Studium i pouhé opakované čtení projevů, úvah a dokumentů Tomáše Bati změní člověka. Prostě v duši zůstane cosi ze zásad, přímosti, pravdivosti a neodkladnosti řešení, jak to vidí u něj. A člověk je z nitra duše provokován – tož to udělej, a hned, a naplno. Víš-li, že máš pravdu, a když se jiný k tomu nemá, jsi ty povinen to dát na stůl. Však jiní už se postarají o to, aby to bylo zhodnoceno. No a tak vznikl tento příspěvek do diskuse.Když přímost tak přímo k věci. Volby jsou za pár dní. Řekněme si, jak by si měl počínat skutečný občan.
Jaká je situace našeho státu? Pojďme k jádru věci. Přenesme se přes ten marast rozkrádání, lhaní, podvodů, loupežnictví, zneužívání úřadů atd. Hledejme to jádro. Tomáš Baťa je nalezl. Je to hluboký úpadek mravnosti nahoře a neodpustitelná pasivita u občanů. („Občan je povinen vládnout, ne reptat a naříkat.“) Je to proradnost volených zástupců lidu, kteří se vecpali do parlamentu přes bezpáteřní politické strany a nechají se uplácet. Je to nezřízená touha politiků, zaujat ve státním aparátu pozice, kde je možno sloužit zločincům za úplatky. Dnes není motivací člověka-politika dostat se na místo, kde mohu nejlépe sloužit lidem, ale na místo, kde mohu chudým brát a bohatým prodávat vše, i svou duši. Dnešní politici neznají hanby, jako v cílové rovince závodu o život házejí po sobě klacky a špínu, jen aby došli cíle. Nikdo z politiků nechť se necítí dotčen. Kdyby nebyl dnes aktivní politik jiný, dávno by odešel s prohlášením, proč už toho má dost.
Zkraťme to, stačí se rozhlédnout a chtít dobře vidět. Řekněme si, jak z toho ven.
Politické strany, které se střídají u moci a zavinily hospodářský a mravní úpadek společnosti, se už nepolepší. Pryč s nimi. Samy si zavinily, že nastal čas jejich pádu na smetiště dějin. Neodstavit je, znamená pokračovat v úpadku všech hodnot.
Každý chápe, že k jejich odstranění stačí nevolit je. Ale koho volit? Nové strany? Někoho volit musíme, jinak by si ty největší mnuly ruce – neodevzdané hlasy se totiž též rozdělují. Víte, proč vzniklo tolik nových stran? Velkému Bratru se podařilo rozdrobit opozici vůči starým hráčům instalací nových stran. Tudy cesta ke změně asi nevede.
Podle mého názoru je tu jedna strana, která je etablovaná a tedy známá, má nové a mladé vedení a je přístupná změnám. Zelení. (Nepatřím k nim ani k jiným.)
Ty změny, mají-li něco vyřešit, musejí začínat u přebudování celé demokracie. Ta utrpěla snad nejvíc. Systém politických stran musí být opuštěn.
V dohledu je systém přímé demokracie. Technické prostředky k ní jsou dávno připravené, je třeba je jen přizpůsobit nové potřebě.
Pro přechodné období potřebujeme, aby jedna strana, a nebyl by problém, kdyby to byli Zelení, získala většinu v parlamentu. Měla by pak instalovat vládu ne z ministrů stínových. Žádný člen strany by v ní neměl být. Měla by to být vláda profesionálů. Tedy odborníků, kteří nebudou měněni jak spodní prádlo. Měl by být zrušen senát a místo něj ustavena nějaká státní rada jako dozor nad vládnutím. Též jako arbitr při střetu názorů mezi vládou a parlamentem. Presidenta snad ani nepotřebujeme. Předsedové parlamentu a vlády by mohli být členy takové Státní rady, jež by mohla mít celkem 11 až 21 členů, volených přímým hlasováním lidu v obdobných termínech, jako dnes senát. Samozřejmě by se přímým hlasováním volil parlament a ke schvalování přímým hlasováním by vláda předkládala i důležitá či diskutabilní opatření. Dalším rozhodnutím o přímém hlasování by byly petice, schválené nadlimitním počtem navrhovatelů.
Snad je třeba ještě dodat, že přímým hlasováním ve volebních obvodech by se vybírali i kandidáti do parlamentu a Státní rady. Na rozdíl od parlamentu by členové Státní rady byli voleni celostátně bez ohledu na volební obvody.
Tolik z oblasti politiky celostátní. Stejné principy mohou platit i v samosprávě.
V oblasti výroby a obchodu bude třeba dosáhnout ještě radikálnějších změn. Musíme sprovodit ze světa systém honby za maximálními cenami. Je to největší brzda rozvoje a pokroku. Je to semeniště švindlů, náhražek a klamání zákazníků. Je to cesta plýtvání materiály a mrhání lidskou prací i intelektem jednotlivce a společnosti. Jen si zkuste představit takový systém tvorby hodnot, kde by vše bylo děláno s cílem maximálního prospěchu zákazníka a maximálních výdělků. Neumíte-li si to představit, seznamte se s podnikáním podle Baťů.
