Sociolog Jan Keller radí: flákejte se
A je to právě sociolog Jan Keller, kdo dal čtenářům deníku Právo jednu z takových sociologických lekcí, když se pokusil popsat život jednotlivce, zastávajícího pravicové postoje, jako nekonečný zápřah, nikdy nekončící, ubíjející snahu o vyšší a vyšší výkony, jež pak vposledku nepřinese člověku nic jiného, než strádání a odcizení. Zastánci pravice prý podle Jana Kellera žijí neutěšený život: musejí neustále podávat perfektní výkony, aby si udrželi svou životní úroveň, ale zároveň se kvůli tomu musejí vzdát osobního života, rodiny, patrně i lásky. Jejich život je prý schizofrenický: pracují a pracují, snaží se o vlastní zajištění, bez státní záchranné sítě, již odmítají, ale kvůli svému vytížení se musejí vzdát rodiny, která by se o ně v jejich stáří vlastně měla postarat.
V čem se pan sociolog Keller plete? Prakticky ve všem. Už jeho základní premisa je naprosto mylná: nežijeme v systému, který by se třeba i zdaleka podobal pravicovému vidění světa. Pravicové hodnoty jsou svoboda, trh, kapitalismus, odpovědost za svůj život, individualismus - v tom má pan sociolog Keller jistě pravdu. Jenomže když se podíváme kolem sebe, vidíme něco jiného.
Stát nám každodenně vstupuje do života, nařizuje nám, co smíme nakupovat, co smíme jíst, čím smíme svítit, s kým smíme uzavírat smlouvy (a občas i nařizuje, s kým smlouvu uzavřít musíme), co smíme vyrábět. A najdeme-li si v takto úzce vymezeném prostoru, jež nám stát navíc ještě krůček po krůčku umenšuje, něco, co bychom chtěli dělat, najdeme-li si cestu, jak být prospěšný sobě prostřednictvím prospěchu druhým, přijde opět stát a vyjádří, se zbraní v ruce, svůj nárok na minimálně polovinu toho, co vyprodukujeme. Žijeme v socialismu, bez ohledu na to, kdo právě vyhrál volby. Pravice živoří na okraji zájmu, zatímco převážnou část politického kolbiště si pro sebe zabrali socialisté všech možných barev a odstínů.
Když si spočteme všechny možné daně a poplatky, které na nás stát uvaluje, vychází nám, že přicházíme o polovinu toho, co vyprodukujeme. Pan sociolog Keller, pravděpodobně proto, že renomovaný sociolog z definice nesmí rozumět ekonomii, zapomíná, že ve svobodném systému by peníze, které dnes spolkne stát, z větší části je rozhází, a nepatrný zbytek hodí jako ohlodanou kost zpět občanům, zůstaly v kapsách lidí. Ti by s nimi mohli disponovat podle svého nejlepšího uvážení - třeba investovat do svých dětí, dát jim nejlepší možnou péči a vzdělání, dobře je vychovat, a mít potom ve stáří jistotu, že o ně, rodiče, bude postaráno. Takovou jistotu dnes, v socialistickém systému (eufemisticky označovaném jako sociální stát) občan vůbec nemá - nikdo z nás neuzavřel se státem žádnou smlouvu a nikdo si nemůže být jistý, jestli jej tzv. stát blahobytu, až začne beznadějně krachovat (a to se můžeme vsadit, že zkrachuje!), nehodí přes palubu.
Jestliže se tedy pravicově smýšlející lidé lopotí a pracují do úmoru, měl by si pan sociolog Keller uvědomit, že se bohužel lopotí pro stát, a co je nejhorší, valná část prostředků, které stát občanům ukradne prostřednictvím daňové konfiskace, je beznadějně promrhána.
Přeje si pan sociolog Keller ulehčit život pravicovým úderníkům, kteří v potu tváře budují lepší zítřky pro sebe a své rodiny? Není nic snazšího: knihovnu plnou spisů levicových teoretiků prodat do sběru, spálit diplom ze sociologie, rozloučit se s ČSSD, a začít zastávat ideu malého, co možná nejmenšího státu, co nejopravdovějšího kapitalismu, v němž bude každý jednotlivec svým pánem a jeho peněženka pro stát nedotknutelná.
Jenomže Kellerova představa pravicového workoholika je navíc směšná karikatura, ne nepodobná kresbičkám z komunistického humoristického časopisu Dikobraz, nad jehož stránkami si pan sociolog jistě krátil nudné chvíle strávené na stranických schůzích KSČ.
