Rada města Uherské Hradiště na svém prosincovém zasedání schválila podlimitní zakázku na vybudování přírodního amfiteátru Parku Rochus ve prospěch firmy CGM Morava s.r.o. v hodnotě cca 8,2 mil Kč.
Už samotný výběr firmy ilustruje, že se v UH po volbách nezměnilo zhola nic. Zadavatelem (UH) by zvolen typ výběrového řízení, který není zcela transparentní. Vybrané tzv. „zjednodušené podlimitní řízení“ dává zadavateli možnost zaslat podle vlastního uvážení nejméně pěti zájemcům výzvu k podání nabídek a zároveň výzvu zveřejní. Povinnost zveřejnit výzvu je splněna uveřejněním na tzv. profilu zadavatele. Radnice tedy není povinována uveřejnit výzvu v informačním systému o veřejných zakázkách. Otevřenost tohoto typu zadávacího řízení je velmi nízká, neboť stanovení okruhu možných dodavatelů je v plné závislosti na vůli zadavatele. Tato závislost dodavatelů na „přízni“ zadavatele formuje ideální korupční příležitosti. Zadavatel je sice povinen přijmout a hodnotit nabídku dodavatele, který nebyl písemně vyzván k předložení nabídky, ale jelikož je písemná výzva zveřejněna pouze místně, je daleko nižší pravděpodobnost, že nabídku podá více (předem nevyzvaných) dodavatelů.
U vítězné firmy CGM Morava není možné zcela rozkrýt majetkovou strukturu. To se nám hrubě nelíbí a naprosto to jde proti našemu volebnímu programu. Firma CGM Morava má vlastníka v offshorovém ráji na Kypru a jediným akcionářem CGM Morava je CGM Finance, Ltd., se sídlem v Londýně. Na Kypru sídlící firmy mohou tajit svoje skutečné vlastníky. O tom, kdo je skutečným vlastníkem kyperské firmy, je možné pouze spekulovat.
Společnost CGM Morava je nástupnickou společností firmy STAVBY s.r.o., která byla založena již začátkem 90. let v nedalekých Boršicích. Je to stejná společnost, která chtěla, aby jí zastupitelstvo města na svém posledním zasedání v prosinci 2014 odkleplo prodej parcely v samotné památkové zóně města.
Problém celé zakázky spočívá ještě v jiné věci. Podle dostupných informací není společnost CGM v nejlepší finanční kondici, čelí(la) insolvenci a dluží svým dodavatelům.
Může se stát, že vložené finance města mohou spadnout do konkursního řízení. Pokud firma zkrachuje, pokuty na papíře budou k ničemu. Podle všeho nabídla firma nejnižší cenu proto, aby se dostala k financím, kterými umořuje dluhy. Vytlouká klín klínem a to není dobrá vizitka pro firmu, která pracuje za naše peníze. Potíže mohou nastat i se subdodavateli a ti s ní třeba odmítnou spolupracovat. Pokud firma nemá dluhy vůči městu a nabídne nejnižší cenu, pak jí musí výběrová komise zakázku přiklepnout. Teoreticky tak společnost, která neplatí svým dodavatelům, může vyhrávat další a další veřejné zakázky.
Pokud problémy (podotýkám jakékoliv) firmy přerostou v bankrot a firma stavbu nedokončí, dokončí ji jiná firma, ale dráž. Nejen proto, že původní cena byla nereálná, ale také proto, že za mnohé práce nepřebere záruky a obvykle této situace využije k navýšení ceny např. za sondy, znalecké posudky, vícepráce atd., poněvadž investor je v tísni s dokončením. Starosta Blaha se bude muset ohánět, aby následné (potenciální) problémy zdárně vyřešil.
Vše záleží na uzavřené smlouvě o dílo, ale v případě veřejných zakázek si iluze nedělám. Když firma stavbu nezvládne, pochybuji, že bude dokončena v termínu. V každém případě bude dokončena podstatně dráž. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že dráž, než byla nabídková cena účastníka soutěže na 2. místě.
