Od počátku věků, kdy člověk bral rozum se řeší zda a co vůbec nás odděluje od zvířat

Za mě se na lidskost, dá někdy i sáhnout, tak je hmatatelná, jen  se z ní nedají dělat takové senza zprávy jako z jejího opaku, z násilí...

A my lidé pracující v gastronomii jsme pak skutečnou přehlídkou této Bohu libé vlastnosti.Doslova z nás někdy příští. Už samotný fakt, že seriózní kuchař je prostě celý v bílém evokuje představu andělů. A pokrm kterým nás oblaží, to je ona Mana, provázející nás pouští všednosti stejně tak, jako Mojžíše a jeho vyvolený lid provázela na cestě do Země zaslíbené.

Dalším důkazem o neuchopitelném, ale přesto citelném doteku lidskosti (citelném asi jako rána bejčákem přes záda, jen to nenechává stopy) je vztah gastronomů k alkoholuČtenář jistě chápe, že chlast (pojmenovávejme věci pravým jménem, alkohol je moc lichotivé oslovení) je skutečnou metlou lidstva.A laskavý čtenář mých blogů pak dobře ví, že jsou to právě kuchaři a kuchařky, nebo číšníci a servírky, kdož se v nemilosrdné válce´s tímto zlem obětují v první linii.Nikdy nedávají na odiv své hrdinství, neočekávají váš potlesk, ale bumbají na úkor svého spánku, svých rodin a často i za svoje. 

Vzpomeňme tedy alespoň v tomto adventním čase jejich oběti a....

1) Nelomcujme dveřmi podniků a nedožadujme se vstupu do nich půl hodiny před otvíračkou.

2) Po první skleničce netykejme hned pikolíkům a pikolicím, nejsou to naši sluhové, jen pracují ve službách.

3) Nehvízdejte na obsluhu, ač již dnes doba pokročila a nejednu servírku zdobí piercing v nose, skutečně to není kravka na pastvě.

4) S faktem, že pro člověka, který nechce maso, lepek, laktózu i po vitamínech mu naskakuje vyrážka se špatně vaří a je třeba se s tím smířit.

5) Stejně tak je třeba neplakat, že vám v steak baru neumí naservírovat svíčkovou se šesti.

6) Vstoupíte li do podniku, kde kolem vás asi sto lidí obědvá, neptejte se "Vaříte?"

7) Jste li spokojeni s tím, jak o vás bylo postaráno, nebojte se dát "dyško", není vše o penězích, ale rozhodně to nezarmoutí.

Tímto "sedmerem" uctíme dobrovolnou bolest těch, kdož nám zpříjemňují atmosféru Vánočních večírků.

P.S. Doufám, že se mi povedlo patos blížících se dní trochu odlehčit a snad mě na farnosti nikdo nedá po tlamě.

 

Díky a ahoj Filip.

 

 

Autor: Filip Vracovský | neděle 15.12.2019 8:53 | karma článku: 38,44 | přečteno: 10469x