Pravé elektronické potvrzení o cestě do zaměstnání

Nejprve se vyžadovala papírová listina, poté téměř cokoli v mobilu. Popisuji, jaké elektronické provedení MUSÍ vždy obstát. S doložením výjimky se můžete pohybovat a současně mít i pořádek a odpovědnost v organizaci vystavitele.

V nouzovém stavu se od 1. března uplatňuje nové krizové opatření č. 113/2021 Sb., omezující volný pohyb osob mimo okres svého bydliště. Opatření umožňuje výjimky.

Ty je třeba stvrzovat písemným potvrzením nebo písemným dokladem (bod IV. odst. 1 opatření; ‡), typickým případem může být cesta do zaměstnání v jiném okresu. Ten zde i probíráme.

Je krizovým folklórem, že vládní opatření je buď nedokonale formulováno, anebo správné znění je chybně vykládáno, přičemž není zřejmé, o kterou možnost se jedná, a to ani tomu státnímu úřadu či orgánu, který má opatření provádět.

To se stalo i zde dialektickým vývojem, pokud ne ve skutečnosti, tak v rovině mediální:

   „jen papír? › „mobil jde? › „rozmach padělání?.

Po shrnutí těchto tří fází článek pokračuje mým výkladem ohledně toho, co právně může být a co jistě je uznatelným provedením elektronické formy. Co je vhodné pro současnou praxi.

Jako autor monografie Elektronické právní jednání [1] i zcela čerstvého článku, mj. o elektronických podpisech prostých [2], k tomu disponuji určitou kompetencí.

1. Papírem

Nejprve 28. února na brífingu Policie ČR padl ke krizovým opatřením dotaz ČTv (16:57), do jaké míry bude policie brát v potaz elektronickou formu potvrzení přes mobil (dotaz na nahrávce není zcela srozumitelný).

Náměstek PČR odpověděl: „Tak to krizové opatření bylo napsáno proto, aby člověk to prokázal papírem. Nicméně v tom krizovém opatřením je písemně. To znamená, [že] zejména v těch prvních dnech elektronická forma, která bude opatřená a už naskenovaným podpisem, nebo elektronickým podpisem zaměstnavatele, tak bude uznávána. Nicméně od polovičky týdny bychom rádi, aby všechny tyto výjimky se opravdu předkládaly písemně předepsaným dokumentem, nebo volnou formou napsaným dokumentem.? (zdůr. autor).

Vystoupení bylo shrnuto např. v Česko pod dozorem 30 000 policistů a vojáků. Benevolentní budou jen krátce. K tomuto výkladu se záhy přinejmenším na Facebooku strhl mezi právníky poprask poukazující na to, že obrat písemně lze splnit nejen tradiční listinnou (papírovou) formou, ale i formou elektronickou.

V odůvodnění opatření je bod IV zdůvodněn jen obecně výsledkově: „Za  účelem  zajištění  kontroly  a  vynucování  dodržování  uložených  povinností  se  stanovují prostředky, na základě nichž bude možné prokázat účel cesty a ověřit, zda je důvodná.?

Ani pro odůvodnění tedy není podstatná forma potvrzení, ale schopnost potvrzení či dokladu být prostředkem, s jehož pomocí lze prokázat účel a důvodnost cesty. Potažmo smysl kontroly a vymáhání.

2. Mobilem

Po zpětné vazbě z rozruchu o pominutí elektronické formy došlo již 2. března k přehodnocení: Policie couvla, potvrzení na mobilu uzná. Na papíře je hygieničtější, míní.

Argument o hygieničnosti má určitý merit, nebo aspoň pochopitelnou snahu o záchovu si tváře.

Proti lze uvést stejný argument, totiž že pro zaměstnance může být v současnosti mnohem infekčně bezpečnější, když mu dostačuje bezkontaktní elektronický styk se zaměstnavatelem a dalšími zaměstnanci.

3. Padělání jako národní sport?

Poté 4. března si redakce iDnes všimla neblahého jevu: Pět minut s fotoeditorem a můžete vycestovat. Jak lidé falšují testy na covid. Článek visel na homepage jako hlavní zpráva přes půl dne. Anketa u článku uvádí neblahou proporci. Více než pětina již takové potvrzení měla zfalšovat.

Nevím, zda to je pravda! Je možné, že anketní volbu „Ano? naklikala nějaká trollí farma v rámci hybridní války proti ČR, aby se podlomila morálka mých spolubčanů.

Na druhou stranu vím, že málo vymáhaná opatření proti Covidu se následně nedodržují, a to nikde na světě! Česko v tom není zvláštní.

Je-li nějaký smysl požadavků na písemnou formu, tak kromě určitosti obsahu, finality jednání, to bývá i schopnost dokázání původce a původnosti listiny. To se u listiny soukromé opírá právě o pravost podpisu. Jakkoli se v listinné praxi téměř žádné podpisy striktně neověřují, tato možnost vždy existuje principiálně, vznikají-li pochybnosti o pravosti listiny či jejího obsahu. Tím je zpětně zajištěna odpovědnost podepsané osoby.

I. Elektronický podpis prostý –  ano, či ne?

Při psaní blogpostů pro obecného čtenáře se nelze do problematiky zanořit na půl hodiny čtení čtenáře, aby ten v závěru nabyl přesvědčení, že předkládané závěry jsou podložené. Nezbývá mi než odkázat, že v recenzovaném článku [2] z prosince 2020 tato analýza je obsažena, a že celkový postoj české právní doktríny (řádově více než 10 různých právníků) k uznávání prostého elektronického podpisu lze souhrnně zhruba charakterizovat, že:

   elektronický podpis prostý ano, ale vhodně s ‚něčím dalším?.

Lze tedy nalézt české právníky, kteří za písemnou formu uznají i jednoduchý email, jakož i ty, kteří jej prudce odmítnou. Sám budu patřit mezi ty, kteří pro případ sporu, je-li jeho výskyt reálný, budou u emailu požadovat ‚něco dalšího?.

Jde přitom o stanovisko k ustanovením obč. zák. a § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k písemné formě právního jednání v rámci soukromého právní styku, do něhož běžně náleží i pracovně právní vztahy.

II. Právní podstata potvrzení (dokladů)?

Čím jsou žádané potvrzení nebo doklad? Důležité jsou dvě otázky. První je jejich právní podstata, druhé režim vztahů.

K prvnímu soudím, že se spíše nejedná o právní jednání, ale především o osvědčení určitého skutkového stavu*, by ten částečně spočívá i ve stavu právním, a to sice v existenci zaměstnaneckého poměru. Druhou osvědčenou skutečností je místo výkonu práce, a potažmo potřeba pohybu mezi bydlištěm a tímto místem v určitém čase.

Takové osvědčení nemusí nutně vydávat osoby statutárního orgánu, ale např. jím k tomu pověření vedoucí zaměstnanci, například z odd. lidských zdrojů, ale i jiní.

Druhá otázka je, v jakém režimu vztahů jsou potvrzení a doklady vydávány. V každém případě se bude jednat o tzv. soukromou listinu, nebo vystavitel není coby zaměstnavatel běžně nadán veřejnoprávní působností. Další častý, možná i převažující názor zde bude, že se jedná o potvrzení mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tedy o režim soukromoprávní. Argument zde pokračuje, že jestliže zaměstnanec je srozuměn s formou a obsahem jemu vystaveného potvrzení (dokladu), například běžným emailem, došlo tím k uznání platnosti i pravosti potvrzení a další osoby jej jako takové mají prostě bez debaty převzít.

