Troufám si odhadovat, že Jiřímu Paroubkovi jeho dnešní novoroční přípitek pěkně zhořkne. Miloš Zeman si při své nejspíše vrozené zlomyslnosti nemohl vybrat lepšího dne na ohlášení své kandidatury v parlamentních volbách v Ústeckém kraji. Elektronická média nemají kromě silvestrovských oslav o čem psát, a předpokládám, že Zemanův návrat bude jednou z nejdůležitějších zpráv i pro sobotní média tištěná. Ačkoli se Jiří Paroubek bude tvářit nadmíru vesele, ačkoli bude vyprávět o tom, že Miloš Zeman je politická mrtvola bez politické budoucnosti, v nitru duše mu bude jistě úzko.
V Lidovém domě se již od založení Strany práv občanů (SPO) snaží tvářit ledově klidně, ale ve skutečnosti mají ze Zemana a jeho veteránů opravdový strach. Jak jinak si vysvětlit fakt, že Petr Dimun zakládá falešné internetové stránky SPO, či zadává internetovou reklamu proti tomuto subjektu? Po dnešku nabraly obavy Lidového domu konkrétní podoby.
Do dnešního dne jsem se dívala na ambice Zemanovy SPO velice skepticky. Nechápala jsem, proč Miloš Zeman ohlašuje návrat do politiky, když zároveň odmítá kandidovat do Poslanecké sněmovny jako lídr v některém z krajů. Ani pohled na ekipu jeho vysloužilých ministrů, kteří ho obklopili, mě nenaplňoval optimismem, že by tato strana mohla v parlamentních volbách uspět a obrat tak Paroubkovu ČSSD o hlasy.
Ano, možná je to cynické, ale z dnešního oznámení Miloše Zemana o jeho kandidatuře jsem měla radost především kvůli tomu, že to oslabí Paroubka s Rathem a sníží se tak šance na uzavření povolební koalice ČSSD a KSČM.
Možná že Strana práv občanů nemá celostátně příliš velkou šanci na úspěch, ale jsem přesvědčena o tom, že na Ústecku může zabodovat. Již dnes zde má SPO několik stovek členů, mezi nimi i bývalého populárního poslance Josefa Kopeckého z Podsedic. SPO a Zemanovi navíc může nahrát fakt, že ČSSD je na Ústecku rozdělena do několika gangů a docela bych chtěla vědět, jak na Zemanovu kandidaturu bude reagovat například jeho věrný přítel Jaroslav Foldyna, t.č. un-fair odsunutý z čelných míst ústecké kandidátky ČSSD.
Nikdy jsem nebyla velkým fanouškem „důchodce z Vysočiny“, poprvé jsem pochopila, že mi chybí až ve chvíli, kdy odešel do politického důchodu…Dnes ohlásil návrat a já mu tleskám. Těším se na předvolební kampaň, kterou bude glosovat svými nezapomenutelnými bonmoty. Těším se na to, jak se s bývalým bratrem Paroubkem verbálně „posekají“ v Ústeckém kraji. Těším se na to, že se Zeman nevrátí k diplomatickému slovníku mnoha politiků a bude nazývat věci tak, jak si myslí, že skutečně jsou. Přesto doufám, že jeho politický comeback je omezen pouze květnovým datem voleb.
Za kandidaturou Miloše Zemana je totiž nejspíše ode všeho trochu – uražená ješitnost za zpackanou prezidentskou volbu, snaha poškodit svého soka Paroubka, ale i byznysové aktivity jeho věrného pobočníka Šlofa, či ruské zájmy soudruha Zdeňka Zbytka. Nevím co je tím hlavním motivátorem, který přivedl „jezevce z Vysočiny“ zpět do politiky. Právě proto bych byla nejraději, kdyby on sám co nejvýrazněji uspěl na Ústecku na úkor komunistů a ČSSD a jeho strana nakonec v celostátním součtu získala 4,999% hlasů a do Poslanecké sněmovny se nedostala. Třešničkou na dortu tohoto příběhu by bylo, kdyby se Zeman vrátil na důchod na Vysočinu a Paroubek se na základě volební porážky odebral do důchodu za ním…
Pozn.:
Paroubkovu fámulusovi Dimunovi již zřejmě silvestrovský chlebíček zaskočil, nebo že by již byl natolik ovíněn? Jak jinak si vysvětlit jeho dnešní těžko pochopitelnou reakci.
