Jako když plivne ...

Kandidát na prezidenta Miloš Zeman je člověk velice vzdělaný, sečtělý a všímavý. Když na jaře roku 1968 vstupoval do KSČ, věděl, že tak činí z kariéristických důvodů, jako mnoho jiných lidí. Současně ale - díky otevření archivů a mediálně šířeným informacím v době "pražského jara"´- četl o skutečné podstatě KSČ jako zločinecké organizace. Aby bylo jasno, zločineckou se KSČ nestala až tehdy, když to prohlásil svobodný parlament, ale tehdy, když jako taková konala. Tohle všechno Miloš Zeman už tehdy věděl, a přesto do KSČ vstoupil. Nyní se tento kariérista chce stát prezidentem. Nic proti tomu, když mu to svědomí dovolí, má právo se o to snažit. Komunisté za svých více než 40 let vlády mají za sebou 262 popravených, více než čtyři tisíce nevinných lidí, kteří zemřeli ve vězení - což je totéž jako kdyby je byli popravili. Desetitisíce tam strávily velkou část života a po propuštění na tom nebyly o moc lépe. Statisíce nemohly studovat ani pracovat v oboru, pro který měly talent a odešly na onen svět s pocitem promarněného života. Proto každý, kdo do urny vhodí lístek se jménem Miloše Zemana by si měl uvědomit, že tím současně plivne do hrobu obětí komunistických zločinů.