Vyrůstal jsem v dobách, kdy komunisté vykládali dějiny tak, jak se jim to zrovna hodilo.Tak po doktoru Háchovi bych za svou generaci rád umazal další část dluhu.
Z hrdinů dělat kolaborantské svině, ze sviní hrdiny.
To šlo dlouhou dobu dost dobře.
Za jednu z takovýchto sviní byl dlouhá léta vydáván muž, který se narodil 29.září roku 1890.
Veterán Velké války a legionář.
Původně vůbec nechtěl být vojákem.
Inklinoval spíš k tomu věci stavět než bourat.
Vystudoval Českou vysokou školu technickou.
Ale člověk míní a osud někdy mění.
Bojoval v Rusku a ve Francii.
Účastnil se bojů o Těšínsko a na Slovensku bojů s Maďarskými bolševiky.
Stál u zrodu naší samostatné armády....
Do politiky vstoupí až v roce 38.
V dobách nejtěžších.
Tehdy se nehrálo o prebendy a koryta, ale o vlast.
Vlastenec v nejryzejším slova smyslu.
Po okupaci v březnu 1939 se stává předsedou protektorátní vlády.
Vědom si jak neblaze to bude vypadat v očích vlastního národa.
A stejně tak si je vědom, že nikde tomu národu nemůže sloužit lépe.
Od počátku je v kontaktu s odbojem.
Slouží své vlasti svou vlastí opovrhován.
Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy je zatčen.
A za svou odbojářskou činnost spojenou s Obranou národa odsouzen k smrti.
Popraven je v Kobylisích 19. června 42.
Po válce se jeho hrdinství nehodilo.
Tak jako u všech hrdinů nenavázaných na Kreml.
V roce 1996 obdržel Řád bílého lva in memoriam.
O deset let později došly klidu pohřbené se všemi poctami i jeho tělesné ostatky.
Dnes si připomínáme narozeniny tohoto výjjimečného muže.
Díky a ahoj Filip.
