nezávisle na fyzice, dostupné nám všem.Stačí jen malinko chtít a malinko umět vařit, nebo opékat klobásy.
Jako malého mě trochu minula éra "Foglarovek" a romantika "Májovek". Ne že bych je nepřečetl, ale na piedestalu mého dětského zbožštění stál jeden právník na částečný a spisovatel na plný úvazek.Jules Verne mi otevřel oči, duši i srdce do světa fantazie.
A láska k scifi mi zůstala i poté,kdy jsem objevil kouzlo serióznějších literárních směrů a nikdy jsem se za ni nestyděl.Co je možná nejčastějším tématem, směrem a přáním jejich autorů? Stroj času, cestování sem a tam....
Nikdy by mě ale nanapadlo, jak snadné takové malé výpravy do minulosti mohou být...
Lívance...
Babička už tu se mnou není skoro třicet pět let, ale pokaždé, když jím lívanečky se skořicí a máslem, můžu zavřít oči a vidím jí před sebou.Šátek, tvář poznamenaná těžkým životním údělem, ale tolik lásky v úsměvu, který není skoro vidět.Není skoro vidět, ale prostupuje skoro vším co se týká jejího milovaného vnoučete...
Klobása...
Kousat se do ní musí opatrně, aby rozpuštěný tuk nevystříkl nejbližšímu sousedovi na košili, ono se to dost špatně pere.A taky se musí kousat opatrně aby vám v ní nezůstal první "mlíčňák", jako předzvěst blížícího se chození do školy a ztráty spousty iluzí.Ano, čerta dělá soused, dárky nenosí Ježíšek.Trochu nechápu Tvoje dojetí táto, na to jsem ještě malej a tady uprostřed klobásy pojídajícího davu hokejovejch fandů mi přijde úplně nepatřičný (chlapi přece nebrečí a ten zub doroste), ale jsi tu zase se mnou, už Tvou ruku nikdy nepustím....
Některý sliby se sice nepodaří dodržet, ale začíná Advent a jste pořád blízko, možná když se mi podaří rychleji se otočit...Možná.
Máte taky svoje chutě, nebo vůně, které vám pomáhají cestovat?
Nebojte se podělit v diskuzi, a dneska se nebojte ani dojmout.Protože "mlíčňáky" sice dorostou, ale některé chvíle se nevrátí.A i já mám asi něco v oku, když dnešní blog dopisuji.
Díky a ahoj Filip.
A písnička dneska...že mi není podobná? Ale táta ji miloval....a taky mi pomáhá cestovat :)
