7. pokračování čtení a diskuse o díle Tomáše Bati

Tentokrát z pera prof. Ing. Františka Trnky, CSc. z katedry managementu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je to předmluva ke 4. vydání knihy Úvahy a projevy Tomáše Bati v r. 2002. Z dřívějšího vydání této knihy jsem několikrát uváděl citáty. Zjistím-li po prázdninách, že náklad 3.000 výtisků není ještě rozebrán, upozorním Vás a zájemcům zprostředkuji dodávku poštou.

Předmluva má titul                        TOMÁŠ BAŤA  A  DNEŠEK

Zde je její text:
Musím se přiznat, že jsem až nekritickým obdivovatelem života a díla génia podnikání, ale především člověka, Tomáše Bati. Neustále se vracím k jeho myšlenkovému odkazu a stále nalézám něco nového. Mám velké osobní přání. Abychom všichni usilovali o to, aby se naše univerzita a Fakulta managementu a ekonomiky staly skutečně hodny nosit jméno člověka, který založil ve Zlíně hlavní průmyslové podniky a vlastně město vytvořil.
Dílo Tomáše Bati je rozsáhlé. Těžko bychom určili, co z tohoto díla je nejdůležitější. Zasahuje do všech složek života a podnikání. Přesto si myslím, že vše vychází z podnikatelské filozofie Tomáše Bati – to je podnikání, které je založeno na morálních principech. Podnikatele, jehož podnikání slouží člověku, jeho rozvoji a zdokonalování. Uskutečňováním této filozofie vytvářel nový typ člověka – podnikatel – spolupodnikatele – spolupracovníka.
Velice často se setkávám s názorem, že Baťa nemá již dnešnímu podnikateli co říci, že je to historie, že metody a prostředky které používal, patří do začátku minulého století. Je to politováníhodný přístup. Prozrazuje, že jeho zastánci ne dost dobře chápou podstatu podnikání. A šířeji pojato – smysl lidského bytí. Poučení z historie je nutno zasadit do konkrétního času a prostoru. Teprve potom se nám podaří oddělit to, co je časové, co platí jenom v určitých historických podmínkách od relativně trvalého. I v podnikání jsou zásady a principy, které jsou nadčasové.
Jsem přesvědčen, že největší poučení získáme studiem a promýšlením jeho „filosofie života a podnikání“ nikoliv konkrétních řídicích a výrobních postupů. Tato filozofie podnikání je totiž trvalou hodnotou jeho odkazu. Na ní bychom měli vystavět moderní teorii a soustavu podnikání vlastně celého života. Tedy „českou školu podnikání“ jako filosofii života. Uveďme citát:
„věřím v člověka a v to, že se zlepšuje. Věřím, že tomu zlepšení nesmírně přispívají technické vynálezy, které jsou dětmi lidského ducha. Dětmi duch a člověka, který se vypracoval výše, ukáznil svůj mozek a odvahu a rozdává z toho bohatství druhým, v čemž nachází největší štěstí a naplnění svého života.“
Na mnoha místech svých projevů tento motiv zdůrazňuje:
„Moje práce má jeden účel: službu životu.“
„Nikdo neotřese trůnem Vaší práce, ať jest velký nebo malý, pokud svoji práci budete konat v duchu služby člověku, v duchu služby veřejnosti“.
Našli bychom v jeho projevech mnoho citátů, které přibližují jeho morální zásady. Uveďme aspoň některé:
„Čím vyšší morálka obchodníků a výrobců, tím bohatší lid, tím bohatší země. Nemůže být bohatství tam, kde lidé jsou zaměstnání vzájemným podváděním; nemají času na vybudování hodnot na vytvoření bohatství.“ „Niveau morálky obchodníků a průmyslníků souvisí těsně s niveau kultury dotyčného národa nebo země.“
„Vynaložme největší úsilí na to, abychom poznali o sobě a o světě pravdu. Nelžeme a nelichoťme, avšak nedopusťme také, aby nám lhali a lichotili druzí“.
„Poměry nejsou vinny nikdy a ničím. Vinni jsou vždycky lidé. Poměry je třeba buď zvládnout, nebo se jim přizpůsobit“.
Úspěch podnikání je založen na osobnosti podnikatele. Osobnosti, která má znalosti, dovednosti a vizi, životní sílu, vůli a odvahu tuto vizi uskutečňovat. I v moderní době je to vynikající jednotlivec, který je duší, inspirátorem a iniciátorem dění v podniku. Ten kolem sebe pochopitelně soustřeďuje další vynikající pracovníky, ale jejich nápady a další podněty integruje on. Dnešní terminologií řečeno – je vedoucím týmu. Jenom v tomto smyslu má týmová práce opodstatnění. Tomáš Baťa to celým svým životem dokazuje. Dokazuje to i jeho snaha soustředit kolem sebe vynikající spolupracovníky.
„Malou výrobu je možno řídit malými lidmi. Velkou výrobu mohou vést pouze velcí lidé, kteří jsou velcí povahou, vůlí a vědomostmi“.
Ústřední postavou je vedoucí pracovník, který dovede získat a motivovat lidi v podniku a vytváří z nich spolupodnikatele.
„Úspěch každého díla, na kterém se zúčastňuje větší množství lidí, záleží na moudrém vedení“. „Psychologie je umění hrát na tak jemný nástroj, jakým je lidská duše“.

