O výsledcích voleb můžou (bohužel) rozhodovat soudy
Bohužel je to tak. Ústavní soud po 4 letém váhání zrušil části volebního zákona, neboť volební systém v něm obsažený obsahoval distorze (zkrouceniny), neslučitelné s rovným volebním právem.
Nechci zde zabíhat do podrobností, předchozí volební systém ale byl schopen zmenšit váhu voličů tzv. malých subjektů na méně než polovinu (okolo 50 % či méně). Více viz můj blogpost z února (Ústavní soud k volebnímu systému... ).
Parlamentem „opravený? nový volební zákon distorzi neodstranil, jen zmenšil její možný dopad. Zmenšení váhy se pohybuje někde okolo 75 %.
Pro srovnání. Německý spolkový ústavní soud Bundesverfassungsgericht¤ vyžaduje, aby při poměrném volebním systému výsledné zrcadlo mandátů nemělo větší odchylku než 2.5% vůči matematickému poměru skutečně získaných hlasů, tj. šance na uplatnění hlasu je aspoň 97.5 % vůči jiným voličům* ze stejného státu (SRN).
Aktivity Senátu, nebo některých akademiků (např. prof. J. Kysela, doc. M. Antoš, doc. T. Lebeda), které na jaře směřovaly k co nejdokonaleji proporčnímu systému, vešly vniveč.
Někdy mezi prvním a druhým čtením ve Sněmovně došlo mezi politickými stranami k tiché dohodě, které si média ani nevšimla. Poslanec zpravodaj Marek Benda poté přinesl komplexní pozměňovací návrh, vzniklý někde v zákulisí a bez jakéhokoli otevřeného procesu, který poté Sněmovnou i Senátem prošel skoro jak nůž máslem.
Situaci během druhého čtení přiznal otevřeně pouze místopředseda Sněmovny za Piráty, Vojtěch Pikal: „Respektuji, že to není úplná poměrnost, a respektuji, že to je zde nějaká dohoda. Můžu nad ní skřípat zuby, ale taková je dohoda a tuto respektuji.?
Důvodů, proč k tomu došlo, je několik. Tím hlavním asi je, že dříve rozdrobené strany již měly v době nálezu Ústavního soudu zformované či připravené koalice. V zásadě tak doufaly, že i jim starý volební systém pomůže s „bonifikací?. Nebo že koalicemi spíše přesvědčí voliče, že nově vytlačí dosavadní složení vlády. Hnutí ANO, pro nějž bonifikace z posledních voleb byla zcela podstatná (obdrželo 14 mandátů navíc), o ní pak mělo zájem eminentní, což veřejně vyjevila například i jeho poslankyně prof. Válková.
Proč dohodu a nový systém podpořila i ČSSD s klesajícími preferencemi mi je záhadou. Nejpřímější odpověď, kterou jsem obdržel, byla, že jakákoli jiná vláda než ta současná bude lepší.
Co bude po volbách
Téměř s jistotou lze očekávat, že volební výsledek bude soudně napadnut, s poukazem na pokračující neproporčnost volebního systému. Činit tak mohou zejména jednotliví občané coby voliči. Nejprve podáními ve správním soudnictví, poté ev. ústavní stížností k Ústavnímu soudu.
Hodlá-li tak nějaký občan činit, velmi dobře udělá, nechá-li si již podání ke správnímu soudu zpracovat profesionály (advokátem), s vizí následného postupu k Ústavnímu soudu. Amatérské kroky ve správním soudnictví mohou způsobit nepřípustnost ústavní stížnosti.
Bude se opět čekat 4 roky?
Spíše nikoli. Lze rozhodnout do půl roku. Důvody jsou dva. Ústavní soud má v současnosti již provedeny analýzy k volebním systémům, čerstvý nález. Nemá tedy důvod protahovat řízení z důvodu svých právních průzkumů, musí jen zachovat náležitosti řízení, včetně oslovování a získávání odpovědí různých účastníků.
