Doba je zlá a není čas na ptákoviny. Rozhodl jsem se rovněž přiložit svou ruku k dílu a sepsal, několik zásadních rad pro její bezpečné zvládnutí
Není to manuál k zázraku, ale k tomu aby nás někdo nemusel vzít pro zklidnění situace obuchem přes záda bych přispěl rád.
Je důležité myslet i na to, že až se věci začnou vracet k normálu, může se ten normál ptát "Cos dělal v krizi??!!" Tak se koukejme snažit...
Sedm rad pro chování v době karantény.
1) Prosíme rodiče neodkládejte v babyboxech zlobivé sourozenecké dvojice, či trojice. Bohužel si tato dvanáctiletá dítka již pamatují adresu svého bydliště a tímto krokem si nijak nepomůžete.
2) Prosíme vládu ještě jednou důkladně přezkoumat a případná čísla zveřejnit, zda karanténa manželských dvojic povede ke snížení počtu obětí této epidemie , či naopak.
3) Psychologové doporučují udržet si své pracovní návyky i v době této krize. Nebojte se vstávat na budíka, pít již vystydlou kávu, či trénovat předstírání nějaké užitečné činnosti a hlavně nezapomeňte na pěstování a šlechtění svých žaludečních vředů.
4) Prosíme nudící se učitele, aby dětem nebylo zasíláno víc výuky a úkolů než lze zvládnout v běžném režimu. Jejich rodiče se nudit nemusí, viz. bod 1.
5) Pomalu, ale jistě se blíží sezóna pylů a alergií, ne každý, kdo na veřejnosti zakašle by měl být na fleku utracen. Zůstaňme lidmi a alespoň mu předtím změřme teplotu.
6) Pro ty kdož stále nechápou udržování doporučeného odstupu: U vesničanů je to na délku vidlí, u měšťáků na šířku jejich "esúvéčka".
7) Mějte se rádi navzájem.
Díky a ahoj Filip.