Ale o tom příště.
Zlín, 5. Května 2010 Stanislav Vrbík, soukromý student a publicista Batismu.
stanislav.vrbik@email.cz
Příloha :
Opsáno od Jana Bati
1. Reforma veřejné správy
Jako hlavní problém správní reformy se mi jeví potřeba spojit důsledně svěřenou moc s osobní odpovědností. V dnešním rozdělení ukládá veřejná správa občanům povinnosti (jako jednotlivcům), kdežto sobě ponechává práva a vystupuje jako neznámý celek.
Důsledky rozhodnutí veřejné správy (osobní i hospodářské), nikdy nepřicházejí ani k dobru ani k tíži osobě, ale úřadu – to je nikomu.
Provedení této jediné základní reformy nejen, že odstraní anonymitu byrokracie i kritiky, ale naplní pocitem odpovědnosti veřejnou správu i obyvatelstvo.
2. Ú p l a t k y
Pan B. Vydělal si u nás značný majetek a vážili jsme si ho pro jeho odbornou zdatnost. Svěřili jsme mu velmi odpovědné místo v našem závodě jako zámožnému člověku, který celým svým majetkem ručil za svoji poctivost.
V jeho smlouvě, jako ve všech našich služebních smlouvách se zaměstnanci, bod 4. zní:
„Nepřijmete sám, ani nikdo z Vaší rodiny od žádného našeho dodavatele ani odběratele neb zřízence, zástupce, nebo kohokoliv úplatek v jakékoliv formě a pod jakoukoliv záminkou. Zjistí-li firma Baťa a.s. takový přestupek nebo jakoukoliv Vaši nepoctivost vůči závodu nebo jeho zaměstnancům, má právo Vás okamžitě propustit bez jakékoliv náhrady; za úplatek ve smyslu této smlouvy považujeme jakoukoliv výhodu, poskytnutou Vám zástupcem.“
A bod 8. Zní: „V případě že byste nedodržel body 4. A 5., propadá celý Váš vklad u naší firmy ve prospěch Baťova podpůrného fondu, nehledě k povinnosti náhrady škody, Vaším jednáním způsobené.“
K velké naší lítosti byli jsme dnes překvapeni výsledky vyšetřování, v kterém bylo zjištěno, že dotyčný navštívil jednoho z našich dodavatelů v jeho podniku a tam mezi čtyřma očima požel od něj hotově Kč 3.000,-.
Podle služební smlouvy propustili jsme ho okamžitě bez náhrady a odevzdali celý jeho vklad ve výši Kč 67.393 ,- Podpůrnému fondu. Budeme ještě požadovat od něho náhradu za škody, nám vzniklé.
Dotyčný zaměstnanec se ohrazoval, že pro Kč 3.000,- necháme propadnout jeho majetek mnohonásobně větší a žádal o mírnější vyřízení.
Nemůžeme mu vyhovět a spokojit se s vyrovnáním na několik procent. Nemůžeme potřebovat lidi jen podmínečně poctivé a ručící za sebe jen částí svého majetku. Potřebujeme lidi poctivé bezpodmínečně, ručící za svoji poctivost celým svým majetkem. Propustili jsme další dva zaměstnance, kteří věděli o jeho poklesku a neoznámili jej chefovi závodů.
Umožňujeme každodenně desetitisícům našich zaměstnanců rovnou cestou si budovat zámožnost. Nedopustíme však, aby ani jeden vydělal třebas haléř na nepoctivosti a úplatcích.
Jsme hrdi na to, že mnoho našich zaměstnanců poctivou prací domohlo se milionového jmění, a jsme rozhodnuti každému k tomu na rovné cestě pomáhat.
16. 1. 1933.
Vysvětlení
Jaký majetek to byl, který panu B. propadl ve prospěch Podpůrného fondu:
Jak víte, velká část zaměstnanců brala podle výsledků své práce účast na zisku dílny nebo oddělení.
Pan B. byl nákupčím a ti měli účast na zisku nákupního oddělení. Peníze z této účasti se nevyplácely hned, ale ležely na osobních kontech. Kdo peníze potřeboval, požádal o výplatu určité částky na určitý účel a vedení rozhodovalo, zda vyplatí, nebo ne. Celé konto dostal pracovník při odchodu z továrny.
Podpůrný fond byl opět účet, vedený firmou, z kterého se vyplácely např. příspěvky starým ševcovským mistrům, kteří velkovýrobou Bati i jiných továrníků přišli o práci, neměli žádný příjem, ale na tovární výrobu už by nestačili. Z fondu se vyplácely též příspěvky nemocným po úrazech v továrně apod.
