Muž v krabici a teoreticky těhotná třicátnice

Opravdové babí léto je když se holky potkají a něco spolu dělají, zatímco se jim do zad opírá podzimní slunce, které hřeje a nepálí. Potkaly jsme se, rozložily si dílnu na balkóně, uvařily čaj a otevřely dárkovou paletu belgických pralinech. Brousily jsme smirglem kokosové skořápky. Budeme z nich dělat krmítka pro ptáky. Známe se léta, přesněji desetiletí a úměrně s věkem nás roste i objem informací, které si mezi sebou vyměňujeme. Obě žijeme v partnerských vztazích a oba naši kluci byli na víkend mimo domov. Každý zvlášť. My dvě spolu, což by je jistě nepřekvapilo. Máme dlouhodobé zkušenosti v oboru diskutování, verbalizování názorů a radění. Usoudily jsme, se smirglem v ruce, že nastal čas podělit se o některé naše postřehy, protože jsou zásadní.  

Tématem naší brusné soboty bylo těhotenství. Ani to by naše kluky jistě nepřekvapilo. Jsme bezdětné, nejsme těhotné, obě jednou chceme děti a jedna z nás už navíc došla do bodu, kdy je na to připravená. Já mám ještě drobné rezervy, ale slyším tikání biologických hodin a myslím, že opravdu připravená nebudu nikdy, a tak se nechám se zaskočit. Je nám přes třicet a ačkoli jsme jen jen tak staré, jak se cítíme, přírodu mladistvým líčením nepřechytračíme. Detoxy, inseminace, IVF, akupunktura a jiné procedury, jimiž prochází naše kamarádky, nás o té skutečnosti utvrzují a my jsme si vědomé nutnosti šířit osvětu i doma, samozřejmě když tam kluci jsou. Neradi o tom slyší, nechtějí o tom mluvit. Žijí ve světě, kde když se dva mají hodně rádi jak duševně tak fyzicky, někdo třetí se k nim přidá. Můj kluk, jak věřím, myslí dítě, ale jistě jsou i muži, kteří si jako třetího představí dospělou dívku v sexy prádle. Kdyby mi bylo o deset let míň, tak si veškerou osvětu odpustím a budu taky s klidem čekat na čápa. Kluci, ačkoli mávnou rukou nad příběhy, které s nimi sdílíme, naše informace vstřebávají a někde jim dřív nebo později vybublají. Pojmenovaly jsme to zasazení semínka do podvědomí. Předáme informaci a dál netlačíme, což je důležitý bod procesu klíčení. 

Můj kluk si oblíbil teorii nothing boxu - prázdné krabice. Kamarád mu pustil video, kde se vysvětluje rozdíl mezi mužským a ženským myšlením. Ženy neustále něco řeší, zatím co muži mají chvíle, kdy nemyslí vůbec na nic a ženám to prý nejde do hlavy. Kdyby mužský a ženský svět byly šatní skříně, ženy budou mít všechny krabice označené konkrétním obsahem, zatím co muži budou mít jednu krabici prázdnou. Jednou za čas jí vytáhnou a pobývají v ní. Když se občas kluka zeptám, jak se má, dostane se mi odpovědi, že je v nothing boxu. Nedávno seděli na balkóně, kluk a pes, a v nothing boxu byli oba. Respektuju právo na prázdnou krabici, dál nemluvím a s úsměvem odcházím. Jsem ale žena, takže si něco myslím a ukázalo se, že nejsem jediná. Při broušení jsme vybrousily i naši teorii o semenech a krabicích. Muži si myslí, že mají prázdnou krabici a nevědí, že jsme jim tam dávno naskládaly spoustu semínek, že jejich hard disk je skoro zaplněný našimi daty. 

Na závěr bych chtěla dodat, že jsme obě v našich vztazích šťastné a chceme našim partnerům poděkovat za plodné a podnětné prostředí, které vytvářejí a potvrdit, že jim do “prázdných” krabic tajně uklízíme i dupačky.