Životní zkušenost ho poučila, že nové hodnoty vytvářejí jenom kvalitní lidé. Bez dobrých spolupracovníků není nic platná ani nejmodernější technika. To je základní pravda platná trvale a zejména v současné době. Vždyť teprve nedávno byla tato pravda přijata. Baťa předstihl dobu o několik desítek let.
„Budovat člověka“, vytvářet spolupodnikatele, vzbuzovat zájem u pracovníků o dosahování žádaných výsledků, to byl základní kámen jeho podnikatelské filosofie. Jak je toho konkrétně dosahováno, to závisí na okolnostech, na času a místě, na úrovni spolupracovníků. Vedoucí pracovník se ale vždy musí snažit, aby o růst podniku měli zájem všichni zúčastnění, aby byli na podnik svůj hrdí.
„Při své práci neměl jsem na mysli vybudování závodu, ale lidí. Vybudoval jsem člověka, aby byl výkonnější a lépe sloužil zákazníkům a on potom vybudoval závod. Jsem přesvědčen, že největší ztráty v průmyslu a obchodě vznikají nesprávným stanoviskem, které zaujímá člověk ke své práci, svým spolupracovníkům a ke svým zákazníkům. Hlavní úlohou organizátora, jenž chce vybudovat velký závod je, aby vytvořil morální a psychologickou základnu, na níž by se mohli jeho spolupracovníci zdárně vyvíjet“.
„…musel být vynalezen způsob, který působí vždy, nikdy neselže, třeba jako zákon o přitažlivosti země“.
Aby člověk využil času v největší míře, musí mít přesvědčení, že prospěch z toho zůstane především jemu, neboť jen tak bude pracovat jako na svém políčku.
Požadavek T. B., aby byl každý dělník podnikatelem, je další, zcela moderní pojetí podnikání.
Šlo o to, změnit dělníka, který byl jenom vykonavatelem cizí vůle, v podnikatele. V člověka, který tvoří, který nad svou prací přemýšlí, který má radost z dosažených výsledků, který se cítí spolumajitelem, součástí podniku, pro kterého není podnik jenom zdrojem příjmů pro obživu, získaných za co nejmenší výkon a s co nejmenší námahou. To umocnilo výkon a produktivitu. Většina podniků o takovou spoluúčast marně usiluje. Tomáš Baťa naučil lidi myslet a cítit tak, že jim práce byla pramenem uspokojení nejen hospodářského, ale taky morálního, jako služba druhým.

Zde si bloger dovolí přerušit předmluvu pana prof. Trnky, aby upozornil, že tato a další zásady podnikání Tomáše Bati jsou v příkrém rozporu s marxistickým hlásáním třídního boje, nesmiřitelnosti a nenávisti. Tyto zásady a jejich následek, vysoké výdělky, spokojenost zaměstnanců a velká světová popularita takového výjimečného podnikatele byly příčinou nenávisti k němu u komunistů a šéfů odborových ústředen. Ti pak museli vsadit na pomluvy a výmysly, nechat psát knihy a filmy, v nichž byl Tomáš Baťa bezohledným vzteklounem, vyhazujícím lidi z práce.   Pokračuje pan prof. Trnka:

Nikdy nedával nic svým spolupracovníkům zdarma. V jeho podniku nebyl zaváděn socialistický paternalismus. Byl to jiný paternalismus, takový, který umožňoval žít s podnikem, cítit se jeho součástí, spolupodnikatelem, být součástí „vítězného týmu“, být hrdý na svůj podnik. Pracovník podniku neměl nic zaručeno, nic jistého, musel o vše stále usilovat.
Vždy šlo o to, jak přimět a získat lidi, aby měli zájem pracovat podle požadavků a zájmů podniku a tím i svých. Proto nejdříve  b u d o v a l  l i d i. Rozšiřoval jejich znalosti a dovednosti, jejich volní vlastnosti, zájem dosahovat žádaného výsledku, jejich vztah k podniku a ostatním spolupracovníkům. Lidé cítili zájem o své osudy, měli ze své práce bezprostřední užitek. Spolupracovník musí být citově spojen s podnikem.
Baťa uplatňoval zásadu: Dělejte třeba sebenepatrnější věc, ale dělejte ji nejlíp na světě.
Již od začátku své kariéry se snažil poznat vše nové a zavádět nové poznatky, nové technologie i nové stroje do výroby… vše nové hodnotil, zlepšoval, přizpůsoboval požadavkům své výroby. A poučení? Opět nejde o konkrétní technická a technologická zlepšení, ale o přístup. Dnes je to jiná technika. Ale přístup a zásada být neustále na vrcholu poznání a toto poznání uplatňovat ve výrobě stále platí.
Docela jistě by se dnes neargumentovalo tím, že nemůžeme konkurovat asijské levné výrobě bot, kdyby se hledaly cesty, jak tuto novou situaci zvládnout.
Jak neuvěřitelně moderní byl už tehdy jeho vztah k zákazníkovi. Co vše věděl o marketingu – i když to tehdy tak nenazývali. Co vše se dnes považuje za velký objev se u Bati bez velkého teoretického zdůvodňování běžně používalo.
„Blahobyt všeho obyvatelstva v zemi, lze vybudovat jen tehdy, když výroba slouží obchodu a obchod výrobě.“ Náš zákazník, náš pán. V tomto sloganu je obsaženo vše. Co nového přinesla dnešní doba? Opět: změnila se technika, ale nezměnila se filosofie. Orientace na zákazníka je zcela moderní přístup. My dnes říkáme, že zákazním řídí firmu. Je to samozřejmě nadsázka. Zákazník jenom něco kupuje a něco ne a tím „určuje“ co je vhodné vyrábět, aby se to prodalo…
V Baťových závodech byla postupně vybudována – řečeno dnešní terminologií – silná podniková kultura. Byla tak silná, že přežívala ještě dlouho po zániku firmy a u „starých Baťovců“ je živá dodnes…
Domníváme se, že Tomáš Baťa skutečně vytvořil zcela nový systém řízení podniku. Čerpal poznatky z celého světa, přetvářel je, přidával nové postupy, integroval je a vytvářel systém. Ten byl prověřován praxí a plynule zdokonalován… Ve dvacátých letech používal metody řízení, které často teprve dnes objevujeme a považujeme za nejmodernější objevy. Kdyby podnikatelé využívali metody běžně zavedené v Baťových podnicích, byli bychom jistě dnes mnohem dále.
Je potěšitelné, že právě v současné době roste počet podnikatelů, kteří se vědomě hlásí k myšlenkovému a podnikatelskému odkazu Tomáše Bati… Neodmítají zahraniční poznatky, ale také je přijímají i kriticky. Těmto snahám by chtěla sloužit i nedávno vzniklá Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Snad by se mohla stát sjednocujícím centrem těchto snah a tak přispívat ke zlepšování života. V duchu idejí Tomáše Bati.
Tolik předmluva pana profesora Františka Trnky ke 4. Vydání souboru Úvahy a projevy Tomáše Bati.   

Já bych jenom dodal, že četba o Tomášovi Baťovi všeobecně a jeho osobních projevů zvlášť, není užitečná a inspirující jen pro podnikatele. Je v tom zvláštní, baťovský postoj k životu. A tento postoj k životu, poctivý, rozumný, bez bázně a hany, dosud nic neztratil na aktuálnosti. Dnes stejně jako tehdy, za jeho života, přináší životní úspěch tomu, kdo jej přijme za svůj. K tomu může dnes pomoci jedině četba Baťova díla a jím inspirované uvažování, domýšlení do důsledků a diskuse. Diskuse se stoupenci i odpůrci. Taková diskuse kombinovaná s četbou je výhní, která umožní přetvářet charaktery lidí směrem k dokonalosti. Čtěme a diskutujme; případná hádka nevadí. Demagogie a ješitná uraženost ano.

Zlín, 29. Července 2009                                                                                   Stanislav Vrbík

P. S. Stále platí má nabídka na zaslání knížek: Švec, který dobyl světa od Erdélyho a Zámožnost všem od Tomáše Bati. Informace na 602563464.