Druhý důvod spočívá v odlišné slovní dikci dřívějšího a současného volebního zákona. Ústavní soud má, jak známo, pravomoc pouze tzv. negativního zákonodárce, tj. může části znění právních předpisů rušit, nemůže je však nahrazovat novým zněním, nebo stávající znění doplňovat.
Problém zásahu Ústavním soudem na předchozí podání skupiny Senátorů spočíval především v tom, že kdyby Ústavní soud zrušil části volebního zákona například rok po volbách, Česká republika by se ocitla bez použitelného volebního zákona. Kdo sledoval tanečky okolo přijímání zákona letos na jaře, tomu musí být jasné, že bez Damoklova meče blížícího se termínu voleb by se strany nedohodly vůbec nijak. Stav bez zákona by trval několik let, jen by jeden sváděl vinu na druhého.
Tím by ale padl i hlavní ústavní mechanismus kontroly exekutivy, který spočívá v možnosti rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb. ČR by tak mohla být například tři roky nejen bez volebního zákona, ale i bez uvedeného mechanismu. Soudím, že zejména proto Ústavní soud vynesl nález až tak těsně před volbami. Doba bez použitelného zákona se tím minimalizovala. Takový postup bylo též možné považovat za kompromisní v tom smyslu, že stávající vládě umožnil užít si skoro celé volební období, bez zpochybňování své legitimity. Nikdo ale zdrženlivost soudu neocenil.
Nový text volebního zákona tento problém nemá. Pouhým zrušením několika ustanovení lze odstranit stále existující distorzi, přičemž zůstane použitelný zákonný text. Pravděpodobně je to jen náhoda, šťastná náhoda.
Bude Ústavní soud přerozdělovat mandáty?
Velmi hypoteticky může.
A to tehdy, kdyby provedl zrušení části volebního zákona pro odstranění distorze s účinností k datu před konáním voleb. Mohl by i zrušit rozhodnutí provedená na základě vadného znění volebního zákona, rozdílení mandátů by se pak muselo provést znovu. Přerozdělení mandátů by sice neprováděl sám Ústavní soud, jeho vliv na výsledek by však byl zřejmý.
Neměli bychom si myslet, že něco podobného by ústavní soudci prováděli rádi. Obecně soudy nerady ingerují do průběhu a výsledků voleb. Soudy existují pro řešení právních ev. skutkových otázek, nikoli pro vytváření či náhradu vůle voličů, jak a koho mají volit. Soudy to vědí, respektují, chovají se maximálně zdrženlivě.
Rekonstrukce Sněmovny by byla velmi problematická, zejména co se týče legality aktů, které by Sněmovna do té doby provedla. Pochopitelně by i veřejně brečely (reálně spíše soudu spílaly) politické strany, hnutí či koalice, jímž by mandáty ubyly, jakkoli si situaci zpískaly samy. Zejména první důvod, tj. snaha o záchovu právní jistoty, mne vede k tomu, že takto radikální rozhodnutí Ústavního soudu není příliš pravděpodobné. Principielně vyloučené však není.
Ústavní soud proto může spíše zrušit části volebního zákona například až ke dni vyhlášení či vydání svého nálezu. V takovém případě by výsledek voleb platil. Pro příští volby by se však již použilo znění po derogaci Ústavním soudem, proporční, pokud by politické strany ovšem nepřijaly opět zcela nové znění.
Konečně, Ústavní soud může dojít i k tomu závěru, že nová úprava není natolik hrubě protiústavní, aby zasahoval. Takovému postoji může napomoci konkrétní výsledek voleb, tj. například takový, kdyby se do Sněmovny nedostal prakticky žádný subjekt s výsledkem trochu nad 5 %, kdyby jich bylo málo apod. Právě proto píši tuto úvahu ještě před volbami, kdy výsledek voleb předem neznám.
