Kde krokodýli dávají dobrou noc: Northern Territory (Austrálie 2/2)
Na cestě do Northern Teritory ze Západní Austrálie se ještě zastavuji na pár dní odpočívat do Melbourne. Jedu za kamarádkou a celé 4 dny si užívám, že nemusím nic organizovat, o nic se starat, hledat ubytování a orientovat se ve městě. Melbourne je vyhlášené pro svou gurmánskou kuchyni a coffee and wine culture. To mi plně vyhovuje a navíc kamarádka Lada se v této oblasti projeví jako dokonalá průvodkyně. První den míříme do Yarra valley za zdejším vínem, odpoledne sedíme na terase vinice, usrkáváme víno a pojídáme sýry, olivy a křupavé pečivo. Prohlídku samotného Melbourne začínáme pořádným brunchem v jedné z vyhlášených kavárenských uliček s miniaturními stolečky a ukončujeme v nově-otevřeném stylovém baru. Melbourne na mě působí velice příjemně, přátelsky, se svými 3,7 miliony obyvatel má živé, ale ne přelidněné, centrum a bohatou kulturní scénu. Dělám si odtud jednodenní výlet na hlavní výhledy na Great Ocean Road a navštěvuji zápas australského fotbalu. Ten vypadá na první pohled podobně jako americký, pravidla jsou ale jiná a hráči pobíhají po hřišti jen v krátkých trenečkách a nátělníku, což zaručuje i vysoké procento žen-fanynek v hledišti.
A konečně nespoutané Severní Teritorium. Letím do Alice Springs, kde se setkávám s českým cestovatelem Františkem. František je „na cestě“ už rok a půl, projel Afriku, většinu Asie a pro mě je studnicí cestovatelských znalostí. František právě prošel trek Larapinta, přes 200 km sám australskou pouští se všemi jejími jedovatými potvorami a teplotními extrémy. To si nedokážu ani představit. Já naopak propadám lenosti a platím třídenní organizovaný výlet do rudého středu Austrálie. Ocitám se ale na samém dně mých nejhorších představ, když zjistím, že sedím v minibuse způli naplněném „mými oblíbenými“ západoevropskými puberťáky a z půli Thaiwanci. První den se vzájemně představujeme: jak se jmenujeme, odkud jsme, co děláme v Austrálii, jakou hudbu máme rádi, kdy jsme se poprvé a naposledy líbali. Školní výlet jak vyšitý. Ještě štěstí, že naše první zastávka Kings Canyon (australský Grand Canyon) je opravdu krásná. A zase ony obrovské prostory – večer prý budeme kempovat na ranči o rozloze větší než Holandsko. Jen ty mraky…ty tu přece být nemají…a ano, v noci, při romantickém táboření pod hvězdami začíná pršet. Tady v poušti. Tady, kde prší 10 dní v roce. Náplní dvou dalších dní je národní park Ulluru a Kata Tjuta. Obrovské, několikakilometrové šutry posazené uprostřed jinak nekonečné, ploché pouště, navíc s podivnou strukturou. Dokud to nevidíte na vlastní oči, netušíte, jak jsou fascinující. Shodli jsme se, že jsou to hangáry na kosmické lodě. Jiné vysvětlení se prostě nenabízí. Nakonec nám prší oba dva zbývající dny a tak máme možnost vidět jak uprostřed pouště, na onom slavném kamenu Ulluru, proudí vodopády.
Na cestě na sever, do Darwinu se stavujeme ještě ve zlatokopeckých dolech v Tennant Creeku a v NP Katherine s krásou soutěskou řeky Katherine. V Severním Teritoriu se toho hodně točí kolem Aboriginjců, původních obyvatel Austrálie. Galerie nabízí jejich tečkované obrazy, vzdělávací centra vyprávějí o jejich kultuře, která je prý nejstarší stále přetrvávající na světě. Nezměnila se za několik desítek tisíc let. Ale neprozrazují toho moc. Velká část této kultury je pro bělochy tajná a přístup k posvátným místům, i u samotného Ulluru, zakázaný. Žádná vládní vzdělávací aktivita mě ale nemůže zbavit nutkání odevzdat peněženku, když jednoho z nich potkám na ulici. Vzhledově jsou podobní Afričanům, posedávají všude možně na zemi, dost z nich je opilých. Znají ale australskou přírodu a bílí Australané se od nich dodnes učí. Například v NP Kakadu se v posledních letech vrací k tradici pálení džungle, která bez pravidelných požárů ztrácí svůj původní ráz.
Čímž se dostávám k mé poslední australské štaci. V Darwinu s Františkem půjčujeme auto a jedeme skoro na 4 dny tábořit do národních parků Kakadu a Litchfield. Kakadu je prototypem australské přírody – mokřiny plné krokodýlů, suchá buš, krásné skalní formace s aboriginijským skalním uměním. Právě zde se natáčel Krokodýl Dundee. V Litchfieldu jsou zase nádherné vodopády a termitiště velikosti menšího domku. František spí ve svém mini-stanu, já na zadním sedadle auta, vypráví mi svou love story, já mu ve všem oponuju, živíme se želatinovými medvídky. Zkrátka kempařská dvojka k pohledání.