Jistě, dalo by se tvrdit, že produktivita je pravicovou hodnotou, jenomže to by také znamenalo celou věc zjednodušit na karikaturu. Produktivita je jednou z nejvyšších lidských ctností, je vyjádřením faktu, že produktivní práce je jediným prostředkem přežití, který má člověk k dispozici. Narozdíl od zvířat, které si jednoduše berou to, co jim příroda nabízí, člověk musí použít nejprve svůj rozum, vytvořit si racionální systém hodnot, na jejímž vrcholu stojí zachování vlastního života, a následně se chovat produktivně, získávat nižší hodnoty, směňovat je za vyšší - a prostě žít.
Produktivní práce neznamená bezmyšlenkovité a bezúčelné vykonávání opakující se, úmorné činnosti. Být produktivní neznamená udřít se k smrti. Naopak, jde tady o maximální a nejúčelnější použití vlastního rozumu.
Protože nic jako pravicový workoholismus, bezmyšlenkovitá práce v slepé honbě za úspěchem, který je pro člověka hodnotou sám o sobě, nikoliv hodnotou vedoucí k získání něčeho většího, v podstatě neexistuje, to, na co pan sociolog Keller útočí, je ve skutečnosti produktivita jako taková. Ale co tedy vlastně chce, když se snaží zesměšňovat racionální přístup k vlastnímu životu? Vyzdvihuje snad pohodlné lenošení v náruči státní sociální péče? Je zřejmé, že hodnotí podle sebe: sám nikdy nic nevyprodukoval, je etalonem unylé neschopnosti a zoufalé zbytečnosti. Měl by někdo brát vážně nepotřebného lajdáka, který ze sebe dělá odborníka na to, jak mají žít produktivní lidé?
Dlouhé vlasy, krátký rozum, nabízí se okřídlené rčení. Jenomže pan sociolog Keller ve skutečnosti není tak hloupý, aby doopravdy věřil tomu, co píše. Stručně řečeno, lže. Musí vědět, že současný systém nelze ani v nadsázce nazvat kapitalismem, uplatňovat v něm pravicové hodnoty je velice obtížné, ne-li téměř nemožné, a vidět pracovité lidi jako úderníky pravice nedává smysl - jejich námaha přichází z velké části vniveč a levice na ní bezostyšně parazituje. A musí vědět, že ve svobodnějším systému by byla příjmová úroveň občanů úplně jiná - lidé by měli daleko širší možnosti jak ve své produkci, tak ve spotřebě i v investicích.
Pan sociolog Jan Keller začal svou profesní dráhu jako člen KSČ, bez skrupulí kolaboroval s totalitním režimem, dvacet let pak jako příznivce levice kritizoval pravicové hodnoty a dnes, jako lídr socialistické kandidátky pouze jedná jediným způsobem, jakým jednat dokáže. Ale přece jen, ukazuje, že levice se alespoň trochu posunula: zatímco ideálem totalitního režimu bylo heslo "každý podle svých schopností" zosobněné stachanovcem překonávajícím rekordy v produkci a lopotícím se v potu tváře pro lepší zítřky, dnes očividně slovy Jana Kellera vyzdvihuje levice jako vzor hodný následování povaleče a pohodlného lenocha závislého na státní sociální péči. Děkuji, ale nemám zájem.
Luboš Zálom
Diagnóza opozice: zbabělost nebo schizofrenie
"Mám pro naše občany dobrou zprávu," oznámil včera Andrej Babiš, když oznamoval, že vláda vyslyšela ponížené škemrání krajů a vyhlásila znovu nouzový stav. Skutečně je to dobrá zpráva?
Luboš Zálom
Co si jen počnem bez nouzového stavu?
Zda bylo včerejší neschválení pokračování nouzového stavu velkým či malým krokem pro znovuzískání svobody pro občany naší republiky, to se teprve ukáže. Důležité je, že se Andrej Babiš poprvé setkal s jednotným aktem nesouhlasu.
Luboš Zálom
Proč končí polní nemocnice v Letňanech?
Polní nemocnici postavenou v Praze v Letňanech čeká po několika měsících demontáž. V době, kdy stát hájí plošná omezování svobody nedostatkem kapacit ve standardních nemocnicích, je tento krok na první pohled nepochopitelný.
Luboš Zálom
Nastal čas na masivní projevy občanské neposlušnosti?
Čas od času nastává v životě státu doba, kdy se k moci dostanou lidé nadmíru neschopní a zároveň všeho schopní. Koneckonců, české země s tím mají své bohaté zkušenosti.
Luboš Zálom
Širší souvislosti střelby v Kapitolu
Nepokoje v americkém Kongresu vyvolaly vlnu rozhořčení, znechucení ba i děsu, alespoň soudě podle reakcí mnoha komentátorů, včetně našich politiků. Přitom jde jen o další dílek v pestré mozaice iracionality.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 279
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2498x