Žijeme ve světě náhražek?

Nezdá se vám, že žijeme ve světě náhražek? Mně docela jo. Nahrazujeme si skoro všechno od jídla, přes sebevědomí, až po vztahy. Některé náhražky jsou poměrně neškodné, jiné už stojí na pováženou...

Zdroj: iDnes

Začala by jsem asi od základních fyziologických potřeb, takže začnu u jídla. Normální jídlo častokrát nahrazujeme "jídlem" z rychlého občerstvení. Toto "jídlo" by se ani jídlem nazývat nemělo. Spíš by mu slušelo označení "úspěch chemického průmyslu", které vypadá jako jídlo, díky chemikáliím i chutná jako jídlo, ale složením je blíž spíše plastům. Ale ani běžné potraviny v supermarketech na tom nejsou o nic lépe. Takže i když si chce člověk uvařit "normální" jídlo, mnohokrát je nucen sáhnout po náhražkách. Nebo si to ani neuvědomí. A to ani nemluvím o tom, že Česko a další vychodní státy EU jsou vlastně takovým potravinovým smetištěm pro západní krajiny.

Další potřebou, kterou si lidé docela hodně nahrazujou, je potřeba sociálních kontaktů. Ano, řeč je o novodobém fenoménu... o Facebooku. Nechci psát o kladech a záporech sociálních sítí (Pro odpůrce: Ano, tyto sítě mají kromě záporů i jisté klady, ale o tom zas někdy jindy :) Ale faktem je, že je prostě pohodlnější a jednoduchší si s lidmi jenom psát, než se s nimi reálně sejít. Výsledkem je jistá povrchnost, zábava a docela časté "klouzání" po nedůležitých tématech. I když přiznejme si, že ani když se reálně setkáme s kamarády, pod povrch a k probírání hlubších témat mnohokrát taky nedojde.

A tady se dostávám k více závažnější náhražce... náhražce dětí. Stále větší počet žen odkládá mateřství na pozdější dobu. Nejdříve kariéra, pak dítě. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ale reprodukční věk žen nebyl omezen. Ale co když z toho kariérního vlaku nestihnou vystoupit a vzpamatují se, až když už je pozdě? Dokáže kariéra nahradit dítě? Jsem za emancipaci žen a rovnoprávnost pohlaví, ale nic se nemá přehánět a hnát do etrémů.

K docela častým společenským náhražkám ještě patří:

Sebevědomí se nahrazuje silikony a jinými plastikami.

Pravda je nahrazována sebeklamem.

Touha po moci se nahrazuje násilím.

Vnitřní prázdnota je nahrazována konzumem.

A jak bude takový svět náhražek dál pokračovat? Nevím. Možná že se zřítí jako světová ekonomika, možná, že se bude dál vyvíjet a dopracujeme se až k dokonalemu Matrixu. Jaké to bude, záleží jenom na nás...