Uběhl měsíc, co jsem přistála v Perthu, přežila prvotní šok a teď utíkám na svůj let zpět do Asie. Jak já se tam těším! Další destinace malajské Borneo. Džungle, hory, orangutani, potápění.
Novinky a fotky z mých cest najdete na:
http://www.facebook.com/pages/Kolem-světa-s-blechou-v-baťohu/203083496374699?ref=hl
Blog je přesunut na stránky:
Adriena Vyzulová
Průvodkyní po zemětřesení
Na každém zájezdu se stane jedna katastrofa. Alespoň podle mé soukromé statistiky. Někdo spadne z motorky, jiného pokouše opice, spolubydlící se pohádají na nože, v očích vylekaného turisty nepřekonatelná situace.
Adriena Vyzulová
V rytmu caipirinhi: Brazílie
Stojím na pahorku Corcovado, socha Ježíše Spasitele za zády, dech-beroucí vyhlídka na Rio přede mnou. Dnes je poslední den mé cesty kolem světa. Ten opravdový poslední den, zítra už jen nasednu do letadla a odletím do Frankfurtu. Dnes se ještě můžu dopoledne toulat deštným pralesem, pozorovat hopsající opice a žasnout nad krásnou polohou tohoto města, odpoledne se koupat v Atlantiku a večer popíjet na pláži caipirinhu. Tomu říkám poslední den cesty kolem světa. A že to byla jízda! Jen když si vezmu tyhle poslední tři týdny...
Adriena Vyzulová
Koka, koka a zase koka: Bolívie
Krajina pustá, s malými kopci kolem, ledový vítr, před námi obrovské, z části zamrzlé jezero. A my koukáme jak na tom jezeře bruslí plameňáci. Svými dlouhými nohami, které jsou zakončené malou ploutvičkou, se neobratně rozbíhají k letu na ledové ploše jezera. Vypadají u toho jako prvňáčci, když jsou do školy při urputných mrazech. Naprosto neskutečný obraz. A to za polední dny rozhodně není první. Cesta přes solnou poušť Salar Uyuni a dále do národního parku Eduardo Avaroa je plná výjevů jako vytržených z obrazů Salvadora Dalího a my s kamarádkou Míšou jedeme celé 3 dny našeho výletu se spadlou čelistí.
Adriena Vyzulová
Oslavy Inků: Peru
Moje slunce, můj otče! S velkou radostí Tě zdravíme, V objetí Tvého světla, Moje slunce, můj otče, Moje slunce, můj otče, Ty dáváš sílu celému světu, Dělíš se s námi o Tvé teplo, Moje slunce, můj otče!
Adriena Vyzulová
Milostná aféra s Ekvádorem
Málo které hlavní město dělá takovou reklamu celé své zemi, jako Quito Ekvádoru. Jeho koloniální ulice jsou jedny z nejkrásnějších v Jižní Americe a v jejích zlatem-vykládaných katedrálách si přijde na své nejeden milovník historické architektury. Quito ale je především živé město, díky svým obyvatelům přímo pulzující energií. Lidé vysedávají v kavárničkách a jídelničkách, odkud na vás doléhá vůně grilovaného masa a silné kávy. Ženy v tradiční sukni ke kolenům, vyšívané blůzce a s mysliveckým kloboukem s pavím perem na ulicích prodávají ovoce a zeleninu. Už dlouho jsem si tak neužila pobytu ve městě, jako tady. Krajina, ve které je Quito zasazeno také nemá v Jižní Americe srovnání. Ve výšce 2750mnm je obklopeno hned třemi zasněženými vrcholky nad 5000m. Lanovka vás vyveze do 4100m a celé město, stejně jako hřeben za ním máte jako na dlani: Cayambe (5790mnm), Antisama (5753mnm) a konečně dokonalý kužel kráteru Cotopaxi (5897mnm), který je nejvyšší aktivní sopkou na světě.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Mezi extremisty stále dominuje takzvané antisystémové hnutí, tvrdí vnitro
Dominance takzvaného antisystémového hnutí na české extrémistické scéně přetrvává. Jeho...
Podnikatel myslel, že investuje. Podvodníci zatím vysáli z jeho účtů 20 milionů
O 20 milionů korun přišel kvůli internetovým podvodníkům třiašedesátiletý muž z Hradecka. Podle...
Bezdomovec bránil napadenou ženu, za útok nožem dostal čtrnáct let
V opilosti podle obžaloby šestkrát bodl nožem muže, s jehož družkou popíjel v parku na Mendlově...
Na Pražském okruhu se převrátil náklaďák přes svodidla, omezoval oba směry
Na druhém kilometru Pražského okruhu u Jesenice havarovalo nákladní auto, které se převrátilo na...
- Počet článků 46
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1896x
http://blechavbatohu.cz/
a na FB:
http://www.facebook.com/pages/Kolem-sv%C4%9Bta-s-blechou-v-ba%C5%A5ohu/203083496374699