Otázkou je, zda tímto uznáním zaměstnancem je vázána nějaká třetí osoba. Dle mého názoru tomu tak není, a to ani v případě, kdyby třetí osobou byl jiný soukromoprávní subjekt. Je to na jeho uvážení. Zde se navíc může vést spor o to, že žádané potvrzení (doklad) se dle zdůvodnění explicitně vystavují pro účel „kontroly a vynucování? státním orgánem, zejména Policií České republiky. Tento argument by vedl spíše k tomu, že hlavní podstata potvrzení (dokladu) je pro tento veřejnoprávní účel a nemá zdaleka jen soukromoprávní charakter. Konsekventně, forma by měla sledovat ty požadavky, které se používají při komunikaci vůči orgánům veřejné moci.

Právní debatou z těchto otázek je bohužel možné strávit i několik měsíců, pro dnešek nepraktické.

Policejní praxe –  asi vstřícná k el. podobě

Je-li mi známo dobře, Policie ČR od 2. března až dosud potvrzení v elektronické podobě akceptuje, působí-li všechny okolnosti důvěryhodně.

To je ostatně i účelem potvrzení, totiž  „prokázat účel cesty a ověřit, zda je důvodná.? Potvrzení může pomoci prokázat účel cesty např. i tím, když uvede jiné vhodné kontaktní osoby (vč. ev. telefonu) pro případný kontakt. Důvod cesty by měl být stručně popsán fakticky a k tomu i s právní kvalifikaci. Chcete-li dobře zobrazit znění na mobilu, buďte úsporní slovy a formátem se přizpůsobte displeji mobilu (toto doporučení v ukázce níže /A4/ sám bohužel nedodržuji, uvědomil jsem si je dodatečně, nicméně je možné).

V zásadě až dodnes z PČR není nalezitelné oficiální stanovisko k přehodnocení brífingu. Asi všechna česká média citovala víceméně jen dva twíty z 2. 3.:

Např. na oficiálních stránkách tiskových oznámení se žádné upřesnění nenachází dodnes (10. 3.).

O akceptaci dokumentu v mobilním telefonu českou policií tedy asi víme jen ze služby americké soukromé společnosti Twitter, Inc. To je po právně formálním hledisku paradoxní. O pravdivosti sdělení svědčí nejsilněji asi to, že ze strany PČR nebylo poté vydáno žádné popření této nové praxe.

Zda se přitom zkoumá technická podstata elektronického provedení pochybuji, nebo k tomu jen stěží budou řadoví policisté vybaveni nějak lépe, než aby vyhodnotili důvěryhodnost situace jako celku.

Budu-li vycházet z toho, co sděloval náměstek na brífingu, pak „naskenovaným podpisem“ zřejmě mínil sken či fotografii celého dokumentu potvrzení. Potvrzení by pak mělo existovat v listinné podobě u výstavce listiny, který provedl sken či fotografii a zaslal jí například emailem osobě, které se potvrzení týká. Striktně vzato se zde nejedná o elektronický podpis, ale o konverzi a kopii celé listiny. V obchodní praxi je to zcela běžná metoda a nahradila dřívější faxování. To ovšem zpravidla probíhalo mezi stranami, které se vzájemně velmi dobře znaly, anomálie ve formě i obsahu by dříve nebo později detekovaly.

V další části věty o uznávání podpisu „elektronickým podpisem zaměstnavatele“ není zcela patrné, jaký druh elektronického podpisu pan náměstek mínil. Je též třeba vzít do úvahy to, že reagoval na ad hoc dotaz, nesděloval informaci z předem připraveného podkladu. Bez dalšího bych měl za to, že takovými podpisy jsou níže zmíněné uznávané elektronické podpisy. Zejména po twítech z 2. 3. je zde ale i prostor pro interpretaci, že vyhovující jsou i elektronické podpisy prosté, například email od zaměstnavatele.

Vzhledem k stávající situaci by mi obě metody (sken celé listiny, email) přišly jako přijatelné, pokud by se neukázala příliš vysoká míra padělání dokladů, což nevím. Máte-li své zkušenosti, napište je prosím do diskuse k článku.

