Za exotickou kuchyní nemusíme jezdit jen do zemí kde se nedomluvíme, hrozí nám malárie, nebo nám slon šlápne na malíček.
Ne, tento blog ač tomu název napovídá nebude o nebezpečném návyku zhrzených manželek z prostředí průměrné kanibalské rodiny. Pokusíme se zacílit na exotické pokrmy ze zcela neexotických zvířat, tak jak je vidím já. Co si budeme nalhávat, snědl jsem už v životě ledasco. Klokan mi nechutnal, pštrosa považuji tak trochu za chuťový "mainstream" na talíři , had je v pohodě, za aligátora už bych ty peníze znovu nedal...
Ale i v rámci našich luhů a hájů najdeme části běžně konzumovaných zvířat, které u nejednoho z nás způsobují podobně exotické pocity. Začneme zvolna...
Kachní žaludky
Jedna z mých nejoblíbenějších kuchařských surovin. Krátké, jemné vlákno, když je dobře očistíte od povrchové blány bude se olizovat každý masorád. Ideální třeba na gulášek se špekovým knedlíkem. Doporučuji nepodlévat vodou, ale silným drůbežím vývarem pro dosažení ideální chuti.
Vepřové plíčky, srdce a někdo dává i jazyk.... jedním slovem pajšl.
V úpravě na smetaně nejoblíbenější jídlo mého dědy. Důkladně očištěné od tuhých částí žil ještě pár desítek let zpět byl tento pokrm nedílnou součástí našich jídelních lístků. Navíc z nich podle mě nezmizel pro své složení, ale pro pracnost jejich přípravy.
Netradiční řízky
Tak a došlo na suroviny z nadpisu. Vepřový mozeček a "býčí žlázy". Každý milovník smaženého by měl rozhodně zkusit. Z obou surovin, pokud se s nimi naučíte pracovat lze vykouzlit delikatesu. Býčí žlázy dokonce podle mých zkušeností prožívají v nabídkách našich restaurací doslova renesanci.
Krev
Je jedno jestli oblíbená " Prdelačka" z vepřové krve, nebo Husí krev na cibulce. Pro spoustu cizinců je tohle horší, než pojídat brouky. My co ji máme rádi, ale víme své....
Pak je také spousta receptů z raků, žab, telecího brzlíku nebo šneků. Zcela tradiční kuchyně, pro naše předky běžná, kterou odvál čas a nevratné změny v našich ekosystémech. Pokud třeba váháte jestli nějakou ze zmíněných laskomin někdy ochutnat, za sebe mohu říct, jděte do toho. Nepamatuji si na nikoho z hostů, kdo by litoval.
Díky a ahoj Filip.
