Co v diskuzi o hradišťské věznici nezaznělo a zaznít mělo

Je chybou vedení města (ODS, KRUH) a opozice (ČSSD) současný stav věznice? Ano. Zastupitelé města UH v minulém volebním období schválili a stvrdili nezájem mít věznici v majetku města. Jako by náhle u některých z nich došlo k hnutí mysli a opět vyvolali (s pomocí místních médií) každoroční evergreen na téma: Co s uherskohradišťskou věznicí? Naposledy tomu bylo v minulých týdnech, kdy starosta města Stanislav Blaha (ODS) podal rozsáhlý rozhovor webovému portálu města, ve kterém mj. mluví o historickém významu objektu a o povinnosti politika s daným stavem něco dělat. Velmi podobně se vyjádřil na svých webových stránkách Antonín Seďa (ČSSD). 

Oba dva politici sedí na radnici jako zastupitelé více než deset let, starosta Blaha je v řídící funkci dokonce 9. rokem, a již dávno mohli aktivněji zalobbovat u státní správy, zvláště v době, kdy se střídaly u moci jejich politické strany. Nemohou za to, že Šupkova (KRUH) radnice v roce 1994 objekt převedla do majetku resortu spravedlnosti, ale o to víc se měli snažit vyvolat patřičný tlak na ministerstvo, aby objekt smysluplně využívalo a ne pouze jako odkladiště (pozn. mluvit v tomto případě o archivaci dokumentů je urážkou archívních postupů) starých soudních spisů.

Historický význam objektu jako kulturní památky je přeceňovaný. Administrativa dvou dlouholetých starostů, Protzkara a Stancla, sdílela společné vize rozvoje města. Skupina veřejných staveb, budovaných v dlouhém časovém rozmezí (1891 – 1897) ukazuje jistou nekoncepčnost a neplánovitost, na čemž se podepsalo to, že se státní podpora stavbám v agrárních oblastech východní Moravy dostávala na konci 19. století ve značně omezeném množství a to se také projevilo na výsledku. Výstavba souboru budov justičního paláce si vyžádala významné terénní úpravy. Jelikož severní část stavby musela být založena na pilotách, bylo nutno o dva metry zvýšit úroveň terénu a navíc se stavebníci potýkali s problémy s odvodněním a kanalizací. Podobné potíže provázely další sousední stavby, které se staly základem nového Palackého náměstí, které organicky navázalo na tradiční městský plán.

To, že otráveného starostu Blahu „už skutečně vůbec nebaví neustále se u ministerstva spravedlnosti dožadovat, aby stát s památkou něco začal dělat,“ lze pochopit, ale z titulu funkce mu nic jiného nezbývá a my ho k tomu budeme stále vyzývat.

Antonín Seďa mate veřejnost, tvrdí-li že na rekonstrukci lze využít i evropských peněz pro nadcházející plánovací období 2014 – 2020. U dané stavby nelze fondy bezezbytku využít, pouze lze s pomocí tzv. EU fondů kreativní kultury vytvořit moderní muzeum (interiér).

Jakákoliv oprava bude finančně extrémně nákladná (piloty, odvodnění, kanalizace atd.). Je tedy na místě položit si otázku, zda nebude vhodnější některé z budov zbourat a zachovat zejména ty, jež budou sloužit k pietním a muzejním účelům?!

Úplně na začátek by stačilo, kdyby současná administrativa (ODS. KRUH, KDU-ČSL) vyvolala obrovský tlak na Okresní soud v Uherském Hradišti, aby přestal porušovat Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, zejména § 68, odst. 4 zákona o správních archívech. Okresní soud porušuje minimálně 3 z 5 základních podmínek pro ukládání úředních dokumentů.

Starosta Blaha by měl využít všech možných zákonných prostředků a přestat se vymlouvat na minulé chyby a na ostatní zainteresované instituce. Třeba by už konečně mohl kontaktovat a zapojit opoziční zastupitele a ne vše řešit tak, jak je zvyklý, tedy sám.

Řešením je:

1) Získat věznici zpět do vlastnictví města.

2) Část objektů vyčlenit okresnímu soudu, část nabídnout správním úřadům a další ke komerci.

3) Z centrálního pavilonu vytvořit muzeum totality.