Ta zpupnost, se kterou naši nevolení vládci shlížejí ze svého Olympu dolů na tu chamraď (póvl, žumpy…, atd. dosaďte si dle vlastního uvážení), co jí stačí občas pustit v televizi nějakou koninu, občas jim uspořádat nějakou hru, občas na ně zadupat a oni si strachy začnou pouštět do gatí a spustí ocasy mezi nohy a jdou, šťastně bečíce, k bráně jatečné, mě bere u srdce.
Mydlář kat
„Šľak ma ide trafiť,“ říkával pan Július Satinský, když chtěl v rádiu hovořit se svým hereckým kolegou o něčem, co mu děsně lezlo na nervy. Mě ten pocit potrefil včera, když předseda vlády vykládal ve zprávách, s okem vlhkým, něco o firmách s neprůhlednou vlastnickou strukturou, o akciových společnostech s akciemi na doručitele, kterým stát klidně dosud zadával zakázky bez ohledu na tento fakt, čímž prý došlo k velkým podvodům. Prý v řádu 1 bilionu korun.
Nevím, jestli si vůbec dovedete představit, jak ten bilion vypadá. Pro Vaši představu je to 1 000 000 000 000 Kč. To je taková řacha, že si ji běžný smrtelník nedovede nijak znázornit! Je to pro něj číslo asi tak uchopitelné, jako plus a mínus nekonečno.
Náš nejšetrnější ministr světa dokázal naše zadlužení zvětšit za poslední rok na 160 000 Kč na hlavu, včetně nemluvňat. Dohromady je to 1 680 000 000 000 Kč. A když rozpočteme to, o čem zřejmě předseda vlády mluvil, tedy o tom, že ta báječně rozjuchaná podpora solární energie nás vyjde na takové peníze, znamená to na každou hlavu dalších 95 238 korun. V úhrnu tedy už dlužíte něco přes ¼ mega na hlavu. Asi máte manželku a třeba tak dvě děti… No tak to už to máte dohromady za milion. To nám to pěkně přerůstá přes hlavu, že! Nevím, nevím, kde na to vezmete…
Samozřejmě mě nesmírně štve k jakým koncům to ten náš stát vede, ale o mnoho více mě štve, že ministerský předseda před kamerou a za kecacím pultíkem plamenně káže kdo za to může. A přitom lže, jako když Rudé právo tiskne. Za to přece nemohou (až tolik) ty firmy, které nic nenutilo mít průhledné vlastnické struktury. Vinu — a to jednoznačně — mají přece ti, kteří jim tyto zakázky a dotace z našich peněz, z veřejných peněz, dávali!
A ještě z jednoho „ma šľak ide trafiť:“ místo aby si ministr, či šéf ministrů stoupl před kamery a národu řekl:
„Vážení občané, se smutkem v duši a hlubokým studem se Vám musím přiznat, že jsme nedomysleli a zcela podcenili provedení i důsledky podpory solární energie, kterými jsme jednoho každého z Vás okradli o tak strašlivou sumu. Všechny podřízené, kteří se této ostudné skutečnosti jakkoliv zúčastnili, odevzdávám spravedlnosti. Ty zákonodárce, kteří se do věci také zapletli, vyzývám k okamžitému složení mandátu. Jejich seznamy dávám k dispozici. Sám odevzdávám veškerý svůj majetek na veřejný účet a své tělo katu. Lidé, odpusťe mi, prosím.“
jen se vymlouvá a vymlouvá a vymlouvá.
Jenže žijeme v České socialistické republice a tak si ještě dlouho na něco takového budeme muset nechat zajít chuť.
