Kosovo, spousty zatajování a dezinformací

Je velice zajímavé sledovat zpravodajství z různých zdrojů a zemí. Kolikrát se člověk diví,kolik se toho dozví trochu jinak a tak trošku "podrobněji". Můj děda ( člen konfenderace politických vězňů ) dokud žil, tvrdil,že se lže více než za komunistů. Vidím to spíš tak, že se jen neukazuje celá pravda, nebo také jen co se hodí do " krámu". Také je pravda,že naše média vetšinou zahraniční zpravodajství přejímají.

Všichni dobře víme,že na Balkáně nebyl nikdo žádný andílek. A také je obecně známo,kdo byl nejvíce démonizován. Další obecně známou věcí je jednání tribunálu v Hágu a spravedlivé pronasledování válečných zločinců a jejich potrestání. Záhadou je, proč stejná ruka spravedlnosti stejně nedolehla na bývalé polní velitele UCK a zároveň válečné zločince nejhrubšího zrna. Proč západní společnosti nečinně všemu přihlížejí a dokonce vyjednávají s těmito lidmi coby nejvyššími představiteli podle mezinárodního práva a konvenkcí neplatného,vzniknuvšího státu na Srbském území.

Na čí straně stát? Samozřejmě na té správné a to je věc úsudku. Nezapomínejme však na historii a vzájemná pouta. Nezapomínejme na to,kdo se nás vždy zastal v našich temných okamžicích a nebál se postavit mocnostem.

Přikládám pár informací,které nejsou běžně k sehnání v našich masmédiích :

V Haagu pokračovala (11.1.2005) obhajoba Slobodana Miloševiče. Vystoupili tam dva Francouzi. Prvním z nich byla Eve Crepinová. Její kredit je působivý - pracovala s francouzskými silami UNPROFOR v polní nemocnici, dále s humanitárními organizacemi v Bosně, Krajině a Kosovu. Je také autorkou knihy "Vraždění lidí", která pojednávala o nepříjemné situaci srbských lidí. Crepinová řekla, že v srbské Krajině bylo před její likvidací mnoho muslimských uprchlíků. Krajinští Srbové tyto uprchlíky vítali. Podle jejího svědectví neviděla žádný náznak diskriminace, nebo nenávisti k ne-Srbům v Krajině. Popsala událost, které byla svědkem během své práce v nemocnici ve městě Glina. Přivezli tam těhotnou muslimskou ženu, která potřebovala transfuzi. Převážně srbský personál nemocnice se vůbec nerozmýšlel a dali této ženě úplně poslední dodávky krve, které v nemocnici zbyly. Svědčila, že uprchlíci v Krajině byli Muslimové z oblastí Bihač a dále Srbové z Chorvatska (mimo oblast Krajina) Svědčila, že muslimští uprchlíci byli hlavně stoupenci Fikreta Abdiče, prchající před útiskem fundamentalisty Izetbegoviče, který na ně poslal 5.sbor armády Bosny a Hercegoviny. Dále svědčila, že základem její práce byla pomoc srbským uprchlíkům, kteří byli vyhozeni z práce a vyhnáni z domovů chorvatským režimem. Srbové, řekla, prchali před perzekucí chorvatského režimu F. Tudjmana. Řekla, že Tudjman vzkřísil fašistické symboly a názvy používané režimem Ustašovců za II.světové války. Když pracovala v Banja Luce, pomáhala srbským uprchlíkům, kteří byli vyhnáni během chorvatských operací "Blesk" a "Bouře". Mluvila o traumatech, které tito lidé utrpěli. Svědčila, že byli bombardováni chorvatským režimem během svého útěku z domovů. Dále odsoudila chorvatské operace, jako klasické etnické čistky. Kromě práce v Chorvatsku a Bosně také spolupracovala s humanitárními agenturami v Kosovu. V roce 1998 nabídla své služby nemocnici ve městě Pec. Svědčila, že personál nemocnice byl smíšený - Srbové i Albánci a že pacienti byli ošetřování bez ohledu na jejich národnost. Během práce v kosovské nemocnici ošetřovala četné albánské i srbské oběti, které byly napadnuty albánskou UCK. Nikdy neviděla, že by přišel do nemocnice někdo napaden srbskými úřady, ani neviděla že by srbské úřady někoho týraly, během měsíců, které trávila v Kosovu. Podle jejího svědectví to byli hlavně albánští nacionalisté, kteří týrali Srby a umírněné Albánce. Crepinová, která se domluví srbsky, byla varována, aby nikoho v Kosovu neoslovovala tímto jazykem, pokud si nebude jistá, že je to Srb. Albánci by na ní mohli zaútočit. Kromě práce s uprchlíky a v humanitárních organizacích pracovala Crepinová s vojáky UNPROFOR a v polních nemocnicích. Svědčila, že experti OSN na balistiku, jí informovali, že známý sarajevský masakr na tržišti v Markale byl proveden muslimskými silami. Dosvědčila také, že muslimští snipeři v Sarajevu pálili na francouzské UNPROFOR a pokusili se z toho obvinit Srby.

