Ufiknout či neufiknout poprvé

Jako každoročně, přišla na nás vlna srabství. Spoluobčané, jimž se kočka jednoho dne přiloudala domů s poněkud objemným břichem řeší klasické dilema. Koček je moc a co s tím uděláme? „Tak to zabij ty, to je tvoje kočka. No néé, to bych nedokázala. Víš co, Franto, dáme je do krabice a až pojedeš večer vrátit tu pilu, tak je necháš v lese nebo je hodíš do rybníka.“ Ve městech se hází nejčastěji do popelnic, z okénka jedoucího auta do škarpy u silnice, nebo se pytel převázaný motouzem pod rouškou noci spustí za plot místního útulku.

Koťátka!Zdroj: Internet

Mnoho dalších koťat sejde smrtí o něco rychlejší. Topení je vesnická klasika. Někdy se na to bere lopata, jindy zase pytel, kterým se prudce smýkne o zeď. Metod je přehršel, ale už toho nechám.

Pomineme-li fakt, že je to ohavné a že takový věci se kočičkám prostě NEDĚLAJÍ!, je vhodné si uvědomit, že všechny výše popsané metody regulace chundelaté populace jsou nezákonné. S ohledem na to, jaké jsou v platnosti zákony – české i evropské, jak hodně se teď o týrání zvířat mluví a jaký je tlak na českou justici, aby tresty za týrání zvířat přestaly být jen symbolickými pokutami a aby už konečně šel jednou někdo doopravdicky bručet, doporučovala bych všem, kteří nějakého regulátora znají, aby zahájili domácí osvětový program. Jinak se může stát, že vám dědu nebo sousedku Máňu, co k ní chodíte ve čtvrtek na kafe, odvedou v klepetech.  

Někdo by si ty pruhované hadry opravdu zasloužil a já věřím, že na ně dojde, ale většina lidí odmítá své kočky kastrovat vinou předsudků, babských mýtů, nebo nedostatečné informovanosti. Odpůrci kastrace se mnohdy schovávají za emocionální závěs argumentů, jimiž se snaží demonstrovat, že jim jde především o blaho samotných koček.

Ať už jsme majitelé koček přídomních, které by potenciálně mohly s outěžkem přijít, nebo majitelé koček domácích, které se s opačným pohlavím setkají maximálně při čtení Kocoura Modroočka, zkusme se společně zamyslet nad tím, co je pro naši kočku opravdu nejlepší. Ne pro nás. Pro naši kočku.

V příštích několika blozích se budu věnovat bludům a mýtům, ale i relevantním protiargumentům spojeným s kastrací. Zastavím se u ochranitelského efektu opičí lásky a u názorů, které říkají „kastrace ano, ale až později... až bude dospělá; až bude mít po prvních koťatech; až kocourovi naroste pěkná, velká hlava, atd“. Promluvíme si o tom jak je krásné mít doma koťátka. A ve zkratce se také podíváme na to, jak se vlastně kastruje a jak se kastrovaná kočka či kocour po kastraci „změní“.

Přeji krásné léto. Prosím vás, dívejte se po škarpách a když tam bude někdo mňoukat, zkuste ho vytáhnout. Moc díky!