Ostuda pro KSČM

Připusťme, že když se KSČM distancovala od násilné minulosti KSČ, jak s tím argumentuje její místopředseda, mnozí sympatizanti levice mohli tuto stranu volit. 

Ale nejen ti, kteří bez úhony komunistické pořádky zažili, ale také ti mladší, kteří o minulosti nic nevědí.

Tím, že se KSČM nedistancovala od soudruha Ondráčka, dala ránu sobě. Vlastní gól, který půjde těžko napravit. Spíše nepůjde. Vedení KSČM, které operuje s tím, že se z minulosti poučilo, se k ní zase prosazováním soudruha Ondráčka vrátilo. Místopředseda strany tak trochu jemně a předseda strany tvrdě. Nefandím jim a „užil“ jsem si za jejich režimu několik represí. Ale – zřejmě naivně – jsem si myslel, že se od minulosti opravdu a všichni distancovali A nebudou do čela komise pro GIBS navrhovat někoho, kdo se od minulosti nejen nedistancoval, ale svůj tehdejší postoj ospravedlňuje a zůstává přesvědčeným starým komunistou.

Není známo, jak si s tím poradí pan Babiš, který prohlásil, že navrhne odvolání soudruha Ondráčka z funkce předsedy komise pro GIBS a co se bude dít dál. Ale KSČM dalo těžkou ráno samo sobě. Přeji jí to, protože od ní zřejmě číhá stálé nebezpečí. Staří soudruzi, kteří nevidí důvod se omluvit, a hlavně prohlásit, že byli mladicky poblouznění a že dnes jsou jiného názoru, jsou nebezpeční. Kdo z vás viděl soudruha Ondráčka na televizní obrazovce jako mladého kluka, vojáčka v uniformě pohotovostního pluku, musel si všimnout jeho nevinný pohled mladíka, který konal jen to, k čemu ho vyškolili. Kdo ale viděl soudruha Ondráčka v televizi nyní v parlamentu, musel si všimnout jeho zaťatého pohledu, pohledu tvrdého soudruha, odhodlaného bránit výdobytky socializmu … Opravdu, všimněte si jeho pohledu, jeho bolševické jistoty, až z toho jde strach.

KSČM se budě těžko vzpamatovávat z této rány do vlastní branky. Ale ukázala, že se nepoučila, že je to komunistická strana pravého bolševického ražení.