — Hovoříme o milionu dvou stech třiceti čtyřech tisících pěti stech šedesáti sedmi lidech“. V mluveném projevu je to poněkud obtížné, ale písemnému projevu to sluší.
Snazší cesta vede přes skloňování jen počítaného předmětu a nejnižší číslovky: „Hovoříme o milion dvě stě třicet čtyři tisíc pět set šedesát sedmi lidech“. Cítíte jak to zní šroubovaně?
Skloňování číslovek vyjádřených cifrou
Cifry se zásadně neskloňují, ač mnoho lidí má tendenci naznačit pád nějakou přídavnou koncovkou: „5-ti násobný zisk“, „od 10ti kilometrů“… To je chybné. Neskloňujeme také většinu zkratek, ani značek. Asi by Vás nenapadlo napsat: „V ČRce jde do tuhého“ nebo „Po 5 m-ech zahněte doprava“. Správný tvar čtení číslovky vyplývá z kontextu.
Shoda koncovky počítaného předmětu a přísudku
Není tomu ani čtyřicet let, kdy se tato shoda přísně vyžadovala: „Skokan skočil dvě stě jeden centimetr“, „Obdržel pět set čtyři body“, „Devadesát jeden divák tleskal“.
Z tohoto pravidla však čím dál více plynuly nepřirozené vazby. Zejména u číslic jedna až čtyři. Dnes je obvyklejší vazba s druhým pádem množného čísla: „Skokan skočil dvě stě jedna centimetrů“, „Obdržel pět set čtyři bodů“, „Devadesát jedna diváků tleskalo“. (Tady je to markantní: v minulém příkladu tleskal v podstatě jen jeden divák a zbylých devadesát je v tichosti opuštěno!)
Z diskuse pod minulým článkem vyplynula jedna důležitá věc, kterou jsem opomněl zdůraznit: v psaném textu se spíše vyhýbejte psaní cifer. Zejména u malých čísel používejte přednostně slovní vyjádření číslovky. Pouze u technicistních textů se cifry hodí lépe.
Vzpomínáte si na projevy někdejších mocipánů, kteří se ve snaze mluvit ultra-spisovně dopouštěli ohavností jako: „Při schůzi Místného Národného Výboru došlo ke přijetí usnesení…“ Neuměli česky. Měkké „i“ není sprosté a neprovází nespisovnost. A ten trpný tvar – to je kapitola sama pro sebe. Taky na něj dojde.
Příště asi o psaní čárek v souvětích. To bude fuška. :-)
Tak v uvozovkách: „Mějte pěkný den“.
