Sám k nim patřím a rozhodl jsem se, že už nemůžu před ostatními tajit, jak to mezi touto rozežranou smetánkou chodí. Pravda bolí, ale jednou to muselo ven.
Vzhledem k faktu, že jsem se jednoho dne upsal čertu a od jedné nejmenované banky si vzal hypotéční úvěr, byl jsem nucen přistoupit k nechtěné změně v mém, do té doby třídně bezproblémovém, životním stylu. Ani nadprůměrný plat zaměstnance mi nedával jistotu, že po uplynutí fixační doby, bude splácení úvěru, tak úplně bez problémů a levnější bydlení prostě nebylo.
Říkáte si, tak proč sis "ty wohone" nenechal obecní byt v "pestré čtvrti" a vůbec si do nějaké hypotéky lezl? Ano, máte pravdu. Musím uznat, že jen díky své morální slabosti a neodolatelné chuti se povyšovat nad sousedy kanadsko-indiánského původu a pracující třídu jsem podlehl svodům realitního kapitalismu.
Dnes vím, že pro mé děti (bylo jim tehdy 4 a 1 - let) by bylo daleko přínosnější, kdyby dostali šanci poznávat kulturně odlišné spolužáky. Také se mohli naučit rozeznávat různé životní nástrahy. Dodnes mě mrzí, že nejen dítka, ale ani já nepoznám kokain, heroin nebo extázi, přitom dle místní policie byl vedlejší vchod ideální školou života. Místní dealer by určitě v rámci spokojeného soužití dočasně zapůjčil menší dávku ke školním účelům, aby se děti seznámili s látkami, kterým se mají vyhýbat. Ale to víte, nafoukance jako já, nikdo nepřesvědčí.
Opustil jsem tedy řady spokojených pracujících zaměstnanců. A vydal se na živnostenský úřad s vnitřním přesvědčením, že ze mně bude správná kapitalistická krysa, která si termín živnostník víc než zaslouží.
Zaplatil jsem za 2 živnostenské listy 2x1000 Kč, tehdy ještě poctivými penězi zástupce pracujících, prošel příslušné zdravotně-pojištěnské a sociálně-důchodové procedury a hurá do vykořisťování.
První rozčarování přišlo brzo. Zatímco někteří dřívější klienti se mnou ochotně pokračovali ve spolupráci a dokonce mě doporučili jiným firmám.....k mé hrůze, ti noví, mě neznalí, vůbec nebyli připraveni na blahodárné skutky, které jsem za jejich peníze na nich hodlal páchat. Dokonce se nebojím říci, že vynaložená energie na shánění zakázek je dokonce větší než na práci samotnou.
Ani marné volání: "To jsem já, zapráskanej kapitalista! Nebojte, jsem jako vy. Už nejsem ta dělnická lůza. Budem spolu dělat business, chcete?" nepřinášelo ty očekávané výsledky. Když jsem se po několika týdnech smutně rozhlédl na plácek za králikárnou, kde jsem vytvořil prázdná parkovací místa pro mé nové Mercedesy (rozhodl jsem se, že Audi nebo BMV má jenom pózerská chátra - pravý podnikatel musí mít "meďáka"). Místo stále zelo prázdnotou.....jen ohlodané mlíčí ochroustané králičími příživníky vykukovalo z dlaždic.
-------------------- PO 3 LETECH ---------------
Dnes hypotéku stále splácím. Žijeme v na okraji hezkého městečka v pěkeném bytě. Lidi z této lokality poznáte snadno... vytahané ksichty malých podnikatelů, kteří na vilu sice nedošáhli, ale machrovat novým bytem 3+1 nebo i 5+1 na dělnickou třídu se jim v potu tváře přece jen podařilo. Auta vyjíždějí ráno mezi 7 a 8. To víte, kapitalistická chátra si ráda pospí. Chamraď! Dělníkům už dávno vesele vrní soustruhy v továrnách. Auta se navrací navečer a kolem 6-8 už je obvykle parkoviště plné.
Pak jdou ksichti rovnou domů, vyslechnout si strasti opuštěné rodiny a taky "udělat nějaké papíry".
Podnikatelská věta: "Tak co blbče, ještě kradeš? Já už prodávám!", se mi nějak vyhla. Asi dělám něco blbě. Celý večer jsem přemýšlel, koho bych tak zítra začal vykořisťovat... kdyby mi alespoň přidělili nějakýho otroka. Tak na rok na dva....jenom než bych se "zaved'". No, nic.....dodělám papíry a zítra znovu do toho. Řeknu Vám, že jak vykořisťujete jen sám sebe, není z toho ten pravý pocit. Jako krysa jsem asi totálně selhal.
Dnes cestou od klienta ještě sjedu do hypermarketu nakoupit na týden pro tu naši nadstandardní rodinku. Seznam je dlouhý a lístek u pokladny připomíná rozpočet menší rozvojové země. ....zvoní mi mobil......kurňa, klient, to musím vzít....z přeplněného vozíku na zem vypadává pakl 3vrstvého toaleťáku (my nabubřelí spekulanti si ani zadek neutřem recyklovaným papírem - no jak Vám říkám, fakt chátra). Starší paní na mě nevraživě kouká...."proč si toho mladej tolik kupuje, když mi tu žerem levné náhražky." Má rozhodně pravdu. Dodnes jí mám za zlé, že mě na místě rovnou nezkopala, hajzla.
Pak to všechno "nakopu do auta"....zas mi padají zadní dveře od auta.....jak tam furt něco vláčím, tak plynová táhla odkráčela asi do kopru....musím koupit nový.....no, stejně to dám do nákladů, tak to zaplatí dělnická třída. .....safra......já mám vlastně náklady paušálem...takže z vlastního? ze zdaněných peněz?
Celé je to nějak jinak než jsem si představoval. Už jsem dávno měl polehávat v baru golfového klubu a tyhle nákupy měl tahat nějakej ksindl za pár drobných.... Jak to ten J.R.Ewing z Dallasu dělal? Musel mít asi nějakou fintu...hajzl. Hezký podnikatelský nebo pracující den Vám přeje kotzour :-)
