Statistiky prý nelžou. Pokud tomu tak skutečně je, pak jen dokazují, jak jsou lidé a národy různí. Zatímco Češi "holdují" sexu hodinku týdně, jak před pár dny uvedl na svých stránkách jeden z českých serverů, jinde se věci mají trošku jinak...
Sex? OK, zase za týden...
Jelikož se rád doma, tedy tady v Karibiku, občas pochlubím, jací jsme to my Češi "kabrňáci", tak jsem zprvu váhal jestli zmiňované statistické výsledky mé divošce vůbec komentovat. Nakonec jsem zvolil mlčení. Tedy alespoň prozatímní. Měl jsem takovou zvláštní předtuchu, že ta "hodinka sexu týdně" bude určitě nějaký nový výdobytek civilizace, o němž já, z důvodu mé dlouholeté nepřítomnosti v české vlasti, nemám bohužel žádné tušení a vlastní hloupostí o něj přicházím. A tak jsem se rozhodl tuto "českou sexuální taktiku" napodobit. Aby iluze byla dokonalá, a já i moje snědá manželka (je jí, již osmý rok) jsme si těch "3600 vteřin sexu" mohli tento týden pořádně užít, začal jsem s "Bobříkem chtěného sexuálního půstu" hned v neděli. A naplánoval vše tak, aby jsme si těch 60 minut smyslnosti, vychutnali příští sobotní večer, po pěkné romantické večeři. Záměr skvělý, výsledky méně:
Neděle večer: Již ten samý den došlo k zádrheli. Přestože včera v sobotu, jsem si své "manželské povinnosti" splnil jako vždy, již při dnešní tradiční odpolední siestě, jsem musel odolávat manželčině pohledu znamenajícímu vždy jen jediné. Nabízenou "masáž" jsem s díky odmítl a předstíral, že na mne dolehla neočekávaná únava z přepracovanosti a proto si musím bez odkladu odpočinout. Povedlo se, ale večer již měl jiný průběh. Moje mulatka uvařila něco dobrého k snědku a lahvinka červeného zvedla oběma náladu. Přesto jsem těsně po půlnoci jen potichu popřál - "Dobrou noc...", ulehl vedle ní a obrátil se zády. Netrvalo to ale ani minutu a od vedle se ozval přerývaný, uslzený hlas: "Ty už mě nechceš, viď?" Jelikož jsem "džentlmen" a ženské slzy nesnáším, vydal jsem ze sebe opravdu hodně sil a energie, abych jím i nadále zůstal a příval slz zažehnal. Bobříka proto začínám až zítra...
Pondělí: Vstávání se obešlo bez problémů, poklidný den v práci také a večer jsem raději zůstal s kamarády v blízké hospůdce poněkud déle než obyčejně. Když jsem se po půlnoci doklátil domů, žena již spala nebo to aspoň úspěšně předstírala, což občas dělá, aby mě nocí bez sexu za mé popíjení vytrestala. Tentokrát ale netušila, že účel splnil prostředky a já si udělal u Bobříka první čárku...
Úterý: Ráno mě vzbudilo šátrání ruky v mém rozkroku, ale hrdinně jsem odolal s tím, že jsem večer něco špatného snědl a musím nutně na toaletu. Vše se obešlo naštěstí bez komentáře. Den strávený pracovními povinnostmi jsem večer zakončil shlédnutím záznamu Ligy Mistrů a abych vytvořil patřičné české prostředí dal jsem si během mače, 3 lahváče. Alkohol mi pomohl lépe odolávat mučení, kterému mě manželka během zápasu vystavila, neboť skoro celou druhou půli se před televizní obrazovkou procházela jen v kalhotkách a zároveň se mi přitom dívala provokativně do rozkroku. Po zápase tak na mě logicky v koupelně přišla krize - pnutí v kalhotách jsem se nemohl zbavit za žádnou cenu. Musel jsem se rozhodnout. Buď splním Bobříka nebo se vzdám hned druhý den. Zahrál jsem si tedy na kněze a ulevil si sám. O půl hodinky později jsem pak v posteli k nahé manželce vedl proslov v tom smyslu, že momentální porucha funkčnosti mého penisu je zapříčiněna světovou ekonomickou krizí, před kterou se musí mít každý na pozoru a i já mám logicky starost o naši společnou budoucnost a trpím proto stresem, který mi nedovoluje podávat sexuální výkony jako obvykle. Prý pochopila, i když tomu sám moc nevěřím, ale znamenalo to další čárku...
