K budoucnosti Malostranského náměstí

  Na Malostranském náměstí v Praze se, po mnoha letech diskusí o jeho budoucí podobě, objevily výstavní panely s návrhy řešení tohoto prostoru. Některé jsou doslova bizarní, jiné absolutně nevhodné.  

  Jako například obrovský hypermoderní skleník. Jen pět návrhů počítá také s pomníkem maršála Radeckého a dva navíc i s pomníkem Ernsta Denise, které oba kdysi na náměstí stály. Že by o nich někteří autoři návrhů nikdy neslyšeli?

Nejhorší na návrzích je, že ani jeden autor si neuvědomil, že na náměstí také prší a sněží a lidé, čekající na tramvaj, se nemají kam schovat. Přitom existují jednoduché skleněné přístřešky zcela bez reklam, například ve Vodičkově ulici naproti Úřadu MČ Praha 1 nebo na Újezdu.

Když jsem na tento nedostatek už před lety upozorňoval pana primátora bývalého i nynějšího, nebo šéfovou památkářů paní Goryczkovou, odpověděli mi, že se tento požadavek zohlední v rámci budoucího architektonického řešení náměstí. Řešení je tady, přístřešky nikde.

Zajímavé je, že vítězný návrh jako jediný umístil k tramvajové zastávce malý a nenápadný přístřešek, ale porota přikázala autorům, aby ho z návrhu odstranili! Stejně tak mají z návrhu odstranit pomník maršála Radeckého.

Kromě toho bychom neměli zapomenout, že v Poslanecké sněmovně sedí pan Huml. Nejen sedí, ale je velice aktivní. Například před časem jako přílepek k jinému zákonu prosadil paragraf, který znemožňuje strážníkům pokutovat poslance, když stojí na místě, kde je stání zakázáno. Povýšil tak poslance na nadlidi.

Teď je nebezpečí, že pan Huml prosadí do nějakého zákona další přílepek, ve kterém bude stát, že se nejen nesmí zrušit parkoviště na Malostranském náměstí, ale že bude vyhrazené jen a jen pro poslance.

A podoba náměstí bude vyřešena. Bez architektonické soutěže, bez přístřešků pro lidi, čekající na tramvaj, bez maršála Radeckého.