Ani volič ČSSD** na základě tohoto blogpostu nebude již přejíždět. Musel by si včas vyřídit voličský průkaz, což trvá minimálně dva dny. Abych průběh voleb neovlivňoval, píši až těsně před nimi. Je pochopitelně možné, že při výsledku například 4.80 % té nebo oné politické strany její voliči výsledky voleb napadnou právě s argumentací, že jejich subjekt byl postižen stále přítomnou malifikací hlasů ve volebním zákonu, což mu odradilo chybějících 0.20 % voličů.
Je současná „bonifikace/malifikace? protiústavní?
Domnívám se, že spíše ano.
Za prvé. Obsažená distorze, tj. znehodnocení hlasů až někam k 75 % váhy, je stále příliš vysoká.
Za druhé. Z hlediska příležitostí si nejsou navzájem rovni občané ČR volící v různých volebních krajích. Bonifikační mechanismus není vytvořen jako systémově přiznaný znak, ale stále spočívá na skryté distorzi, která spočívá v existenci volebních krajů (obvodů), v nichž se rozděluje příliš málo mandátů. Tuto nerovnost považuji za skoro horší vlastnost než výše uvedené znehodnocení.
Za třetí. Znění zákona nesměřuje k naplnění proporčnosti, nebo k proporčnosti s bonifikací, ale k zakrytí bonifikace pomocí distorze, na úkor proporčnosti. Zákonodárce opět postupoval se špatnou vůlí (viz i Pikalův komentář k tomu výše).
Pochopitelně, že tento můj názor není autoritativní. Tím bude až případné rozhodnutí Ústavního soudu. Do hry mohou vstoupit i jiné faktory, například ty výše zmíněné, ale i nějaké další nebo zcela nové. Politická scéna je nyní velmi dynamická, v negativním slova smyslu. Ústavní soud rozhodně není bezhlavě postupující orgán, jak jej někteří někdy líčí, a může se snažit v rámci možností nestability i tlumit, byť na úkor perfektní ústavnosti. Současné znění je pak rozhodně méně v rozporu s Ústavou, než bylo znění předchozí.
Má volební zákon další vady?
Spíše ano. Například kandidatura koalic, výše hranic koalic apod. úpravy se nevypořádaly s derogačním nálezem Ústavního soudu ideálně. Například i proto, jelikož komplexní pozměňující návrh Marka Bendy pochopitelně nedoprovázela žádná důvodová zpráva.
Dle mého názoru tyto vady mohou být ev. předmětem kritiky Ústavního soudu v případném nálezu. Nevykazují však podle mne (možná mylně) tu intenzitu potíží, jako pokračující neproporčnost volebního systému.
Na závěr
Ti, kteří jsou pohnutí tím, že by soudy snad mohly zasáhnout do výsledku voleb po jejich uskutečnění, by své rozrušení měli směřovat k původcům stavu. Těmi byly politické strany v době tzv. opoziční smlouvy okolo r. 2000, a nově jimi jsou ty strany a hnutí, které přijaly nové znění zákona letos na jaře r. 2021. Vzhledem k tomu, že letos u toho byly prakticky všechny strany spektra, nemají si političtí fanoušci navzájem příliš co vyčítat. Trpí ovšem občané státoprávní, kteří by si přáli férovou volební proceduru.
Zjištění z tohoto článku by Vás spíše nemělo vést ke změně svých volebních preferencí.
Jen doporučují zachovat si střídmost i po vyhlášení výsledků voleb (jakýchkoli), protože soudy budou i k letos inovovanému volebnímu systému ještě mít co říci.
Jak vysvětluji, soudy zásadně nerady ovlivňují volby. Byť je docela možné shledání protiústavnosti, zpětné přerozdělení mandátů je málo pravděpodobné. Ovšem nikoli vyloučené.