Středa: Kolem sedmé hodiny, při ranní erekci, jsem se raději otočil na druhý bok, abych zbytečně neprovokoval. Oznámil jsem, že se vrátím dnes o něco později a budu se opět dívat na fotbal, protože krajana Péťu Čecha a jeho Chelsea si přece nemohu nechat ujít. Pro jistotu jsem také nadhodil, že mě nějak pobolívá zub s tím, že věřím, že se to do večera nezhorší. Byl jsem politován a na "bolavou" tvář dostal nejen něžné pohlazení, ale i milý polibek. Po mém večerním příchodu domů mě však zub, jak se dalo čekat, rozbolel o poznání více a přidala se k tomu i palčivá bolest hlavy, čímž jsem získal důvod být nevrlý a nemít chuť na sexuální radovánky. Nic z toho však mé snědé krasavici nezabránilo, aby si vedle mne během zápasu nepřisedla a ústy pomaličku nezamířila do mého klína, kde mě příjemné horko po chvilce upozornilo na to, že co nebylo uděláno včera, již na zítra necháno nebude a já si stihl jen poznamenat, že Bobřík skončil v 42. minutě druhého poločasu, za stavu 1:0...
Čtvrtek: Do třetice všeho dobrého. Dnes jsem na to šel jinak. Hned po snídani jsem vyložil karty na stůl, řekl jí o statistice a jak si v ní my Češi, stojíme. Podrobně pak probral všechny detaily, včetně tántrického "prodlužovaného a oddalovaného orgasmu" a vysvětlil, že ten "fígl" "hodinky sexu týdně" bude určitě stát za to a bezesporu náš vztah osvěží, obohatí i přinese nové zkušenosti a zážitky, tedy přesně to, co doporučuje každý dámský časopis ve svých "chytrých rubrikách" stylu: "Jak na to, aby jste měli lepší sex?". Po mém objasnění, manželka vše bez protestů odsouhlasila. Vůle jí vydržela do večera. Svlečená se ke mě v posteli přitiskla a i přes můj "fyzický odpor" se na mne vyhoupla a tak po chvilce, zkrocen jejími pohyby, jsem se spolu s ní vydal cvalem po pláních naší manželské postele. Když se ze mne vyčerpána sesula, do ouška mi zašeptala: "Neříkal jsi nic o tom, že ta hodinka sexu musí vyčerpána najednou. Klidně si to teď od té hodinky odečti..."
Pátek: Ráno jsem hruhým výpočtem z hlavy zjistil, že máme po včerejší "půlnoční jízdě", tento týden k dobru ještě asi 34 minut. Ty jsme přes všechna předsevzetí vyčerpali ještě týž den. Když jsem si odpoledne po "celodenní dřině" napustil vanu vlažné vody, trvalo mé smyslné polovičce jen deset minut než za mnou do ní vklouzla. Nechtěl jsem se zbytečně strkat a přetahovat, aby náhodou někdo z nás neuklouzl a tak její "ústní přemlouvání", abych se zachoval jako chlap a pomohl jí od nepříjemného tlaku v spáncích, znamenalo jediné. Léčbu sexem...
Sobota: Dnes měl být den D. Měl...
Uznávám, že jsem zklamal a statistické výsledky, tak českým krajanům kazím i nadále. Ale nevzdávám se. To ne. Začal jsem témeř okamžitě u mé manželky, které jsem se snažil objasnit, že temperament, bezprostřednost, živočišnost, horkokrevnost a neschopnost ovládat své pudy a instinkty se do vyspělé společnosti nehodí a již vůbec ne, je tak často a bez skrupulí projevovat. Stačí si o nich přece číst, povyprávět, případně je sledovat v televizi, na DVD nebo na internetu. Možností je dnes více než dost. Ta hodinka "skutečného sexu" týdně, je tak jen přirozeným vývojovým krokem vpřed, naší rozvinuté evropské civilizace. A proto, pokud to někdy chceme tady, v rozvojovém Karibiku, někam dotáhnout, měli bychom se přizpůsobit nové moderní době, i my...
Chtěl jsem v mém monologu ještě pokračovat, ale manželka se pomalu zvedla od stolu, obešla ho, sedla si mi na klín a dlaní mi zakryla pusu. Pak se ke mě naklonila a do ucha mi nežně pošeptala: "Však tobě se ty střety civilizací v posteli nesmírně líbí. Tak teď nedělej vlny..."
