Asi jste si toho nevšimli, ale celá záležitost s Lisabonskou smlouvou se již vyřešila sama. Vlastně ji nechtěně, avšak elegantně vyřešili francouzští a němečtí diplomaté a politici.
Veřejně uvažují, jak toho Václava Klause obejít, třeba jeho sesazením. Proběhlo to sice jen tiskem, ale nezaznamenal jsem ani kousínek, ani ždibínek, nějakého ohrazení se nad touto zprávou, ohrazení se nad principem tohoto postupu ze strany zmíněných politickodiplomatických reprezentací. Takže to asi bude pravda, asi to tak chtějí a určitě nad tím takto uvažují.
Když v první třídě urostlejší a „vychovaný“ synek vzkáže slabšímu spolužákovi, že chce jeho svačinu, jinak mu udělá „ořecha“, je to nátlak?
Když Vám někdo vzkáže, že byste si raději měli dávat své nové auto do garáže, nebo ho ráno najdete s rýhou od Eura, je to zastrašování?
Když král Kazisvět vzkáže stařičkému otci princezny se zlatou hvězdou, že pokud mu ji (princeznu i s tou hvězdou) nedá, vyhlásí mu válku, je to vyhrožování?
Vraťte se, prosím, k prvnímu odstavci tohoto článku k větě o sesazení prezidenta. Je to podobné?
K nejdůležitějším mezinárodním smlouvám patří tzv. Vídeňská úmluva o smluvním právu. Byla sjednána ve Vídni dne 23. května 1969 po dvacetileté kodifikační práci. Úmluva vstoupila v platnost dne 27. ledna 1980, pro Československo vstoupila v platnost dne 28. srpna 1987. Oficiální český překlad Úmluvy byl vyhlášen pod č. 15/1988 Sb. (zdroj Wikipedie).
Všimněte si, dvacet let ji pilovali, jedenáct let ji schvalovali, nám (Československu) přijetí (tj. ratifikace) trvalo ještě sedm let a rok trvalo vydání oficiálního překladu.
Domnívám se, že tento dokument má svou váhu. Každé slovo v ní, každý článek je napsán tak, aby jejich význam byl chápán jednoznačně. Ostatně přečtěte si ji sami, v porovnání s Lisabonskou smlouvou je kraťoučká – pouhých 85 článků a jedna příloha na 28 (dvacetiosmi) stránkách.(Podobně krátká diplomová práce by možná prošla jen na právnické fakultě v Plzni.)
http://smsjm.vse.cz/wp-content/uploads/2008/10/mp5.pdf
K nahlédnutí doporučuji zvláště oddíl 2 – Neplatnost smluv, zejména článek č. 51 - Donucení zástupce státu, kde se píše: Souhlas státu s tím, že bude vázán smlouvou, jehož bylo dosaženo donucením zástupce státu činy nebo hrozbami, je bez jakéhokoliv právního účinku.
Pane prezidente, Václave Klausi, vyčkejte na ten správný okamžik, kdy Váš neklid z možného sesazení dostoupí vrcholu, a podepište. Pak za Vámi (a vlastně i za mnou a podobně smýšlejícími lidmi) bude stát i OSN. Tedy pokud všechny zákony a smlouvy na celém světě nejsou připraveny k recyklaci do francouzkého (neustále stávkujícího) a německého (rozpínavého) toaletního papíru.