Elektronický dokument podepsaný kvalifikovaným (ev. uznávaným) elektronickým podpisem

Možností provedení elektronického potvrzení (dokladu), které v ČR splní podmínku písemné formy, je elektronický dokument s kvalifikovaným nebo aspoň uznávaným elektronickým podpisem (dále budu psát 'kvalifikovaný' a mínit tím i uznávaný [?]).

Mít takový dokument splňuje požadavek písemnosti z vládního opatření v každém případě, tj. a již budou výsledná stanoviska právníků k výše uvedeným otázkám jakákoli. Jedná se totiž o nejvyšší formu, která je předepsána pro komunikaci soukromých subjektů vůči orgánům veřejné moci. Žádná vyšší forma být požadována nemůže¤.

Hlavní podmínkou použitelnosti je, že kromě zařízení (mobil, /ev. notebook, tablet 2v1/) schopného zobrazit výsledný dokument, které budete mít s sebou, přičemž zobrazení poskytne i ověření platnosti podpisu v reálném čase, má zařízení pro tento účel přístupný internet, např. přes datový tarif v mobilu. Množství přenášené ověřovací komunikace je malé, díru v peněžence nevytvoří.

Zbývá pak jen otázka realizace, řešená níže.

Můžete se ptát, zda má smysl zavádět tento způsob, pokud policisté tolerují slabší formy dle odstavce výše. Může to pro Vás mít smysl ze dvou důvodů.

První je prevence toho, kdyby policistům tolerance nevydržela. Pokud by se například ukázalo, že lidé elektronická potvrzení lidé ve velkém falšují, byla by změna praxe představitelná.

Druhým důvodem pro vás může být zavedení pořádku ve vydávání potvrzení ve své společnosti. U potvrzení podepsaným kval. el. podpisem nelze změnit obsah, nelze je vydávat či měnit svévolně. Zavedení systému pak vyloučí, aby vaše společnost byla do nějakých pochybných praktik zaplétána.

Nutným předpokladem je, že ve vaší společnosti (firmě či jiné organizaci) máte aspoň jednu osobu, která drží pár kryptografických klíčů a k němu vydaný platný kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis. V ČR je takových osob zhruba mezi 200–300 tisíci. Je slušná šance, že bude i ve vaší společnosti. Třeba v odd. účtárny nebo jiné administrativy, kde jej běžně využívá spíše pro styk s veřejnou správou. Pokud touto šastnou osobou tedy není přímo statutární orgán sám, může dotyčnou osobu vnitřním příkazem zmocnit k tomu, aby vydávala zde probíraná elektronická potvrzení.

Elektronický dokument

Právní předpisy připouští více variant formátu pro obsah, ale dnes realistickou možností, kdy dokument v jediném souboru nese samotný obsah písemnosti (tj. především text a jeho formátování), i je schopen současně fungovat jako kontejner pro připojený kvalifikovaný el. podpis, je pouze formát PDF. Ten původně navrhla americká firma Adobe Inc., ale v současnosti je normalizován i v několika mezinárodních normách ISO. Jeho některá využití jsou pak postulována i v evropských technických normách a s kvalifikovaným el. podpisem nakonec dovedena i do roviny právního významu (nikoli tedy třeba jen zvyku, obliby,...).

Vlastní text můžete vytvořit v prakticky libovolném textovém editoru (MS-Word, LibreOffice Writer, ba i Wordpad). Většina z nich dnes již má vestavěnu možnost exportu do PDF. Pokud ji nemáte, nainstalujte si software PDF Creator, který umožňuje soubor 'jakoby' vytisknout, ale místo fyzické tiskárny zvolíte tiskárnu 'PDF Creator'. Výsledkem 'tisku' tedy nebude papír z tiskárny, ale kýžený PDF soubor na disku stejného grafického layoutu. Základní konverzní funkce PDF Creature jsou zdarma, a to již přes dekádu.

