Dopředu upozorňuji, že to není můj osobní názor, ale údaj téměř oficiální. Příčinou toho, že většina spoluobčanů mívá občas “blbou náladu” je podle všeho to, že průměrný Čech souloží jen 7x do měsíce…
"Blbá nálada" a dole pak "Dobrá nálada"...
Při mém občasném „brouzdání“ po českém internetu mě nedávno zaujal na serveru www.atlas.cz, článek s nadpisem: „Kdo se miluje nejčastěji? Češi to nejsou!“ Zvědavost mi nedala a klikl jsem na něj. Žiji sice již pátnáctým rokem mimo drahou matičku vlast, ale mám pořád české občanství a považuji se stále ještě za Čecha a proto se mě titulek také týkal. Pročetl jsem článek pozorně a nad posledním odstavcem se pozastavil. Vrátil jsem se k němu nejméně 3x. Stálo tam mimo jiné totiž toto: "Překvapivě k sexuálně nejaktivnějším národům patří Američané. Rozdávají si to v průměru jedenáckrát do měsíce, zatímco Češi jen sedmkrát..."
Nechci teď ani tak komentovat ten fakt, že mě toto tvrzení připravilo o celoživotní iluzi, že jsem zcela průměrný, normální člověk, tak jako těch 99 % osob kolem mne, s kterou jsem si v poklidu žil. Nyní jsem prozřel a začal usilovně přemýšlet, proč já do uvedeného průměru nespadám. Za pár minut jsem přišel hned na důvodů několik, ale těmi nejpodstatnějšími bude určitě jednak to každodenní sluníčko na modré obloze nade mnou a pak také temperament místních mulatek, jimž v žilách koluje krev o teplotě blížící se bodu varu, velmi pravděpodobně rozehřátá právě tím karibským sluncem. Není se tedy co divit, že jsem se za ta léta přizpůsobil místním domorodcům a tak frekvence mých i jejich sexuálních hrátek, hravě strčí do kapsy i sexuchtivé Američany...
Naprostá absence “blbé nálady” pak v srdci Karibiku jen potrzuje zmíněnou teorii, že "čím méně sexu, tím blbější nálada". I já jsem ale dříve předpokládal, že důvody k takovému negativnímu stavu mysli budou zcela jiné - jako třeba:
- že staré struktury se na nás nebudou z obrazovek a titulních stránek usmívat tak dlouho
- že investiční fondy, kde mělo hodně občanů nějaké ty penízky nebo kupóny, nebudou krachovat tak rychle a jejich majitelé pak těm všem, kteří jim důvěřovali, posílat pozdravy z Baham nebo Belize nebo kandidovat bez ostychu znovu do vysokých funkcí
- že “strojvůdci” státní politiky budou hledět také na prospěch těch, kterým vládnou a nejen na svoje osobní konto a množství akcií, které vlastní
- že ceny zboží a služeb se nevyhoupnou tak rychle a tak vysoko, že běžný člověk si v supermarketu připadal jako v muzeu, protože mu nezbývalo nic jiného než jen chodit kolem a koukat
- že nebudeme tak rychle “otevírat vrátka” k západu, když jsme právě jednoho “vlka” poslali po hodně letech zpět domů na východ
- že všechny ty sny a představy, v které hodně z nás po “Změně” doufalo, se s vleknoucím časem nezmění spíše v “noční můry”
- že prostě všechno bude trochu jinak, než se nakonec ukázalo být
Mýlil jsem se...
A dnes už konečně vím, že věci se mají úplně jinak. Jednak jsem totiž zjistil, ta statistika byla dost stará a neaktuální. A pak už i nejen já si troufám tvrdit, že v poslední době již český národ “blbou náladou” netrpí. Mimo jiné také proto, že sexuální aktivita Čechů v posledních pár letech výrazně stoupla...
Čelní čeští politici totiž jako první pochopili, ža musí jít svému národu vzorem a svými skutky ho z té "zlé doby" vyvést. A tak zejména díky pánům Havlovi, Klausovi, Mackovi, Paroubkovi i Topolánkovi, kteří ruku v ruce se svýma mladýma "kočkama" ukázali všem, kudy vede cesta ven, se našemu národu zvedla nálada a příště Češi tu statistiku, s velkým náskokem, zcela jistě povedou!
