Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsem potkával jídlo (IV)

Jak jsem stárnul, potkával jsem ještě další jídla. Některá stojí za zmínku, někdy kladnou, někdy ne. Ale to je tak. Svět není procházka růžovou zahrádkou.


Ještě než se pustím do mladších zážitků, vybavila se mi fantastická vzpomínka. Není sice chuťová, ale spíš taková pocitová. Bydlel jsem tenkrát u babiček na Pankráci. Mohly mi být tak tři – čtyři roky. Sedli jsme s babičkou do tramvaje, myslím, že to byla trojka, a jeli skrz Nusle a jinými místy až na dolní konec Václaváku. Tam jsme vystoupili a šli kus pěšky. Už nevím, jestli to bylo v ulici Na Můstku, nebo až v Havířské, ale stával tam tzv. „Dětský dům“. Myslím, že se tam prodávala také nějaká konfekce, ale to mě tehdy vůbec nezajímalo. V prvním patře byla cukrárna. Stolky, boxy, obsluha. Tam jsme mířili.

Babička si zřejmě dávala kávu a já nějaký dortík. Nevím, jaký byl. Ani jestli byl dobrý – ale asi ano. Zachytil to tehdy jakýsi fotograf. Možná ta fotka dodnes existuje. Zachytil blažené oči dítěte s pusou umazanou kolem dokola nějakým krémem.

Tehdy ještě chodili fotografové. Nevím, jestli byli ještě soukromí, nebo už pod komunálem, a na přání prostě vyfotili situaci, památku na atmosféru. Pak to vyvolali, zvětšili a poslali poštou. Jak se to platilo už nevím, to šlo mimo mě.

Ale to byla jen taková vzpomínka. Zpátky k jídlům:

Z těch pozoruhodných stojí za zmínku zapečené palačinky. Na pánvi se udělaly tenoučké palačinky, ale nemazaly se marmeládou, ale náplní z měkkého tvarohu se žloutky, cukrem a hrozinkami (obecně ty „sušené mouchy“ moc nemusím). Pak se zavinuly a nakladly do zapékací misky. Na to se nalily rozšlehané bílky s mlékem a dalo se to zapéci do trouby. Porce se pak vytvářely napříč.

Nato se mi vybavuje situace, kdy jsem pracoval na letišti v Praze Ruzyni. Zanedlouho to bude asi Ejvl érport. Byl tam tehdy učňák kuchařů a číšníků. Chodili jsme do něj na oběd s kolegou Peterkou a brali ten jídelníček shora dolů. První většinou byly plíčky na smetaně s knedlíkem. Stály něco kolem tří korun.

Pak jsme to sjížděli dolů, další býval většinou roastbeef s bramborem a tatarkou. To maso bylo skutečně růžové, na tenké plátky nakrájené a ta tatarka se nejmenovala Huhlmans, ale byla to tatarka. Už nevím, kdo z nás v tom jídelníčku dojel hlouběji. Asi on. Ale to bylo jedno.

Ze své éry na letišti musím ještě vzpomenout na jednu zvláštnost. Montovali jsme tehdy nějaký přistávací maják na letišti v Brně-Tuřanech. Kromě přistávacích drah tam stálo jen několik skromných budov a v jedné z nich byla taková čekací restaurace – žádné hogo-fogo. A provozovatel tam nabízel vařenou čabajku. Pokud si ji člověk objednal, trvalo to přes půl hodiny, než na stole přistála, ale to jste přátelé ještě nejedli! Kolečko čabajky je jistě dobré, ale celá ta noha, horká a voňavá, to prostě byla bomba!

Ještě než uzavřu to dnešní vzpomínání, musím zmínit věc, která se strašně nepovedla. Tehdy rodiče od někoho, a už nevím proč, dostali takový stojánek s miskou, kahancem a zavěšenými dvojzubými vidličkami. Nějak jsme nevěděli k čemu to je, ale pak jsme se dověděli, že to je souprava na přípravu švýcarských fondů.

