Nemám nic proti žádnému hudebnímu stylu, ale to, co nám servírují česká rádia se nedá hudebním stylem nazvat. Nejhorší je, že tento doslova hnůj, najde dostatek posluchačů na to, aby se udržel v čele žebříčků nejhranějších písní.
Občas se člověk nevyhne tomu, že si pustí rádio. V mém případě zejména v autě. To, co na něj pak z tohoto média útočí nemůžu nazvat jinak, než hnojem. Buď slyšíte mladou rádoby umělkyni, která neustále opakuje 5 anglických slov v neměnící se melodii, nebo na vás řve velkej, zlej rapper s řetězi, jejichž cinkot je slyšet víc, než vlastní "hudba". Občas překvapí nějaký starší šlágr z repertoáru českých socialistických hudebních es, případně ostřílené stálice světového hudebního showbyznysu. Když už se z rádia ozve něco poslouchatelného, jsou to hity těch největších hudebních kapel, jako například U2, Coldplay či Rolling Stones.
Když si pak člověk uvědomí, proč rádia hrají to, co hrají, zděšení je ještě větší. Jsou lidé, kterým se tento hnůj líbí natolik, že jsou ochotni jej poslouchat dobrovolně ve svém volném čase. A je spousta takových lidí. Nechci si zde hrát na nějakého hudebního osvíceného odborníka, který moralizuje své okolí, jelikož je jen jedna pravda a to právě ta jeho. Ale občas by se to opravdu chtělo zamyslet nad tím, co pouštíme do svého sluchového ústrojí. Hudba by se nám měla jednak líbit. Měla by nám něco sdělit, možná trošku víc, než oněch 5 opakujících se slov.
Nedělám si iluze o tom, že tento příspěvek strhne masivní vlnu sabotování hlavních českých rádií. Pokud se najde alespoň jeden člověk, který se po jeho přečtení zamyslí nad tím, jakou hudbu poslouchá, budu to považovat za úspěch. Kdyby se povedlo přivést alespoň jednoho člověka od tohoto hnoje ke kapele, která si pozornost a posluchače zaslouží za svou hudbu mnohem víc, byl by to totální úspěch.
