Nejsou jedni jako druzí

K amnestii prezidenta republiky jsem už nechtěl nic dodávat. Že je přinejmenším diskutabilní jsem psal už v některém z minulých článků. Ale nedá mi, abych nedovětil ještě několik slov.

President Klaus se v televizních novinách vyjádřil: „Laciná, jednostranná a lživá kampaň médií a politiků v médiích k amnestii, kterou jsem udělil k dvacetiletí České republiky, je ve své podstatě pokračováním toho, co dobře znám. Není to kampaň proti samotné amnestii. Je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které představuji a zastávám a které více než dvacet let v politice prosazuji.“ Politický útok těch, kteří se bojí toho, že z politické scény nehodlá po ukončení mandátu presidenta odejít.

O několik dní dříve se vyjádřil ve smyslu, že veřejnost je zmasírována a ti „hloupější“ až později pochopí hlubokomyslné cíle jeho amnestie. Už mi tam chyběli jenom zaprodanci a ztroskotanci…

On se vlastně vyjadřuje dnes velmi podobnými slovy, jaká použil po Sarajevském atentátu. Svůj značně nepromyšlený krok, který veřejnost i bez nápovědy médií vnímá velmi negativně, vztahuje výhradně ke své osobě, aniž by byl schopen vyvodit jakékoliv sebereflektivní závěry. President se zdráhá obhajovat svůj čin jak na půdě PS PČR, tak i Senátu a radí, aby si kritici za domácí úkol nastudovali text jeho amnestie.

President ve svém novoročním projevu nepodložil svůj krok jediným slovem zdůvodnění, nějakým filozofickým morálním imperativem, jediným náznakem ideje, jediným náznakem apologetiky.

Část veřejnosti se samozřejmě obává zvýšení kriminality (a je nepochybné, že někteří z propuštěných se dopustí znovu nějaké kriminální činnosti). K takovým excesům vždy dochází a v poměru k počtu propuštěných se pohybují spíše někde na hranici promile. Je ale naivní pokládat uvěznění pachatelů za jejich trvalou izolaci, za ochranu společnosti ad infinitum. Ti propuštění by stejně byli dříve či později propuštěni a jestliže ke zločinnosti mají sklon, pak je uvěznění jen časovým odkladem jejich dalších skutků.

Pan president musí velmi dobře vědět, že celá veřejnost nečeká, až jí média nějaký názor předžvýkají a vyplivnou. Pan president by měl přinejmenším tušit, že se ve společnosti vyskytují i jedinci, kteří si své názory tvoří sami. A také to, že ne všichni musí úžasem padnout na pozadí, jestliže president řekne či učiní to či ono.

Ano, samozřejmě je hlavně řeč o bodu dva amnestie. Veřejnost velmi negativně vnímá amnestie rozsáhlých hospodářských deliktů, ať už se vlekou, či nikoliv. Z těch, co veřejnost dráždí nejvíce, stojí za zmínku například:

• Herec a producent Jiří Pomeje – zpronevěra 8 mio. z fondu kinematografie
• Zpěvačka Dara Rolins – usmrcení z nedbalosti
• Fotbalista Tomáš Skuhravý – pojišťovací podvod 2 mio.
• Náměstek primátorky Martin Janečka – korupce 30 mio.
• Soudce Jiří Berka – falešné konkurzy 250 mio. (pikantnější o to, že se má vrátit do taláru a obdržet ušlou mzdu za 8 let)
• Expresident NKÚ František Dohnal – zneužití pravomoci veřejného činitele
• Podnikatel Aleš Trpišovský – pirátské chování na silnicích
• Šéf ČFS František Chvalovský – úvěrové podvody 1,5 mld.
• Magdaléna Weiglová – usmrcení z nedbalosti a těžké ublížení na zdraví
• Manažer Miroslav Hálek – vytunelování investičních fondů Trend a Merica (případ Union Banka)
• Výkonný ředitel Marko Stehlík – tunelování podniku Poldi Kladno
• Předseda DSSS Tomáš Vandas – rasistické projevy na veřejnosti

Těmito jmény seznam nekončí. Podle odhadů se bude jednat nejméně o stovky, spíše o tisíce případů.

Z názorů:

Radim Jančura, Student Agency: „Klaus si tím moc pohoršil a myslím si, že to neudělal ze své hlouposti, ale z nějakého kalkulu.“

Stanislav Bernard, majitel pivovaru: „Prezident namísto tlaku na zrychlení řešení těchto závažných kauz, vyvíjí snahu zamést je pod koberec. Toto není prezident, ale zametač.“

Jiří Šimáně, majitel holdingu Unimex Group: „S amnestií nesouhlasím a chybí mi zejména její důvod, tedy jestli je vůbec zapotřebí.“

Martin Hausenblas, firma Adler, filantrop: „Amnestie bourá další pilíř naší země, kterou je důvěra občanů ve spravedlnost. V tuto chvíli totiž přestalo platit, že po trestném činu přijde trest. Nezbývá než se hořce smát nad Klausovou proklamací o návratu k hodnotám, když Klaus sám devastuje naši zemi jedním skandálním precedentem za druhým… Klaus svým činem chladnokrevně a elegantně legalizoval rozkrádání naší země v minulosti, demotivoval policii, státní zástupce a soudy a navíc si zavázal mnoho lumpů, kterým dal svobodu.“

A mimo tuto amnestii se lze ještě ptát, proč nebyli stíháni, či stíhání bylo zastaveno u osob podezřelých z tunelování a „pumpingu“ v devadesátých letech, namátkově jmenujme: Motoinvest (P. Tykač, J. Dienstl, A. Tříska, S. Potáč), Agrobanka (J. Klumpar a Motoinvest), Plzeňská banka (Motoinvest), Česká spořitelna (Motoinvest, J. Klapal, L. Klausová), Harvardské fondy (V. Kožený, K. Köcher, J. Široký, B. Vostrý, F. Stehlík, M. Pacovský), Bohemia banka (Nikodým, Čadek), Komerční banka (Salzmann, Smetka, Barac, Chvalovský, Smetka [H-system]), IPB (Tuček, Benešová, Weigl [ano, ten Weigl]). V úhrnu se souhrnné škody odhadují přes bilion korun! Ve většině těchto kauz se mj. vykytovali bývalí vysocí aparátčíci KSČ a agenti StB.

Na závěr je ještě třeba dodat čtyři citáty z Ústavy:

a) III./54/3: „Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.“

b) III./63/1j): „Prezident republiky má právo udělovat amnestii.“

c) III./63/3: „Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.“ A nakonec:

d) III./63/4: „Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.“

Žádné verbální tanečky kolem toho, kdo je vinen.

To je to podstatné, proč veřejnost amnestii kritizuje, pane presidente! Podle mne právem.