Moc dobře napsané. " Doktore, vy zvládnete i nemožné. Tak ještě víkendovou službu a noc na pondělí... a ty recepty zase nejdou tisknout... vypadáte nemocen, přijdu jindy, abych se od vás nenakazil..."

Dočkal jsem se odpovědi, tak díky.

Rádo se stalo, pane Bárto, Vám děkuji za inspiraci.

Karma doktore. Je to geniálně napsáno. Držím Vám palce, abyste si dokázal tento nadhled udržet.

Do geniality to má daleko, ale nemohl jsem odolat oné hozené rukavici.

Děkuji, je to tradičně perfektní, pane Vodvářko. Shrnuto ideálním lékařem může být jen nečlověk, protože odbornost je nad lidskostí. Co teď s tím, když někteří "vědci" přicházejí s novinkami, že nejvzácnějším léčebným protředkem je lidský dotek a sebeuzdravení je přirozenou schopností každého (původně) zdravého lidského organismu? Že bychom si měli každý konečně přiznat, že mé tělo je mé a především já za něj nesu odpovědnost?

Máte pravdu, ale bude to trvat ještě dlouho, než nebudou lékaři potřební. Co jsem četl knihu "Kvantový doktor", tak jsem na hodně věcí změnil svůj názor. Tabletky beru jako poslední možnost. Pěkný den.

A to ještě moje matka a babička hovořila o "domácím lékaři" (nemyslím knihu ve stylu urob si sám). To je zvláštní sorta ideálního lékaře ještě se zpřísněnými pravidly? A vyskytuje se ještě vůbec v našich krajích? Obvykle je k vidění ve filmech odehrávajících se v Anglii.Karma.

Všechno je o komunikaci, Tomáši a velká spousta našich spoluobčanů je stále zvyklých na to, že za socialismu bylo všechno společné (ač nikdo nevlastnil nic) a že lékaři a jiní "intoši" vystudovali na jejich úkor, tudíž jim "patří". Navíc ti stejní spoluobčané nabyli dojmu, že čím víc budou křičet (klidně i sprostě), tím větší práva a svobody si vydupou (posle stejně nesmyslného socialistického hesla "bojujeme za mír", které kterýsi disident srovnal s "m.dat za panenství". Takže křičí, fňukají a vyhrožují, namísto aby se slušně snažili domluvit a aby vzali na vědomí, že lékař je člověk z masa a kostí, jako oni. A odpovědnost? Jsme přeci národ "já-nic-já-jen-muzikant"ů. Tobě dostatek sil nadhledu do dalšího léčení

Zkusím to, Dášo, doklepat. A až půjdu do pense, tak začnu dělat medicínu jen pro ty, kteří se chtějí vyléčit. Fakt se na to těším.

měl bych něco ze života k bodu 5, 7 a 8.

Dovezl jsem manželku do okr. nemocnice po epi záchvatu a při čekání před ordinací sanitka dovezla "prioritního" pacienta s předností. Po vyšetření byl položen na lůžko a dostal kapačku. Když došla na řadu i manželka, tak ji dali do stejné místnosti na lůžko (kontr. odběry hladin + kapačka). Ten prioritní pacient byl spolužák mé sestry - tak jsme dali řeč.

Stal se po bouračce epileptik a taky po čase bezdomovec. Na dotaz: co bereš za fety odpověděl, že něco ano, ale občas zapomene. Ale má velice rád "rumík". To vysvětlovalo, proč je od bláta a voní močí. Na mém odchodu se zeptal: nemáš 5Kč na autobus ? (přitom ho domů vezla sanitka)

děkuji za návštěvu pane Šiku.

Moooc pěkný.

Jen bych ráda poznamenala, že v očích pacientů je lékař, kterého přepadne byť i lehká rýma, stejně podezřelý jako rozcuchaná kadeřnice, uhrovitá kosmetička a chudý ministr.

Tak to mi povídej. Po 20 letech jsem byl skolen minulý měsíc na týden. Po příchodu do práce jsem několikrát slyšel tu šílenou větu:" Já jsem tady, pane doktore byla minulý týden, moc mě to bolelo, a VY JSTE TADY NEBYL !"

Tož tak.