Monolog německého taxikáře

Potřeboval jsem se před několika dny dostat v Hamburku na hlavní nádraží. Autobus měl dlouhé intervaly, tak jsem si objednal taxík. Aby řeč nestála, zeptal jsem se taxikáře na jeho názor na uprchlickou krizi.

A on se dal do obsáhlého vysvětlování: „Je dobře, že sem uprchlíci z Blízkého východu přicházejí. Jsou tu potřeba. Němci nechtějí dělat podřadné práce, proto je dobře, že sem přicházejí mladí lidé ze Sýrie, Iránu a dalších zemí. Němci mají často jen jedno dítě nebo žádné, mladí muži každý týden jinou holku, k ženění se nemají, nevznikají nové rodiny. Mladež zajímají jen diskotéky, chlast, nevázaný život, rychlá auta, zábava všeho druhu. Němci vymírají a za pár let jich nebude dost, aby byli schopni svým přičiněním zaplatit budoucím důchodcům rentu. Imigranti jsou pracovití a budou vlastně vydělávat na německé důchodce. Merkelová dělá správnou politiku. V Německu se musí udělat pořádek... Já mám dvě děti, dcera i syn se chtějí natrvalo odstěhovat do USA, protože v Hamburku není žádné slunce, věčně špatné počasí. A v USA si mohou vybrat, kde budou žít, tam jim bude dobře, i to počasí si vyberou.“

Monolog to byl dlouhý, trval po celé cestě na nádraží, toto je jen zestručněný obsah. Když na chvíli zmlkl, zeptal jsem se ho, odkud je. Řekl mi, že pochází z Iránu a do Německa přišel před 21 roky. Tak jsem si v duchu řekl: A na tebe, milý taxikáři, bude vydělávat kdo, abys měl slušný důchod, když dcera i syn odejdou do Ameriky? Zřejmě další imigranti. Němci mezitím asi vymřou. Byl to vůbec německý taxikář? Nebo iránský?