Protože dobrých zpráv není nikdy dost ...... Musím se o některé z nich občas podělit. Skutečnost, že gastronomie není v žádných předsmrtných křečích je jednou z nich....
Jasně. Poslední tři roky jsou pro nás v oboru výzvou a to čím procházíme není zrovna růžová zahrada. Tak tomu ale v nejrůznějších zlomových obdobích vždycky bývá. Nějaké pojetí podnikání v gastronomii zaniká, ale přichází nové možnosti.
Jedna věc nicméně zůstává zcela konstantní. Jen skutečně dobré jídlo si najde zákazníka v každé době. O tom studentům na naší škole přijel nejen vyprávět jeden z nestorů našeho cechu a šéf Staré Gardy Asociace kuchařů a cukrářů ČR Jiří Eichner.
Dneska jsou kuchaři oblečeni všelijak, ale krásu klasické kuchařiny stále nejlépe reprezentuje bílý rondon. Mistr řemesla je toho živým důkazem a zapózoval rovněž i pro čtenáře blogu...
Se Starou Gardou na školu dorazila rovněž velká spousta artefaktů ....
Historické jídelní lístky...
Kuchařky, některé skoro dvě stovky let staré...
Slavnostní meníčka , některá rovněž z 19. století...
Takovéto menu se v Praze servírovalo v den narozenin Františka Josefa...
Ne, na fotografii se nenachází sada mučících nástrojů.... Jsou to historické kuchařské pomůcky.....
Kdo chce může čelit výzvě a v diskuzi si tipnout, k čemu to slouží... ( sloužilo)
Ovšem nejen historií živ je člověk. Minulý týden jsme se účastnily studentského klání na soutěži Gastro Kroměříž 2023...
A nutno říct, že budoucnosti se opravdu nebojím...
Soutěžní surovinou byla vepřová pečeně ve dvou technologických úpravách.
Vítězné jídlo..
Kuchařské soutěže se mimo absolutních umístění bodují a oceňují pásmy. Trénink našeho Sama, který skončil celkově pátý a ve stříbrném pásmu, což byl na první soutěž krásný výsledek....
Vepřová pečeně, fáš z vepřové pečeně v bránici, křenová omáčka, dýňové lívanečky a jablko s ořechy.....
Fotografům se opět omlouvám za mé kompozice ...
A se všemi se těším zase někdy ...
S odvážnými hadači pak na diskuzi....
