No, určitě ne. Na můj život mají vliv úplně jiné události. K volbě prezidenta držím Slovensku palec.
Dokonce jim i přeji ať zvolí lépe než my.
Ale nestydím se za našeho prezidenta. Nevidím jediný důvod stydět se v imaginární budoucnosti, pokud se vedle něj paní Čaputová jako prezidentka postaví. Už je dávno dospělý a za své činy odpovědný.
Nikdo není dokonalý .I já se při ohlédnutí za svým životem setkávám s okamžiky, za které je mi měřítkem dnešních zkušeností divno. Dokonce se možná i stydím při ohlédnutí za některý trapas, který se mi stal. Určitě se ale nehodlám stydět za prezidenta Zemana. Nikdy jsem jej nevolil. Poprvé se srdcem lehkým jsem volil knížete Karla. Házel jsem mu to s radostí. Vzor vzdělaného muže s rozhledem. Rovnej chlap. A přítel Václava Havla.
Podruhé jsem ve druhém kole volil spíš proti, než někoho. Pocitově na mě Jíří Drahoš dobře nezapůsobil. Sám jsem byl jasný Horáčkovec. Michala Horáčka mám rád a vážím si ho celý život. Má podobné koníčky jako já, jen prostě líp píše i líp hraje. Jeho člověčenství by se mi na Hradě líbilo.
Po volbě se ukázalo, že sázka na Jiřího Drahoše dobrá nebyla. Nedokázal se obklopit dobrým týmem ani pro kampaň. Lidově řečeno, z mého pohledu jasně prokoučovaná volba.
Miloš Zeman reprezentuje určitou část voličů. Já mezi ně nepatřím a nemám se proč za něj stydět. Ostatně ani on se ke mě jako k někomu koho by reprezentoval nechová.
A pokud si někdo u vedlejších stolků myslí, že nemůže být hůř....Ale může. Okamura, Klausové...
Nám v kavárně opět schází kandidát. A pláčem, shazováním vlastní země, jen dost lidí zase nasereme a odradíme. Zbytečně.
Díky a ahoj Filip.