Vytvoření kvalifikovaného elektronického podpisu

Software Acrobat Reader je již přes 25 let hlavním prohlížečem souborů PDF. I dnes je jeho dnešní verze zvaná Adobe Acrobat Reader DC  poskytovaná pro stažení i používání zdarma. V současnosti i tato zdarma rozdávaná verze umožňuje vytvořit kryptografický kvalifikovaný elektronický podpis.

Možnost digitálního podpisu se skrývá mezi 'Více nástrojů', pod sekcí 'Certifikáty' › 'Digitálně podepsat'. Vyhněte se více se vnucující sekci 'Vyplnit a podepsat', která vede na naivní malování čar, tj. el. podpisy prosté s právními potížemi v EU i v ČR. Výsledně získáte například tento stav obrazovky, v němž je v bledě modrém pásu nad dokumentem indikována přítomnost a platnost všech podpisů:

Ověření podpisů s Windows na notebooku či tabletu 2v1

Pokud s sebou na cestu do jiného okresu vezete notebook nebo zařízení tablet/notebook (tzv. zařízení 2v1) s Windows, dostačuje vám již výše uvedený Acrobat Reader. Software ovšem může potřebovat datovou konektivitu, tu mu můžete i na silnici při kontrole obstarat přes WiFi hotspot ze svého mobilu s datovým tarifem. Pokud jste to nikdy nedělali, vyzkoušejte si to nanečisto předem doma.

Zobrazíte stejný stav jako výše s informacemi o platnosti všech podpisů. Najetím do místa podpisu si též můžete zobrazit vyskočivší nápis 'Platný podpis'.

Pokud by policistovi nestačilo jen takové ověření, můžete vyvolat 'Panel podpisu':

Kličová informace z panelu je 'Podpis je platný:', ev. mnou zdůrazněné 'Toto je kvalifikovaný elektronický podpis podle nařízení EU 910/2014'

Pozn. kdo podepisuje jen uznávaným el. podpisem, poslední hlášku mít zobrazenu nemusí. Musí se pak pustit do podrobností certifikátu a vysvětlit, že se jedná o tzv. zaručený el. podpis, který využívá (je založen na) kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis. Ten i zde vydal kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, který ověřil totožnost držitele certifikátu, ergo jde skutečně o podpis dané osoby.

V nouzi doporučuji vůči kontrolujícímu policistovi navrhnout, že mu podepsaný dokument přepošlete na jím zvolenou adresu elektronické pošty, nech si jejich specialisté ověří platnost dokumentu i podpisu sami. Že chápete, že v rychlosti nouzového stavu vedení nedokázalo zajistit proškolení všech hlídkujících policistů či vojáků v terénu o technologiích elektronických podpisů, že Vy však jste se své domácí úkoly splnit snažili, jak nejlépe jste jen mohli.

Úplně největší smůlu mohou obě strany mít, pokud se při ověření nacházíte v místě bez mobilní datové konektivity vůbec, tj. nejspíš v nějakém údolí obklopeném lesy. Pak apelujte na hlídku, aby buď podpis uznala i bez ověření, nebo jste přejeli někam na místo, kde již datová konektivita bude.

Na závěr je třeba upozornit, že Acrobat Reader umožňuje vnitřní konfiguraci svých podpisových politik, které pak nikoli nutně musí odpovídat správnému postupu ověření platnosti podpisu podle eIDAS, někdy dokonce podat i vysloveně špatný výsledek ověření. Je to daň za jeho univerzalitu. Zde spoléhám na to, že Reader chcete používat způsobem správným. Znalý uživatel chybu či zneužití nakonec zjistí, ale zabere to čas. Chcete-li se těmto problémům zcela vyhnout, museli byste použít jiný software.

