Reklama a antireklama

Chceme fakta nebo fikci? Užitkovost nebo efektnost? Už mi nepřipadá, že jako zákazníci jsme pány my, nevím jak o zákazníkovi smýšlí dnešní firmy a předně ty velké a zda o náši přízeň bojují férově.

Často se bavím představou, jak nějaký nový zaměstnanec, třeba ve výrobně zmrzliny, něco podělal, pomíchal omylem příchutě, no a někomu to připomnělo něco, co jedl na Malorce. A tak vznikají ty zásadní objevy v historii. Šup! Máme tady extra limitovanou edici zmrzliny " Léto na Malorce" z těch nejrafinovanějších ingrediencí, vyrobeno specielně pro nás k tomu nejluxusnějšímu rozmazlování. Rázem je o 5 korun dražší a přitom její reálná cena je stejná jako obyčejné citrónové. Často mám pocit, že mě skupinka jistě kreativních a nápaditých lidí z reklamní agentury, chytá podpaží a snáží se mně dostrkat někam kam ani nepotřebuju, přesvědčit o tom, že potřebuju a pak si mne ruce, že tohle jim určitě spolkne každý.

Ale třeba se pletu. Jenže jak to zjistit? Já, vy, ona, tamti...Jak to máme vědět, když známe hlavně tu verzi připravenou firmou a lidmi, kteří jsou na to školení? Stejně lehce, jako se k nám dostane reklamní vizitka, kterou máme vidět, mělo by nám být k nahlédnutí předkládáno vše, rub i líc i to, co firmy skrývají.

Dané společnosti se snad liší více než jen svými produkty a reklamní strategií. Tím jak je vyrábějí, hygienou, složením výrobku, tím kde a jak jej testují, jak se podílejí na znečišťování prostředí, kde ohledy naopak berou... to vše pro mne je podstatné i u výsledného artiklu.

Chci mít volbu a chci si vybrat! Myslím opravdovou volbu, reálný výběr z reálií ne z reklamálií.

Zkoumal někdo jestli výrobky nabízené v reklamách nemají placebo efekt? A neúčinkovalo by obyčejné mýdlo a osvěžení chladnou vodou na pleť stejně dobře jako spešl emulze?

Ale, placebo, neplacebo, když to na mě zafunguje... Třeba to vtělení do slečny ze spotu, prospívá mé pleti líp, než ony účinné látky v krému. No jo ale o autosugesci, účinku meditací, přírodních prostředcích (též zda fungují či ne) je informovanost v poměru se záplavou reklamy, myslím, dost malá.

U cigaret už něco jako antireklama a odkrývání pravdy zaúčinkovalo. Víme, že jsou škodlivé, je to psáno i na krabičkách, kdo kouřit chce kouří a alespoň trochu ví, co si tím dělá. Ne jako za první republiky kdy informovanost byla nízká a každá pořádná dáma měla umět kouřit, mít špičku a dlouhý kouř.

Nedávno mě potěšilo, že EU připravuje zákon, který by měl nařídit umístění cedulek s varováním o zdravotní závadnosti na obaly bonbónů se zdraví škodlivou koncentrací barviv, konzervantů a podobných látek.

Když se o něčem ví, že je to na nic, popřípadě , že to funguje pouze pokud něco, proč to taky něříci?

Ne, mně to nestač! Pidi nápisek na 3 vteřiny dole na obrazovce "v rámci vyvážené stravy a zdravého životního stylu" jak často vídám u doplňků stravy či přípravků ke zlepšení zažívání. Chci aby se to říkalo víc na hlas. Po výslechu obou stran, koupím nebo ne.

Reklama mě ale musí takhle jednostranně masírovat, protože jinak by mě nenapadlo " dát stop! žmolkům na řasách" nebo " vyrovnávat nerovnosti rtů pro jejich ještě větší lesk". A je to vůbec potřeba?

Možná si koupi podobných věcí líp rozmyslím, shlédnu-li 5x reklamu na řašenku a ve stejném poměru spot ( samozřejmě pravdivý) za jakých podmínek podobná kosmetika vzniká, jak výrobce nakládá s odpady, jak je testuje... Pěkně 50 na 50- stejný podíl vysílacího času reklamě a stený vysílací čas třeba také v pětiminutových blocích třecetisekundových spotů, jak je tomu u reklam, s těmito fakty.

Kdyby to bylo na mně, pravdy bych se nebála.

Normálně to tam vybalit jmenovitě. Firma.... testuje na zvířatech tak a tak. Ve výrobku ... jsme našli těžké kovy, i rady typu- stejného efektu jako s kréme typu... ve složení.... dosáhnete s přírodním tím tím. Nebo i studie, třeba o tom, co nás vede k tomu, že si najednou všichni holíme co se dá :-)

Na nikoho neházet špínu, reálně, fakticky, stroze.

Čeho by se firmy mohly bát? Co stojí za to se na trhu udrží a co ne, to nám bylo jen vnuceno. Kdo testuje na zvířatech a kazí mu to prodejnost ať přestane. Budou-li věc lidé kupovat dál i s vědomím tohoto, tak je to svobodná volba a výrobek se udrží. Pár příkladů různého vlivů reklamy jsem uváděla v mém článku Paní S. a paní M. aneb...

Ale chceme to vědět? Dřív jsem přemýšlela o ekvivalentu takové antireklamy v podobě časopisu, který by stál v opozici dívčím a ženských časopisů plných hesel " otočte si šéfa kolem prstu", " zatočte s jeho bývalkou", " buďte vždy připravena explodovat vášní". Ne časopisy zničit a pohanět, jen dát jiný pohled, podle mého názoru to ženy zbytečně stresuje. Ale s překvapením jsem zjistila, že mnoha se v časopisovém světě zalíbilo. Jsou roztomilými mrchami, nenechají se donutit opustit karieru jen proto, že kámošky už dávno chovají a kartičku s pěti větami, které dostanou do postele i toho nejodolnějšího nosí v peněžence.

Nejspíš bych si ale tento svůj výmysl, antireklamu, musela natočit sama, výzkumy dělat sama, hrát v tom sama... Proč ten pesimismu? Odpověď je na snadě- no nekouká z toho žádný zisk.

Asi si na karmu tohoto čánku zahlasuju sama :-)