Nejdříve
bych se chtěl omluvit za to, že jsem v jednom z minulých mých blogů napsal,
že americká ekonomika klečí na kolenou... Spletl jsem se. Ona totiž sedí už na
zadku...
Stane se Wall Street navždy jen pouhou turistickou atrakcí?
Je sice dost možné, že na určitou dobu ji alespoň do polohy - dřep, dostane natažená ruka George W. Bushe, který se vzhledem k blížícím se volbám snaží o možné i nemožné a tak předpokládaná finanční pomoc ve výši 700 miliard USD bude během pár dní, i přes počáteční problémy jistě schválena. Jestli však toto stéblo tonoucí Americe pomůže, komentovat nechci, ale velmi o tom pochybuji...
Ránu z milosti jí totiž zasadil právě texaský „ropný“ rodinný klan Bushů, který nejdříve připravil americké daňové poplatníky o 600 miliard USD za nesmyslnou válku v Íráku, která nevyřešila vůbec nic a který se nyní opětovným investováním státních peněz tam, kam nemá, snaží záchránit situaci, na které mají svůj podíl i předchozí presidentští předchůdci, ale kterou Bushova administrace dotáhla až do krajnosti...
"Spekulativní" kapitalismus totiž vládne americké a bohužel i světové ekonomice již delší dobu a tak byla jen otázka času, kdy se „nejsilnější ekonomie“ světa (alespoň tak všemi médii prezentovaná) sesype jako domeček postavený z karet. Jen nějak nikde nemohu objevit, co na to všechno říkají obyčejní Američané. Že by jim to nevadilo? No, uvidíme v listopadu u presidentských voleb...
Problémů ale budoucí americký president bude mít po více. Politický i ekonomický vliv nynějšího Ruska v Latinské Americe stoupá každým měsícem a tak se Američanům několikaleté „opuštění“ této strategické části západní polokoule, způsobené zprvu válčením v dalekých krajích s prachbídnými výsledky a nyní řešením problémů na vlastním písečku, může hodně nevyplatit. Znovunabytí vedoucí pozice v tomto regionu zcela určitě způsobí nejednu vrásku na čele toho, který se za pár měsíců posadí do presidentského křesla...
Ač si spousta lidí bude opět myslet, jak moc se raduji z toho, že konečně „ryje držkou v zemi...“ i někdo jiný než ti, o kterých Karel Kryl zpíval, tak opak je pravdou. Na výdobytek amerického kapitalismu – „finanční spekulantství s čímkoliv, hlavně když to posype“, a jeho nynější důsledky, doplatí hlavně totiž ti, co na tom žádnou vinu nemají. Tím myslím nejen normální občany USA a milóny přistěhovalců, ale všechny světové ekonomiky, zejména pak ty nejslabší...
Čisté spekulantství, je totiž díky hypoteční a finanční krizi v Americe příčinou toho, že mezinárodní ceny základních potravin jako rýže, sója, kukuřice, obilí atd., šplhají do závratných výšin. Důvodem je přelévání rizikových kapitálů utíkajících ze zhrouceného amerického trhu nemovitostí a hledajících "bezpečí" v momentálně jistějších komoditách, což logicky vede k prudkému a umělému růstu jejich cen. Paradoxem pak je, že naprostou většinu těcho komodit - základních potravin - pro svůj život potřebují zejména ti nejchudší obyvatelé naší planety. Třeba sousední Haiťané nebo místní Dominikánci, abych pro příklady nechodil hodně daleko...
Jako hodně lidí jsem se proto minulý týden zaradoval nad tím, že se veřejně ve světě (i tom kapitalistickém) začíná konečně mluvit o novém modelu světového finančnictví a nutné regulaci. Než k tomu ale dojde, tak ještě uplyne hodně vody...
Jedno je však jisté již teď: Američtí finační spekulanti si sami pod sebou podřezali větev. Jinak si neumím vysvětlit článek z "Wall Street Journal" z minulého týdne, kde je živě popisováno, jak se díky finanční krizi, krachu a nucenému spojování investičních a finačních institucí mění pýcha Amerika – "centrum všeho finančního dění" - známá ulice Wall Street, v běžnou ulici plnou obchodů se suvenýry a muzeí pro zahraniční turisty. Díky prázdným prostorám zkrachovalých firem nebo těch co se stěhují do jiných, levnějších prostor, se čím dál rychleji tento symbol úspěšnosti americké ekonomiky stává zónou vyhrazenou především pro zahraniční návštěvníky a "tou uličkou", která je spojnicí mezi památníkem vystavěným na místě „Bin Ládinových“ Dvojčat a místem, odkud odjíždí výletní lodě k soše Svobody...
Kdo tomu pak nevěří, ať tam běží. Brzy už k tomu ani vízum potřebovat nebude...