Ověření podpisů na mobilu s Android nebo iOS (iPhone)

Možnost zobrazení a ověření podpisu na mobilu mi při psaní tohoto článku dala nejvíce práce. Běžná apka Adobe Acrobat Reader je pro tyto operační systémy na mobilech totiž silně zjednodušená. Zobrazí sice podpis, ale neumožňuje jeho ověření.

Zhruba stejně ne-funguje 'Prohlížeč PDF na Disku' od Google. Další apky 'Samsung Notes' od výrobce telefonu, ale i od Microsoftu 'Word' (verze Office r. 2018) a 'PDF prohlížeč OneDrive' jdou se zjednodušením ještě dál a pro jistotu nezobrazují políčko podpisu vůbec, snad aby nemátly nahlížejícího tím, že se jedná o ověřený podpis.

V podstatě se mi nedařilo nalézt jakoukoli apku, která by tuto funkci inzerovala. Přitom je jasné, že právě možnost využití mobilu je ta zdaleka nejpotřebnější.

Výjimkou se nakonec stala apka Signer od české společnosti Software602 (Google Play, Apple iTunes Store,  verze pro Windows, verze pro macOS).

Po její instalaci je vyžadováno přihlášení login/heslo, které se nově nazývá účet 602ID. Pro jeho zřízení je zapotřebí zadat a následně ověřit svou emailovou adresu. Signer vám poté bude fungovat ve zkušebním režimu 14 dnů. S určitým štěstím vám to pokryje dobu do konce vládního opatření o omezení volného pohybu osob. Ze Signeru jsem zde sám prověřoval zejména ověřovací funkci, a to na Androidu a ve Windows.

Signer zobrazí jak dokument staticky, tak při požadavku ověření pak vytvoří hned celou 'úřední' ověřovací doložku.

Tedy, doloženo a Hasta la vista.

Opět, chce-li policista náhodou ještě vyšší úroveň kontroly, nabídněte mu přeposlání emailem pro jejich technické specialisty. Své jste si splnili.

Signer je na můj kvalifikovaný el. podpis přísnější než já sám, což již je co říci. Částečně mu vadí, že v dokumentu není časové razítko (není, ale současně můj kvalifikovaný certifikát není zneplatněný ani expirovaný, podpis jsem nemohl vytvořit v budoucnosti, kdy by k těmto událostem mohlo hypoteticky dojít; příjemce si nakonec může razítko vygenerovat sám, touží-li po něm silně). Upřímně řečeno toto považuji spíše za disfunkci Signeru a jeho motivaci pro uživatele nakupovat si časová razítka a vybavovat jimi hyper-preventivně všechny dokumenty ihned po elektronickém podpisu. Třeba by mne někdo přesvědčil, že je to správný přístup, zatím však takového názoru nejsem, aspoň pro soukromé osoby a jejich podání. Veřejnoprávní podepisující v ČR kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem sebou podepsaný dokument ovšem dle zákona opatřovat musí.

Signer dále hlásí, že Acrobat Reader použil mírně jiný formát podpisového pole, než je v jedné evropské normě. Je-li tomu tak, pak jsem nicméně stále splnil § 6 zákona č. 297/2016 Sb., v nyní účinném znění. Jsem zde však ochoten Signeru uznat body 'za pozornost'.

Výše zobrazená doložka podle mne stále představuje uhájitelný výsledek ověření. Přál bych si ho mít i lepší a jednoznačněji zobrazený, ale nabídka použitelných aplikací pro mobily mi výběr neposkytuje.

Pokud něco zde uvedeného působí jako reklama na Signer, spíše jde o výsledek toho, že náhoda přeje připraveným, někdy i jen jednomu.

V obchodu Googlu je nesmírné množství apek pro namalování kvazi-podpisu, pro slušnou podporu kryptografie jsem ale nenalezl nic. Hledal jsem obdobný software i u jiných známějších vývojářů software pro PDF (např. Nitro, XoDo apod.), ale opět nic použitelného nenalezl. Pokud sami takový software pro Android nebo iOS znáte, napište mně osobně přes kontakt v profilu, nebo všem čtenářům do komentářů diskuse. Tipy ověřím a ev. článek doplním.

