Pár dní v Hamburku

Tak jsem po čase zase zajel do Hamburku a přináším vám několik postřehů. Je dobré přesvědčit se občas, jak a co dělají jinde. Navštívil jsem Miniatur Wunderland, což je největší modelová železnice na světě.  

 Alespoň Němci to tvrdí. Ale asi mají pravdu. Nejde o klasickou modelovou železnici, jak ji známe z dětství, protože na plastické scenérii různých částí světa jsou v pohybu nejen vlaky, ale také auta, balóny, lodě a letadla, která startují a přistávají na letišti. A také lidé o velikosti asi 18 mm. To vše je proloženo „drobnostmi“ ze života. Mně se velice líbilo, jak loutka muže řeže strom a ten spadne na střechu rodinného domu a z něj vyjde žena a začne láteřit (samozřejmě i se zvukem pily a ženiných nadávek). Pro Miniatur Wunderland , rozkládající se ve dvou patrech a v mnoha místnostech, se vyplatí malým i velkým klukům do Hamburku jet.

Přístavem za přihlížení tisíců diváků projela loď Queen Mary 2. Autobusy zvané Metrobus místo donedávna každých 20 minut jezdí každých 4-5 minut. Dosavadní semafory, které pro bezpečí chodců měly pro ně dvě červené svítilny (pro případ, že by jedna žárovka praskla), mají už jen jednu svítilnu s diodami LED od firmy Swarowski. Ano, od té samé s brilianty. Na tržišti jsme potkali paní, která slyšela, že mluvíme slovensky, a dala se do řeči. Její dcera i přítel její dcery, oba vystudovaní na Slovensku na konzervatoři, spolu s maminkou uklízejí po domácnostech a pevně věří, že jednou budou zpívat a hrát, dělat to, co vystudovali. Inu, začátky jsou těžké a držím jim palce.

Byl jsem u praktického lékaře se svojí mezinárodní zdravotnickou kartou, protože jsem potřeboval udělat pravidelný tzv. Quick-test. Sestra mě píchla do prstu, kapičku krve položila na úzký proužek papíru, ten vložila do přístroje velikosti iPhonu a za necelou minutu věděla, jako hodnotu INR mám. V Praze musím jít k lékařce, ta mi dá poukaz do laboratoře, tam mi ráno odeberou celou injekční stříkačku krve, a laboratoř odpoledne sdělí lékařce přes počítač naměřené hodnoty INR. Když jsem se po návratu ptal, proč tak jednoduchá věc není u nás, dozvěděl jsem se, že za laboratorní test se platí 85 Kč a pojišťovna ho proplatí, ale jeden papírek do toho přístroje stojí 90 Kč a pojišťovna ho neproplatí. Zvláštní šetření na úkor pacientova času.

V Německu se konají parlamentní volby. Oficiálně 22. září, ale už od 12. srpna mohou voliči vejít do volební místnosti, která je v každé obci jedna, sedí tam dva obecní úředníci, a ti jim umožní odvolit, aniž by museli čekat do 22. září. Tomu se říká udělat něco pro voliče. Nikde jsem neviděl žádný bilboard. Politickou stranu propagují její kandidáti na předvolebních setkáních, na která zvou voliče na standardních plakátech, které jsou připevněny na kartony a opřeny z obou stran stromů na chodníku. Na plakátu je jejich fotografie a místo a čas předvolebního setkání. Žádné narážky na konkurenci, žádné pomluvy soupeřů.

V prodejně novin jsem si prohlédl časopis Russkaja Germanija, který radí přišedším Rusům jak se úspěšně asimilovat do německé společnosti, upozorňuje na „díry“ v zákonech v jejich prospěch i na to, jak platit co nejmenší daně. Zajímavý způsob, jak získávat vliv. Už ten samotný název Ruské Německo o něčem svědčí.

V Německu probíhá debata o tom, jak Američané sledují telefonickou i internetovou komunikaci mezi Němci a Američany. Někteří se rozčilují, proč bývalý kancléř Schröder dovolil Spojeným státům sledovat tyto kontakty (nikoliv však jejich obsah). Ti moudřejší si pamatují, že hlavním organizátorem útoku na newyorská dvojčata byl student Technické university v Hamburku Mohamed Atta, který to vše zorganizoval z Hamburku. Konec cestovní zprávy.