Crepinová dosvědčila, že západní média byla proti Srbům zaujatá, ignorovala utrpení Srbů, zveličovala utrpení druhých a dělala vše pro démonizaci Srbů. Během křížového výslechu, který prováděla Carla Del Ponte, mluvila Crepinová o konkrétním případu, kdy vzala francouzský TV tým FR3, aby promluvil s krajinskými Srby. Tento tým natočil příběh, ale ten se nikdy na obrazovkách neobjevil. Crepinová svědčila, že dokonce viděla některé západní novináře, pokrývající operaci "Bouře", kteří měli v podstatě radost i přes masivní humanitární katastrofu civilního obyvatelstva, která se tehdy v roce 1995 odehrávala. Eve Crepinová obvinila "mezinárodní společenství", že bylo slepé k utrpení Srbů. Říkala, že neviděla v té době ani jednu nevládní organizaci, která by nabídla pomoc srbskému civilnímu obyvatelstvu. Křížový výslech, který vedla Carla Del Ponte ukázal, proč dělá tyto výslechy obvykle pan Nice. Ponteová nebyla schopná sledovat svoje dokumenty. Četla zprávu HRW (Human Right Watch) a přitom sdělovala, že to byla zpráva OSCE, která byla zmíněna v hlavním výslechu. Když se jí potom podařilo zprávu OSCE najít, nemohla v ní najít co potřebovala a nebyla tak schopna napadnout svědecký důkaz. Alespoň ale neplýtvala časem. Pan Nice by jistě četl nekonečné pasáže z HRW a OSCE dokumentů a tak zabral hodně času. Ponteová měla přinejmenším dost elegance, aby si uvědomila, že svědkyně jí poráží a vzdala to. Dalším svědkem byl Patrick Barriot. Dosáhl hodnosti plukovníka v armádě Francie a má také lékařský titul. Pracoval také jako humanitární pracovník. Je expertem na nekonvenční zbraně a terorismus. Pracoval pro francouzské tajné služby a nyní pracuje v komisi, která byla vytvořena francouzskou vládou pro sledování teroristické hrozby ve Francii. Barriot napsal četné knihy a je velmi oceňován francouzskou vládou. Barriot sloužil jako "modrá přilba" v Krajině a měl tam kontakty s vedením krajinských a bosenských Srbů. Barriot dosvědčil, že západní vlády bojovaly proti němu a proti zpravodajům a diplomatům, kteří se pokusili navázat se Srby nějaké kontakty. Řekl, že západní vlády používaly vyhrožování a zastrašování, aby svým lidem znemožnily kontakty se Srby. Barriot svědčil, že jeho velitel Michael Rose, britský generál, který dříve vedl UNPROFOR byl cílem sledování a měl telefon napíchnutý francouzskou tajnou službou. Barriot mluvil o rozhovoru, který měl s mužem jménem Jugoslav Perovic. Tento agent francouzské tajné služby Barriota varoval, že v kruzích tajných služeb západních zemí se proslýchá, že by měl být zavražděn, protože je ve spojení se Srby. Barriot také napadl francouzskou vládu, když prohlásil, že francouzští politici zneužili zajetí dvou francouzských pilotů bosenskými Srby ke zpronevěření peněz. Podle Barriota generál Mladič nikdy žádné výkupné nežádal. Všechno co chtěl, byl rozhovor s francouzskými veliteli, potřást si s nimi rukou a domluvit se. Barriot dosvědčil, že Mladič nikdy nepřijal ani cent výkupného. Podle svědka šly všechny peníze do kapes zkorumpovaných francouzských politiků. I přes pokusy obžaloby a soudců zablokovat svědectví, se Barriotovi podařilo svědčit o existenci teroristické sítě v Bosně a Kosovu.

Podle jeho znalostí, jako člena protiteroristické zvláštní jednotky francouzské vlády operují na Balkáně četné teroristické skupiny. Jedná se například o alžírskou GIA, či skupiny napojené na afghánské extremisty. Hlavní základny islámského terorismu jsou v centrální Bosně, severní Albánii a Kosovu. Podle svědka byl v říjnu 1998 přítomen v severní Albánii Usáma bin Ladin. Barriot popsal financování a infrastrukturu těchto teroristických skupin. Jmenoval islámské charity a SDA (Izetbegovičova strana) jako klíčové logistické organizátory teroristické infrastruktury. Jmenoval země, které se aktivně podílejí na sponzorování terorismu na Balkáně. Jedná se o: Turecko, Irán, Saudská Arábie, Pákistán a Súdán. Jako zdroje financí označil i organizovaný zločin. Svědek také svědčil ve věci amerického zapletení do chorvatských operací "Blesk" a "Bouře". Říkal, že Američané vyzbrojili Chorvaty. Řekl také, že kanadští vojáci, kteří byli umístěni ve městě Knin (hlavní středisko Krajiny) během operace "Bouře" hlásili, že viděli jak se americký personál účastní útoku. Kromě tohoto přímého zapletení Američanů do této ostudné operace, která vedla k vyhnání téměř 200.000 Srbů z domovů, zabíjení, ničení, rabování jejich majetků a následnému ostřelování kolon civilních uprchlíků děly, také Barriot poukázal na zapojení žoldácké americké firmy MPRI, která podle jeho slov cvičila a radila chorvatským vojákům před jejich akcemi.