Je též dobře vzít do úvahy, že zatímco třeba Acrobat Reader je vytvořen pro celosvětovou populaci, technická compliance s evropským nařízením eIDAS tak, aby se kryla s jeho právním významem, není nijak samozřejmou technickou funkcí. Reader by třeba skutečně měl podpis vytvářet spíše v tom technickém formátu, který je evropskou normou stanoven. Je až v zásadě výdobytkem nařízení eIDAS, že implementace automatizované ověřovací funkce podpisu je již rozumně možná, by ještě s debatou o tom, co je zcela správným postupem.

U Software602 a.s. lze k dobru naopak přičíst to, že byla před několika lety státem zapsána jako první český kvalifikovaný poskytovatel do tzv. důvěryhodného seznamu (čl. 22 eIDAS) pro případ kvalifikované služby vytvářející důvěru druhu ověřování platnosti elektronického podpisu/pečetě. Službu proto ověřil a ověřuje nezávislý akreditovaný subjekt a jeho výsledný audit podléhá státní kontrole. Tuto službu poskytuje dodnes.

Software Signer pak je koncipován tak, že výše uvedenou službu pro každé ověření platnosti podpisu i využívá [?]. Při ověření tedy vystupuje jako prezentační rozhraní, ale vlastní provedení ověření provádí vzdálená engine v rámci kvalifikované služby. Vizuálně je to stvrzeno tzv. značkou důvěry EU (čl. 23 eIDAS), jíž je modrý visací zámeček:

Obr. – Značka důvěry EU

Tato značka se nachází v pravém horním rohu uvnitř ověřovací doložky. Právně je dovoleno ji použít výhradně v souvislosti s kvalifikovanými službami vytvářejícími důvěru, představuje jakýsi úředně vyhrazený punc.

Ověřovací doložka sama pak není „jen“ nějaké efemerní okno v softwaru, ale samostatný dokument PDF, automaticky stvrzený elektronickou pečetí, po jeho vytvoření v kvalifikované službě. Pro případné využití mimo prostředí Signeru je vazba jedinečně provedena uvedením tzv. hash hodnoty ověřovaného dokumentu PDF (užívá se SHA-256). Pro hrubou orientaci postačí i v doložce uvedený přesný název souboru a jeho délky.

Doložku si můžete uložit i k sobě, třeba na mobil. Lze se jí pak prokázat i v tom vzácném případě, že v kontrolním místě není datová konektivita (zastíněné údolí atp.). Ověřit peče je i pak možné, jen není možné ověřit platnost certifikátů k elektronické pečeti. Dokument však působí tak věrohodně, jak je jen možné. Doložka má navíc jen měsíční platnost, je proto nepravděpodobné, že v tak krátké době dojde k zneplatnění certifikátu pečetě v její certifikační cestě.

U Signeru se tedy lze spolehnout, že používá postup stejný, který Software602 jinak provádí ve své kvalifikované službě. Metodologií ověřování se zde tedy muselo zabývat značné množství osob, a to včetně zkušenosti z mnohých nasazení, které by měly být schopné si poradit nejen s certifikáty od několika dalších českých kvalifikovaných poskytovatelů, ale celkem zhruba dvou set takových kvalifikovaných poskytovatelů z celé Evropské unie. Taková funkčnost není vidět, ale měla by být cítit. Sám jsem ovšem ověřoval jen svůj vlastní podpis.

======================

Vysvětlivky:

‡ Je-li žádáno čestné prohlášení, můžete si je zpravidla napsat sami i jen vlastní rukou perem na papír a potřebu generovat elektronickou podobu a její podpis mít nebudete. Je-li potřeba vydat čestné prohlášení ve prospěch někoho jiného a odeslat mu ho, můžete též postupovat ve smyslu tohoto blogpostu.

