Šťastní lidé pod vlak neskáčou

Dnes jsem se, stejně jako každý pracovní den, dostavil na vlakové nástupiště, abych absolvoval cestu do zaměstnání vlakem. Již více než dvanáct let denně dojíždím 114 km tam a 114 km zpět a pozoruji strmý trend nárůstu mimořádných událostí na trati z důvodu sebevražd, respektive lidí, kteří byli přejeti vlakem. Co je k tomu nutí a jak se jejich zoufalé činy vrací společnosti?

Zatímco jsem až do roku 2012 při svých pravidelných jízdách na jedné trati zaznamenal čtyři zpoždění, jejichž příčinou byli vlakem přejetí lidé, jen v letošním roce jsem jich zaznamenal pět. Na jedné trati a jen při mých pravidelných jízdách. Samozřejmě, že se může jednat o statisticky nedoložitelnou náhodu, statistický průzkum na toto zadání nikdo nedělal, a kdyby ano, zřejmě nebude politicky žádoucí zveřejňovat jeho výsledky.

A tak se nám karmický kruh našich osudů uzavírá. Lidé volí soupeření, boj o majetek, preferují individualismus a osobní schopnosti před odpovědností k celé společnosti, volí pohodlnost, škodlivé potraviny, podporují sexuální úchylky a perverzity a další formy materiálního konzumu. Málokdo z těchto lidí si však uvědomuje, že přílišné materiální zaměření generuje společensky negativní jevy, jako jsou pověstná havlovská "blbá nálada", hádky mezi blízkými, deprese, zoufalství, strach, pocity marnosti, zbytečnosti a zkaženého života, které často končí sebevraždou.

Takovéto sebevraždy pak mají vliv na tisíce cestujících desítek vlakových souprav přímo postižených zpožděním, na jejich desetitisíce kolegů, rodinných příslušníků, přátel a známých, a na statisíce až miliony ostatních, kteří o tom mluví, protože si to přečtou v novinách, nebo se o sebevraždě dozví z televize. Do mozků všech těchto lidí pronikne negativní energie, která následně živí a podporuje zmíněné materiální zaměření. Následkem takto materiálně roztočeného karmického kola osudu je jako bahno nabalená neúcta k lidskému životu v podobě jeho dobrovolného sebepoškozování nezdravým životním stylem, agresivitou, lhaním, nevšímavostí, násilím, válkami nebo sebevraždami.

Lidé ve svých volbách úmyslně i nevědomky volí zlo a vrací se jim zlo. Čím více budou lidé preferovat individualismus a soupeření o majetek, tím více bude přibývat negativních společenských jevů a sebevražd, které jejich životy ovlivní přiživováním negativních energií v podobě následků při zpoždění vlaku, chudoby, zranění a smrti při násilí, teroristických činech, válkách a sebevraždách.

Šťastní lidé pod vlak neskáčou. Zítra, pozítří a možná ještě i za pár let budu stále jezdit pravidelným vlakem po stejné trati a může se stát, že četnost mimořádných událostí na trati s následným zpožděním vlaků již bude natolik neúnosná, že budu nucen, stejně jako mnoho jiných cestujících, kteří denně dojíždějí do zaměstnání vlakem, využít jiný dopravní prostředek a přispějeme tak ke zhoršení životního prostředí a našeho zdraví. 

Šťastní lidé neskandují ani neskáčou. Zlo lze nevidět, popírat, tolerovat, podporovat, ale nemá vůbec žádný smysl s ním bojovat, nelze jej přelstít či porazit. Zlo vždy plodí jenom zlo a je jen jediný způsob, jak může zmizet z našich životů. Chovat se a jednat tak, aby se lidé kolem nás cítili přirozeně šťastní. Šťastní lidé nepotřebují lichvářské půjčky, šířit nenávist proti jinému národu, lhát, krást, soupeřit a podvádět. Šťastní lidé nejsou osamocení, agresivní a nenažraní. Nepotřebují brutalitu, sexuální perverzity, vulgaritu, nenávist, násilí a války. Šťastní lidé se netrápí, neničí a neumírají. Šťastní lidé se mají rádi, šťastní lidé žijí doopravdy ...