----------------------
* Uvedené umožňuje i počet poslanců v Bundestagu, který bývá zhruba 600 až 650 osob. Naše méně početná Sněmovna (200 poslanců) nemůže tak přesně nikdy reprezentovat. Za podstatný ale mám cíl, totiž zda volební zákon otevřeně míří k dosažení proporčnosti, nebo nikoli. V ČR nyní platí druhá možnost.
**ČSSD v článku zmiňuji ryze ukázkově, jako názorného reprezentanta politické strany s potenciálem někde okolo 5 %. Využití pro tento názorný účel nemá charakter doporučení ani kritiky subjektu. A více mandátů by se zajetím do Prahy (příklad kraje s dostatkem mandátů pro rozdělení) získalo jen tehdy, pokud se překročí 5% uzavírací klauzule.
¤Dodatečně opraveno chybné znění názvu soudu.
Vojtěch Kment
Gemini AI solves CERMAT Tests with 43 points out of 50

Semi-automatic system vs. Mathematics entrance exams: How did Gemini AI fare on the CERMAT tests (Czech flavor of the S.A.T.) and where did it stumble? Take a look behind the scenes. What is the future of education and learning?
Vojtěch Kment
Gemini AI řeší CERMAT testy na 43 bodů z 50

Poloautomatický systém vs. přijímací zkoušky z matematiky: Jak si AI Gemini poradila s CERMAT testy a kde narazila? Nahlédněte do zákulisí automatického řešení úloh. Jaká je budoucnost edukace a učení se?
Vojtěch Kment
Llama 4 is born – Long live Llama 3 in the EU

Meta is blocking the multimodal Llama 4 in the EU. Innovation in AI is arriving – but not for us. Entities within the EU are out of luck.
Vojtěch Kment
Narodila se Llama 4 – dlouhý život Llamě 3 v EU

Meta blokuje multimodální Llamu 4 v EU. Inovace v AI přichází, ale ne pro nás – unijní subjekty mají smůlu.
Vojtěch Kment
50 minut Trump-Zelenský: Plný transkript

Úplný záznam dramatického rozhovoru mezi Trumpem a Zelenským v Oválné pracovně. Napětí, neshody i tvrdá vyjádření – celý přepis bez úprav.
Další články autora |
Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR
Seriál Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský...
Koruny místo eur. Reebok nabízel oblečení za hubičku, Češi zběsile nakupovali
Za neobvykle nízké ceny nabízel oblečení internetový obchod značky Reebok. V sekci „výprodej“ na...
V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu
Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo...
Plzeň truchlí, oblíbený učitel a psycholog Václav Holeček nepřežil drama u přehrady
Ve věku třiasedmdesáti let náhle zemřel oblíbený plzeňský učitel, matematik, vědec a psycholog ...
Zlomový nález v septiku. Nová stopa v záhadném zmizení Ivany Koškové
Premium Bylo jí 14 let, když v roce 1997 beze stopy zmizela. Ivana Košková z Příšovic na Liberecku se stala...
Podezřelého z vraždy demokratické političky a střelby na senátora v Minnesotě zadrželi
Policie zadržela muže podezřelého ze dvou sobotních útoků na zákonodárce ve státě Minnesota. V...
Primář u soudu. Lékařku ubil sekerou, další ženu znásilnil, viní ho obžaloba
Krajský soud v Plzni začne v pondělí projednávat případ bývalého primáře Domažlické nemocnice...
Trump tlačí na víc deportací migrantů z velkých měst, kde byly protesty
Americký prezident Donald Trump chce zvýšit deportace migrantů, kteří jsou ve Spojených státech bez...
Z kosmetiky je zlatý důl, nové experty nachystá i studium na univerzitě
Z kosmetiky je lukrativní byznys, na který aktuálně slyší i brněnská Masarykova univerzita. Její...
- Počet článků 19
- Celková karma 4,36
- Průměrná čtenost 851x
Smysl jednotlivci i celku.
Lawyer and computer engineer in one .
Advancing person and society alike.