Znamenají pro nás státní svátky vůbec něco, nebo jsou jen dnem volna navíc a především příležitostí k politickým agitacím? Není tady pak něco špatně?
V pátek jsme si připomněli 17. listopad a v ulicích mnohých měst a především Prahy se konala velká sláva. Já mám však nepříjemný pocit, že v porovnání s minulým ročníkem tomu něco chybělo. Jako by se zde dostavilo o poznání méně lidí a v poněkud méně rozverné náladě.
Je to jen můj pocit, nebo tomu tak skutečně bylo? Může za to počasí, nebo chyběl náboj, kterým byly minulý podzim kroky prezidenta Zemana a ministra Babiše? Je-li tomu tak, není trošku škoda, že bez nakopnutí politiků se nedokážeme sejít a důstojně uctít významné dny našich dějin?
Vzpomínám si totiž na další happening loňského podzimu. Miloš Zeman pohrozil ministrovi kultury Danielovi Hermanovi, že pokud se sejde s dalajlámou, neudělí jeho strýci slíbené vyznamenání. Ministr neposlechl, prezident svou hrozbu splnil a následně došlo k ostudnému podlézavému podpisu dopisu čtyř ústavních činitelů. Lidé se zvedli ze židlí a vyrazili oslavit výročí vzniku samostatného československého státu, které se neslo více méně v apolitickém duchu. Byl jsem nadšen a věřil jsem, že máme zaděláno na novou tradiční slávu. Bez tohoto politického náboje by se však asi lidé v historickém centru nesešli a žádná sláva by se nekonala. Pokud vím, letos tam k ničemu takovému nedošlo a to je, si myslím, opravdu veliká škoda.
Podobně však dnes jednají všechny strany a nemluvím jen o zmiňovaných datech. Přijde mi, že s každým státním svátkem se koná nespočet politických sešlostí a agitací, které mají s odkazem předků pramálo společného. Politizuje se nejen 17. listopadu pod koněm, ale i na jiných místech Prahy a nejen tohoto osudného data. Jednou si dovolí extremista Bartoš volat po defenestraci, jindy Tomio Okamura pošpiní bez jakékoli sebereflexe odkaz Karla IV. při šíření svých nechutných demagogií, nebo se Martin Konvička rozhodne první máj, ten lásky čas, využít k šíření strachu a nenávisti. Pokračovat by se dalo dále. Však si jistě všímáte sami, co křiklounů se na státní svátky vždy vyrojí.
Znamenají pro nás tedy státní svátky vůbec něco, nebo jsou jen dnem volna navíc a především příležitostí k politickým agitacím? Není tady pak něco špatně? Neměli bychom si raději významné dny naší historie připomínat společně, bez zášti vůči svým politickým oponentům a především bez politických agitací? Opravdu potřebujeme politický náboj, který nás na společenská setkání přivede?
Nebylo by přeci jenom lepší se sejít hezky v klidu a pokojném duchu a společně si připomenout významné dny. Pořádat pietní akce, připomínat si odkaz i činy předků a společně oslavit významné dny nezatěžujíce mysl politickými problémy doby dnešní? Doufám, že jednou dospějeme tak daleko, že toho budeme schopni.