Samozřejmě – mělo to být fondue. Švýcaři vtipně pochopili, že sýr i chléb poměrně rychle okorávají, tak vymysleli jednoduchou praktiku: sýry se roztaví, vychutí a kousky chleba v té věci omočené chutnají o mnoho lépe.

Základem pro švýcarské fondue bývalo několik druhů sýra: Gruyere, Ementál, Walliser Bergkase, Schabzieger, přísadou ale mohly být třeba i houby, smrže. Nejčastěji se kombinuje Gruyere a Ementál, protože vytvoří přesně tu správnou konzistenci. Dále se přidávalo bílé víno, někdy i aromatická kořalka. Samozřejmě v každém kantonu jinak.

No, nevím co se tenkrát doma podařilo roztavit za sýr, Gruyere to rozhodně nebyl a pokud nějaké víno, pak asi Pražský výběr. Prostě, bylo to neskonale hnusné. Každý kolem stolu si omočil v misce nad kahanem tak dvě-tři kostičky chleba a pak oznámil, že už je syt a někam se uklidil.

Jedl jsem fondue o mnoho let později v Holandsku. Nemělo to chybu.

Tak, dnešní porce vzpomínek je taková rozháraná. Příště vzpomenu už jen pár jídel a nechám toho.

Autor: Petr Závladský | úterý 18.9.2012 14:15 | karma článku: 12,64 | přečteno: 956x
  • Další články autora

Petr Závladský

K poučení z krizového polistopadového vývoje ve straně a společnosti

Úspěšně znormalizovaný Ústav pro studium totalitních režimů vydal ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci na sklonku roku 2015 sborník odborných prací „Každodenní život v Československu 1945/48–1989“.

17.2.2016 v 11:11 | Karma: 30,43 | Přečteno: 1862x | Diskuse| Ostatní

Petr Závladský

Dobrý den, můj přítel,

Je to občas veselé, když člověk někde zveřejní svou mailovou adresu, jak se dobré duše celého světa hned starají, aby člověk neživořil, nedřel tady za nějaký mrzký peníz, ...

15.12.2015 v 11:00 | Karma: 23,29 | Přečteno: 1184x | Diskuse| Ostatní

Petr Závladský

Zálohování dat

Před pár dny tady uveřejnila paní Zuzana Součková článek o nutnosti zálohování dat. Jak pod jejím původním článkem, tak i na FB se objevila řada podnětů typu: „zálohoval bych, ale nevím kam“. Stručný přehled je takovýto:

7.11.2015 v 16:10 | Karma: 18,16 | Přečteno: 1258x | Diskuse| Ostatní

Petr Závladský

One way ticket

Xenofobie je strachem z neznámého, ale my jsme (i díky informatice) velmi dobře informováni! Tedy se jedná o strach naopak ze známého, o strach z reálného nebezpečí. A samozřejmě pociťujeme odpor proti hrozícímu násilí.

27.9.2015 v 16:52 | Karma: 34,13 | Přečteno: 1142x | Diskuse| Ostatní

Petr Závladský

Maličko o kavkách a také o lidech

Jsem jen z donucení filosof. Chtěl jsem si původně jen tak klidně žít své dny a dívat se na květiny jak kvetou a voní, vidět stromy jak kvetou a plodí, a sledovat ptáky jak zpívají, vidět, jak neúprosně po podzimu přichází zima...

26.9.2015 v 17:25 | Karma: 18,99 | Přečteno: 518x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu

16. června 2024

Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...

Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu

16. června 2024

Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...

Čokoládová holčička osladila život v SSSR. Boj o svou tvář ale prohrála

16. června 2024

Seriál Kdo by neznal Aljonku. Nejslavnější ruská čokoláda je na trhu už téměř šedesát let a její věhlas...

Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů

15. června 2024  14:30,  aktualizováno  22:39

Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

  • Počet článků 651
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1688x
Občan, člověk. Často zděšený z toho, co vidí, slyší, či čte. Který se chce ještě za svého života dožít lepšího režimu, než byl ten rudý…
Ale vidím, že se do toho „socíku“ chce většina lidí v tomto státě vrátit.