Proč si přeje pan kníže Schwarzenberg uznání nezávislosti Kosova,

proč tvrdí je že to užitečné?On sice rádobydiplomaticky tvrdí, že "zatím víc blbli naši srbští přátelé, zatímco Albánci se chovali slušně," ale ani on sám nevěří pohádce "O zlých Srbech a hodných Albáncích," která nám zde byla vtloukána stylem a-lá Goebels od roku 1998, kdy Američané vyškrtli Kosovskou osvobozeneckou armádu UCK se seznamu teroristických organizací a začali se s ní raketovým tempem sbližovat.

Výsledek snažení...

Par kontextů,souvislostí a citátů....

Za uznáním Kosova Českou republikou stojí (jak jinak) v první řadě ekonomické zájmy. Již v lednu 2006 uvedl časopis Týden, že energetický holding ČEZ si najal bývalou americkou ministryni zahraničních věcí Madaleine Albrightovou na lobbing v Kosovu. Tato bývalá první dáma americké diplomacie s tím rozhodně nemá problémy. Velice dobře se zná s válečným zločincem, teroristou, jedním z šéfů kosovského organizovaného zločinu, bývalým marxistou a současným kosovským premiérem Hashimem Thacim, který v době jejího šéfování diplomacii v Bílém domě byl nazván jako "miláček Albrightové." ČEZ se jako první významná firma začal podílet na dodávkách elektrické energie do Kosova, kde ji od roku 2007 prodává za 90 EUR za MWh. A nejen to, v Kosovu je ke koupi elektrárna Obilič, která kdysi zásobovala třetinu Balkánu. Jedná se o jeden z mnoha velkých srbských podniků, které bude třeba po akci nazvané "samostatnost Kosova," která je ve skutečnosti gigantickou krádeží srbského státního majetku, úspěšně "zprivatizovat." Navíc jsou v této oblasti obrovské zásoby uhlí, na který si mnou ruce americké firmy. Při této ohromné krádeži srbského majetku nebude z českých firem profitovat jen dominantní ČEZ, zajisté se ozvou další firmy, kterým naši ministři za "všimné" rádi otevřou dveře do Kosova. Zatím se na tento majetek slétají zejména supi z USA a Velké Británie. Zásoby černého uhlí v Kosovu se odhadují na 15 miliard tun. Niklový komplex ve Vućitrnu vydělá za rok zhruba 50 milionů dolarů.

Předpokládají se také značné zásoby ropy. Dále má Kosovo pod zemí skrývat zhruba 46 milionů tun zinku a olova i 18 milionů tun niklu. Z hory Rogozino se těží zlato a měď, u Kliny bauxit. Britská společnost Lydian International Ltd. má eminentní zájem o těžbu zlata, niklu a kobaltu v lokalitě Rajovec. Na východě Kosova leží naleziště niklu, kobaltu a mědi, zlata, olova, zinku, uranu, stříbra a mědi.

Lup nadnárodních společností v Kosovu bude obrovský, teď jde o to, aby z toho profitovaly i naše firmy. Proto je třeba samostatné Kosovo uznat.

Jugoslávská vláda souhlasila s mezinárodní správou Kosova za podmínky, že územní celistvost Jugoslávie zůstane netknuta a Kosovu bude nabídnuta "podstatná autonomie a smysluplná samospráva", jak to zní v resoluci OSN č. 1 244. K jasnému porušení této rezoluce dochází po méně než devíti letech od jejího sepsání v době míru, v Evropě a ze strany rozvinutých států. Tedy došlo by. Zatím málo publikovaným faktem je, že jízdní řád nezávislosti, tzv. Ahtisaariho plán, nebyl přijat Radou bezpečnosti OSN, a o to méně jeho vykonavatelé z evropské mise EULEX.

"Věrnost za věrnost. Ljubav za Ljubav" heslo T.G.Masaryka a jugoslávského krále Petra, které vyústilo v roce 1920 ve smlouvu o spolupráci a obraně. Tato smlouva poté přerostla v Malou dohodu.

Na sto padesát tisíc Jugoslávců se v roce 1938 hlásilo jako dobrovolníci na pomoc Československu, které tehdejší demokraté zradili. Na Trgu Republike v Bělehradě statisíce demonstrovaly proti Mnichovskému diktátu.

Tisíce Čechoslováků, po hanebné okupaci Československa v roce 1968, přijalo pomoc od bratrských Jugoslávců, aby mohli emigrovat do svobodného světa.

Odpověď Jiřímu X. Doležalovi na článek „Hlavně ne Srbsko do Unie" zveřejněný 22. února 2008 v MF DNES:

http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=457&Itemid=37