Konec světa?

Katastrofisté předpovídají konec světa k 21. 12. 2012, protože prý k tomuto datu „končí“ tzv. Mayský kalendář. Jak obrovský je to blábol a nesmysl se pokusme dokázat pochopením mechanismu Mayského kalendáře.

Na úvod si jen zmiňme, že Mayové používali dvacítkovou početní soustavu a znali nulu. Nesouvisí to sice přímo s kalendářem, jen podotkněme, že jejich zápisy cifer umožňovaly i velmi složité matematické operace (na rozdíl od např. římských číslic, se kterými prakticky počítat vůbec nelze).

Pokusme se pochopit Mayský kalendář na alegorii tří ozubených kol:

Vnitřní malé kolo – měsíc se 13 číslovanými dny, celkem 20 oběhů do roka

Střední kolo – 20 měsíců (názvy měsíců podle bohů) [0]

Tj. 13 × 20 = 260 dní – ani jednou se nemůže opakovat název jednotlivého dne! Tzv. náboženský kalendář, svatý rok, božský rok, Tzolkin. Podle něj běžely všechny náboženské rituály.

Vnější velké kolo = druhý kalendář (zemědělský) – Haab – 18 měsíců po dvaceti dnech + perioda 5 dnů. 18 × 20 + 5 = 365 dní. Dny Haabu mají též názvy bohů, některých dokonce stejných, jako v Tzolkinu.

Datum podle Mayů má pak například tvar: 4. Ahau 8. Cumhu (Tzolkin + Haab). Další den bude 5. Imix 9. Cumhu, pak následuje 6. Ik 10. Cumhu atd.

Den se stejným označením tak může nastat až po 18 980 dnech (což je 52 našich let). Těch 52 let je základním Mayským kalendářním cyklem (52 zemědělských let, nebo 73 Božských let [18 980 : 260 = 73]).

Můžeme tedy konstatovat, že od na rozdíl od našich „lineárních“ kalendářů, kdy postupně naplňujeme jednotlivé měsíce dny (a roky měsíci dní), Mayský kalendář je cyklický, periodický.[1]

Schéma Mayského kalendáře je na obrázku načrtnuto jen schematicky – ve skutečnosti je podstatně složitější – a popravdě i správnější, protože oprávku nepřesnosti délky roku řeší dokonce lépe, než náš současný kalendář:

Model

Této udivující přesnosti dosáhli Mayové nikoliv vcelku primitivními přestupnými roky po čtyřech letech (minus korekce chyby po 113 letech), jak činíme my, nýbrž po každém jejich cyklu (52 let) přidávali plných 13 svátečních dnů a pak každých 61 cyklů (3 172 let) odečítali plných 25 dní.

Pro pořádek je třeba dodat, že aby jakýkoliv kalendář měl smysl, musí mít nějaký svůj počátek, den/rok nula:

Náš kalendář se opírá o význačné datum narození Ježíše Krista[2], muslimský kalendář se opírá o rok poutě Mohammeda z Mekky do Meddiny (+ 622 let po Kr.), Peršané počítali od „počátku světa“. A Mayové? Nevíme, jaké význačné datum použili. Spisovatel a záhadolog Erich von Däniken se domnívá, že se jednalo o datum návštěvy mimozemské civilizace na zemi, která (nejen) Mayům dala množství astronomických a matematických znalostí. Mám osobně k jeho nevědecké a tendenční interpretaci kdečeho množství výhrad, ale zdá se mi, že se počátek Mayského kalendáře musel opírat o cosi maximálně neobvyklého. Co to bylo? Nevíme!

Vědci se dodnes přou, i přes použití nejmodernější výpočetní techniky, kam spadá den/rok nula Mayského kalendáře. Shodli se pouze na tom, že den nula byl 4. Ahau 8. Cumhu[3]. Odhady letopočtu vzhledem k našemu kalendáři se pohybují od června 8498 př. Kristem až po období kolem roku 3000 př. naším letopočtem. Dnes je sice obecně přijímán názor Johna E. S. Thompsona, který uvádí datum 11. srpna 3114 př. Kr., přesto ale musíme tvrdit, že datum počátku Mayského kalendáře neznáme a můžeme je určit tak s přesností ± 5 000 let. A hlavně: proč Mayský kalendář počíná vlastně celá tisíciletí před mayskou epochou? Přitom v jejich záznamech jsou evidovány i události ještě starší! Opět: nevíme.

Zkomplikujme si poněkud naši jednoduchou alegorii se třemi ozubenými koly a přidejme kolo čtvrté: získáme tím tzv. „dlouhý cyklus“[4]. První zub tohoto velkého kola bude odpovídat datu 4. Ahau 8. Cumhu a dovolí vytvářet dlouhé cykly v řádu miliónů a miliard let:

Ale Mayové používali ještě větší čísla – kinčiltun (3 200 000 tunů) a alautun (64 000 000 tunů). Alautun je plných 23 040 000 000 dní, neboli 64 109 589 roků!!! Mayové dokázali určit a pojmenovat pomocí cyklického kalendáře naprosto přesně jeden každý den v průběhu 374 440 let, čili 136 656 000 dní! Až po uplynutí tohoto období se začínají dny a jejich názvy opakovat. A proč?

Pomyslné soustrojí se pouze dostalo do stejného výchozího bodu, jako v den 4. Ahau 8. Cumhu roku „nula“ – pomyslné čítače se vynulovaly – ale jede se dále…

Závěry:

1. Mayský kalendář nekončí, jen prochází po dlouhé periodě bodem nula a točí se znovu od začátku.
2. Nejsme schopni (ani na úrovni soudobé vědy a matematiky) přesně určit počátek Mayského kalendáře, tudíž není jisté, zda se „čítače vynulují“ letos v prosinci, či až za 5 tisíc let, nebo kdykoliv jindy.

Zdroje:

1. Dittrich, Arnost: „Die Korrelation der Maya-Chronologie“
2. Vollemaere, Antoon Leon: „Entzifferung der Hieroglyphenschrift der Maya“
3. Morley, Sylvanus Griswold: „The ancient Maya“
4. Erich von Däniken (pouze fakta)

Poznámky pod čarou:

[0] Fonetika jmen bohů je na obrázku jiná
[1] Angl.: Calendar-round
[2] I zde je jistá pochybnost, protože první písemné záznamy o životě a smrti Ježíše jsou datovány až někam do osmdesátého roku (po Kristu). Do té doby se jednalo pouze o ústně předávané informace, a jak známo, v pověstech ± rok, žádná míra. Takže sekundárně vzniká pochybnost, zda je vůbec letos rok dvoutisící dvanáctý po jeho zrození.
[3] Ale proč takto zprostředka kalendářního cyklu, to už se nedovídáme. Logické by se přeci zdálo, že se počne 1. Imixem…
[4] Angl.: Long-count

Takže přátelé: buďme v klidu…