Na začátku článku měla být hříčka, že v Plzni máme samopal a v Brně do něj náboj. Ale pak jsem se do věcí kolem těchto potřebných uměleckých děl zabral hlouběji a nemohu si odpustit následující úvahu.
M. Zajíček
Velká většina lidí chce zanechat na tomto světě nějakou stopu. Lidé (chtěl jsem napsat normální, ale pak jsem to smazal) hromadí majetky, staví okázalé domy a sídla, pořizují si drahá auta, exotická zvířata a nevímjaké věci, aby „byli vidět“. Další lezou, skáčou odkudkoliv kamkoliv, jen aby byli první. Jiní se vrhnou do světa a chtějí ho změnit podle svých představ, a tak zachraňují svět před světem, lidi před lidmi, svět před lidmi, nezřídka i lidi před světem. Nejlépe proti vůli dotčených lidí a možná i toho světa. Vědci publikují své pravdivé či nepravdivé teorie, výzkumníci objevují nebo si raději výsledek výzkumu rovnou vymyslí, konstruktéři a technici zase robí vynálezy a vylepšení i úplné blbosti, mnohdy jen proto, aby dostaly jejich jméno. Umělci i „umělci“ pak samozřejmě tvoří díla i „díla“ v počtu, co jim schopnosti a peníze dovolí. Všichni se snaží zapsat do dějin lidstva tužkou černou, modrou či alespoň červenou, a to tak silně, aby byli nesmazatelně vidět.
Co má ale dělat takový politik na regionální úrovni? Z radnic, které byly mnohdy postaveny ve 14. - 15. století koukají na chrámy ze stejných století. Poté, co si pro sebe zaberou z plochy náměstí velký kus na parkoviště pro svoje plechové miláčky, vidí a cítí, že jejich stopa v dějinách města je stále nicotná. Vedle stojící morový sloup také není jejich práce, naštěstí zbývá zbytek náměstí. Vydláždit středoevropské město italským kamenem se napodruhé (napoprvé tak nějak praskal) podaří, ale na co lidé šlapou, to není to pravé. Lidi musí čumět nahoru. Ještěže má náměstí rohy, na kterých byly kdysi kašny.
Vyhlásit soutěž je brnkačka, návrhy se slétají - dobré, špatné, zajmavé i "konfekce". Také veřejnost na čumendu přizvou a umělci modýlky a nákresy vyrobí. A po nějaké době je odborně rozhodnuto, schváleno. Ovšem vítězné dílo (pro jistotu není vyhlášeno druhé místo, jsou až třetí) naráží na ... - prostě moc se nelíbí. 83% veřejnosti je proti, památkáři tak nějak taky a zastupitelstvo návrh zamítá. To by nebyl politik, kdyby na lid prostý dal, vždyť jiný úkol před ním stojí. Proslýchá se, že v Brně primátor vztyčí svůj ehm hodiny, a co politik plzeňský? Ten pozadu nezůstane. Schváleno. A tak se po nějaké době, za bratru poctivě na daních vybraných 30 miliónů, tyčí v Plzni trojice zlatých (ano, skutečným zlatem pozlacených) kašen. Plzeň (politik) se může pochlubit zlatým velbloudem (lidově samopalem), chrticí (lambdou) a andělem (šibenicí).
To se budou turisté hrnout. Co na tom, že první rok bude stát provoz a opravy (plebs si kupodivu chce věci pěkně osahat a ti nejneschopnější potřebují vyrýt svou kosočtverečnou stopu někam, kde bude dobře patrná, a na to je zlato prvotřídní matroš) další více než milion a půl, zase z daní vybraných, kaček.
Jenže už kašny stojí, nedá se nic dělat. Je symbolické, že voda tryská z chrličů do nádob, ale i z nádob na drahou italskou dlažbu, kde vytváří rozmanité roztomilé potůčky, které si hledají cestu do kanalizace. Ve spárách mezi dlaždicemi se začíná dařit mechu, zeleň na náměstí přesto chybí dál. Také rošťák vítr nenechá vodu klidně spadnout na vyhražené místo a připraví občerstvení holubům a překvapení sedícím turistům. Stejný vítr přižene odpadky z celého náměstí, aby jim u kašny rozlitá voda vzala radost z poletování a přinutila je vytvořit kolem kašny prstenec papírové špíny, za který by se nemusel stydět ani Saturn. Zlatý lesk však mnohé ošálí.
Ostatně asi nikoho nepřekvapuje, že v dnešní době ani za desítky miliónů neumíme udělat kašny, které udrží vodu, a hodiny, které ukazují čas. Hlavně že se nad námi tyčí. Až půjdete dnes nebo zítra volit, vzpomeňte si na to.
A pro mimoplzeňské mám tento vzkaz: Plzeňácí své kašny už znají, přijeďte se na ně podívat i vy ostatní (ať se nám to trochu vrátí na cestovním ruchu). Věřte, že na fotkách to vážně není ono.
Na místě můžete popřemýšlet, proč jsou nádoby kašen na historickém náměstí v srdci Evropy, vedle gotické katedrály, vyrobeny z černé čínské žuly. Snad to nic neznamená...
