Je pondělí a máme možnost rekapitulovat uplynulý víkend, porovnat si, jak jsme jej prožili ... + video
Alena:
Víkend byl opravdu báječný. V sobotu ráno konečně společná rodinná snídaně, protože muž musel přes týden brzy do práce. A moc dobrá. Slíbila jsem si, že v sobotu nebudu uklízet a užiju si, že se nemusíme hned převlíkat, někam jít, ale můžem společně kouknout na pohádku a můžu se zabrat do vaření bez spěchu. Děti byly překvapivě hodné, když jsem vařila, povedlo se jim nakreslit obrovské množství obrázků. Králík byl moc dobrý, společný oběd vždy potěší a slunce nás začalo zvát na vycházku. Kafčo, bundy a podzámecká zahrada, prostě pohoda hotová. Zvířata nám zvedají náladu v každou letní dobu a ani tentokrát nezklamala -viz video :-). Děti dělaly andělíčky v listí a vysloveně si to užily. Synova věta: "Můžu dnes udělat večeři já a ne proto, abych pomohl, ale tak pro radost, že vás mám rád," to bylo ocenění dne. A den získal na báječnosti příjemným posezením s mužem ve vaně se sklenkou červeného vína u komedie.
Bára:
No tak u nás nic moc. Sobota ne sobota, pospat jsem si nemohla, protože jak se to probudí, všechno to má hlad, čili hned vše pokrmit. Děcka nebylo možné dostat vůbec z pyžam a od pohádky a nakonec syn s dcerou vytahali všechny papíry co šlo, všude po kuchyni rozházeli fixy a ty svoje kresbičky, takže nejen, že jsem stála dvě hodiny u plotny a ani nestihla poklidit dům, ještě jsem musela před servírováním hnát je ten binec uklidit, jinak by to nebylo kam dát. Aspoň po obědě jsem si dala kafe, ale hned se muselo jít ven, doma bychom se ukousali nudou. Naštěstí nebylo moc zima a slunce svítilo, takže se to v podzámce dalo, protože když už tam jste po dvacáté tento rok, tak ještě aby bylo hnusně, to by byla darda. Vždycky těm zvířatům závidím, jen se tam tak paludovat, nic nedělat, za peníze z daní se jim tam starají o výběhy a krmení ... prima. Zvířata pak nemusí po svých dětech prát oblečení, když je nenapadne nic lepšího, než se celí zválet v listí. Když jsme se konečně dostali domů, chtěly po mně děcka, abych jim dovolila udělat večeři. Nakonec jsem na to přištoupila, ale chtělo to pevné nervy, sledovat ty málo namazané chleby a křivé okurky, papriku rozmačkanou ... Program na večer jsme taky žádný neměli, takže nezbylo než se spokojit s koukáním na bednu ve vaně. Korunu tomu nasadil můj, když koupil červené víno, ale já mám radši bílé.
Co mají tyto dvě kamarádky společného? Co mají naopak rozdílného? Jak daleko od sebe asi žijí, jaký mají věkový rozdíl, sociální postavení? Jak jsou asi v životě spokojené a proč?
Video z Podzámecké zahrady:
