Biopesticidy jsou látky, které produkují bakterie a selektivně likvidují larvy škůdců. Například Bathurin usmrcuje housenky bělásků, bekyní, obalečů, zavíječů, molů a jiných škůdců.
Škůdců, kteří napadají zeleninu, ovocné sady, lesy, pícniny a krmiva. Jeho použití v praxi bylo povoleno v roce 1983. Tento výrobek působí selektivně a nezanechává žádné škodlivé zbytky. Podobné účinky má Moskitur na larvy komárů a muchniček.
Uvedené biopesticidy se připravují při řízené kultivaci Bacillus thuringiensis. Účinná přírodní látka je produkována ve tvaru bipyramidy, která se v alkalickém zažívacím traktu hmyzu aktivuje a způsobí rozklad střevní stěny, v jehož důsledku nakažený hmyz hyne na bakteriální sepsi. Na rozdíl od chemických pesticidů nedochází k rezistenci a biopesticidy se ve styku s půdou rozkládají na aminokyseliny, které jsou přirozenou součástí přírody.
Byl jsem při rozjezdu biochemického závodu v Hrobicích v roce 1987, který patřil do JZD Agrokombinát Slušovice. Při výběru tohoto rozvojového směru vycházeli ve Slušovicích ze skutečnosti, že biotechnologie jsou i ve světovém měřítku na začátku svého vývoje, a kdo zachytí tento vývoj, má předpoklady se v tomto oboru uplatnit na větové úrovni a produkovat výrobky s vysokým ziskem. Taková výroba však vyžaduje mnoho pohotových finančních prostředků, velké vklady do výzkumu, mnoho kvalifikovaných pracovníků.
Nejprve byla zvládnuta laboratorní příprava a následovalo spuštění poloprovozního zařízení. Po poloprovozu byl postaven provozní závod. Měl umožnit průmyslovou výrobu uvedených přípravků, a také esenciální aminokyseliny lysinu. V rámci výstavby biotechnologického areálu byly zřízeny laboratoře genového inženýrství. Biochemický komplex postavený v Hrobicích sestával z laboratoří genového inženýrství, mikrobiologických a biochemických laboratoří, poloprovozních a provozních fermentorů. Vzhledem ke své kapacitě a uspořádání to byl nejlepší komplex svého druhu v Československu.
Po rozpadu JZD AK Slušovice veškeré toto úsilí přišlo nazmar. Dnes jsou všechna zařízení nejen nepoužitelná, ale většinou dokonce zničená. Ke škodě celého národního hospodářství. Vývozem surovin se náš národ neuživí, vývozem výrobků s vysokou přidanou hodnotou ano.
Část informací převzata z: TRNKA, FRANTIŠEK. Zlínští podnikatelé Tomáš Baťa a František Čuba. In.: Sborník referátů z mezinárodní vědecké konference "Tvůrčí odkaz Tomáše Bati a současné podnikatelské metody". Zlín. UTB. 16.-18. 5. 2001. Ostrava: Dům techniky. 2001. ISBN 80-02-01424-3. s. 270-272