* Protichůdný názor může být, že se o právní jednání v úzkém slova smyslu jedná. I pak jej za existence pověření mohou vydávat vedoucí aj. k tomu příslušní či vedením zmocnění zaměstnanci.

¤ Zvláštní právní předpis může stanovit vnitřní formátování dokumentu. Nejde o požadavek na podpis, jako spíše na strukturu podepsaného obsahu. Provádí se tak formátování optické nebo datové, nebo obojí, např. tabulky pro účel různých specializovaných hlášení. To není případ zde probíraného potvrzení, pro jehož obsah dostačuje volná textová forma. V obecném případě dále zvláštní právní předpis může stanovit i vyšší požadavky na podpis či provedení listiny (např. úředně ověřený podpis, notářský zápis apod), tento článek však pojednává o písemných potvrzeních a dokladech dle vládního nařízení, které takové požadavky nevyslovilo.

[?] Text tohoto odstavce byl dodatečně změněn podle vyjádření výrobce o přesném způsobu kombinace Signeru s kvalifikovanou službou ověřování platnosti elektronického podpisu/pečetě.

[?] Zjednodušení na hovoření o kvalifikovaným elektronickém podpisu provádím záměrně pro udržení jednoduchosti a sevřenosti textu i jeho lepší didaktičnosti. Kvalifikovaný el. podpis je termín evropského nařízení eIDAS, v němž nařízení v kapitole III v zásadě kulminuje, konkrétně v čl. 25 odst. 2 a 3 eIDAS, ohledně důkazních účinků a přeshraničního uznávání. Tento druh el. podpisu bude následně uznáván v zásadě stejně ve všech státech EU a poskytuje též lepší bezpečnost podepisující se osobě tím, že pro ní vyžaduje používání tzv. „kvalifikovaného prostředku pro vytváření elektronických podpisů“ (QSCD), historicky především ve formě kryptografické čipové karty úrovně záruk bezpečnosti EAL4+, profilu ochrany pro el. podpis.
V českém adaptačním zákoně č. 297/2016 Sb. jsou pojmy ovšem zavedeny obráceně, tj.  'uznávaným elektronickým podpisem' se rozumí jednak „kvalifikovaný el. podpis“ (QES), jednak tzv. ƒ„zaručený el. podpis založený na kval. cert. pro el. podpis“ (AdESqc). Osobně považuji toto druhé provedení (AdESqc) za přežilé pro použití osobami, za nedostatečně bezpečné. Nedoporučuji je používat s výjimkou případů automaticky vytvářených podpisů. Jinak se jedná jen o reziduum koncepce předchozího zákona č. 227/2000 Sb, o elektronickém podpisu, po účinnosti nařízení eIDAS nyní již zrušeného, který se snažil osobám ulehčit od nákladů na prostředek QSCD, ovšem za cenu jejich významně menší bezpečnosti. Po roce 2000 to snad mohlo mít význam, v současnosti jsou náklady na zabezpečení zanedbatelné, ale hrozby mnohem vyšší.
Tam kde v článku plyne rozdíl z použití jen AdESqc (tj. slabší verze uznávaného el. podpisu), např. při ověření el. podpisu, na rozdíl upozorňuji.

------------------------
Literatura:

[1] KMENT, V. Elektronické právní jednání: Analýza s důrazem na využití elektronického podpisu a elektronické pečeti podle práva EU, České republiky a Německa. Praha: Wolters-Kluwer. 2018.

[2] KMENT, V. Právo digitálních vlastnoručních podpisů. Kriminalistika. Roč. LIII, r. 2020, č. 4, s. 309–323.

Pozn.: Recenzovaný článek [2] obsahuje i rešerši současné právní doktríny ČR k el. podpisům prostým. Máte-li o problematiku odborný zájem a nemůžete-li se dostat ke znění časopisu, napište mi o reprint přes Přímý kontakt přes formulář (v pravém sloupci pod fotografií).
------------------------