Z té nostalgie, ač na první pohled působí velmi nevinně, nám nic dobrého nevzešlo a ani nevzejde...
Vypadá to tak nevinně, vzpomínání na časy, kdy lidé měli k sobě blíž, kdy neexistovala nezaměstnanost a kdo nepracoval, páchal tím trestný čin. I ten vzývaný obyčejný člověk byl takový kultivovanější, víc se četlo, filmová a televizní tvorba měla šmrnc...
Jenomže tohle všechno jsou většinou jen idealizovaná pozlátka na poněkud jiné realitě.Lidé k sobě pravda často měli blíž.Kdo moc neprudil proti režimu utíkal si na víkendy odpočinout od šedé reality na svou chajdu, nebo chalupu a tam vesele udržoval sousedské vztahy. Udržování těch vztahů bylo ostatně důležité.Pokud jste neměl známosti, byl jste v pytli.Celou spoustu základních potřeb jste bez nich uspokojil jen těžko, nějaký větší osobní rozvoj byl bez známostí takřka vyloučen.
A pak jste se také snadno mohl dostat mimo dosah slunečních paprsků.A propadnout rudému Mordoru bylo snadné. Stačilo poslouchat špatnou muziku, číst špatné knížky, blbě se ptát, mít černé ovce v rodině, nebo prostě jen smůlu.A pak došlo na druhou stranu těch mezilidských vztahů, byli jste profesně odepsáni, nemohli vycestovat, a nebo končili v kriminálech.
A to mluvím o době, kdy již základy společnosti nebylo třeba budovat. Protože při budování těch základů lítalo mnohem víc třísek, a v těch základech najdeme i spoustu umučených a popravených. Na jejich kostech byla ta soudružná společnost vybudována.
A že se těm, kdož neremcali a měli štěstí život líbil? To nelze zpochybnit.Je znakem jak komunisticků, tak nacistů, že se umí o své lidi postarat.Takový rozmach rekreací pro pracující jako za Hitlera nebyl znám do té doby nikdy v historii...Ale stejně tak, je znakem těchto režimů, že stačí jen kousek... a čeká vás propadliště.
Dnešní doba nám dala na výběr, a my, nikdo jiný si volí jaké budou vztahy mezi lidmi, jestli a co budeme číst, na jaké se chodí filmy.
Jistě, absolutní spravedlnost ke všem nikdy existovat nebude. I dnešní svoboda má své oběti v základech.Protože žádný systém nikdy nebude dokonalý.Ale je rozdíl chybovat i přesto, proti tomu, když si ve vytváření těch chyb sám liboval.
A proto nemůže nic dobrého vzejít ze snah vrátit čas.To už (naštěstí) nejde.Vzpomínat vzpomínejme, to je věc jina.Byl to náš život, naše lásky a stálo i tak za to žít a milovat.Jen to kolem bylo špatné, ať už si to umíme přiznat, či nikoliv.
Díky a ahoj Filip.
