Když mi bylo 21 let, tak jsem po škole nastoupila na II. ortoped. kliniku v Brně, do laboratoře, zkoumající kostní nádory. naprosto nepřipravená k takovým utrpením. A tak jsem dostala školu života a smrti. Výsledkem byla obrovská pokora před životem a před smrtí. Nesouhlasím s tím zákonem a to z hloubi svědomí a i víry. Přesto, když byl kdysi první návrh zákona o eutanasii, jsem si hlouběji tuto problematiku nastudovala. Římané a možná i jiní ve starověku naléhali na meč, který držel v ruce nejbližší přítel. Martin Luther tuto problematiku, také řešil tak, že lidé, kteří chtěli zemřít, odcházeli do domu smrti. Já si myslím, po právu, že dnes existují vědecké metody, jak člověku ulehčit od nesnesitelné bolesti, že nebude on a ani nikdo druhý postaven jednak před rozhodování se o své smrti a jednak o usmrcení. Ale až přijde ta hodina, odejde přirozeně. Skutečně bych tvrdila, že ten zákon sám o sobě nikomu nepomůže. Stavím se proti němu a to s poukazem na zneužití, protože podle mého názoru jsou ve vztazích mezi lidmi takové propasti, že ke zneužití může dojít. A jak se pak takové jednání bude podle spravedlnosti posuzovat?

Pane Bubíku, pakliže by Váš tchán netrval na léčbě a chtěl poslední dny strávit doma, nemusel mít ono martyruim hadiček a trubiček (naprosto souhlasím, že ani já bych tak nechtěl skončit). Euthanasie není o tom, že by lékaři násilím vnucovali nemocným léčbu. Pokud ji odmítnete, nikdo Vás nemůže nutit.

Přečtěte si prosím přesnou definici euthanasie, případně asistované sebevraždy. Váš příspěvek o euthanasii není.

Přesné. Vyloženě z toho kape ta možnost zneužití - nakonec budeme svoje nemocné utrácet jako psy, aby se ušetřilo za péči u starých nebo za medikamenty u mladých.... A není to sci-fi. Je to velice racionální a bohužel pravděpodobná verze budoucnosti.

Snad tahle zrůdnost proboha neprojde, i když o politicích a jejich lidskosti si nedělám iluze.

Mám známého, který je poměrně významným ortopedem - operuje páteře. Ten mi řekl, ať nežiju v iluzi, že kterýkoliv doktor nebo nemocnice bude mít na prvním místě mé blaho. Upřednostní vždy blaho svoje. A v tom vidím odpor proti eutanázii. Z nevyléčitelně nemocných mají prospěch farmaceutické firmy i zdravotnická zařízení. Zkrácením umírání přijdou o příjmy.

Moc dobrý rozbor situace. Mám k euthanasii podobný postoj, snad tolerantnější, ale obavy ze zneužití (kterés se v našich podmínkách přímo nabízí) výrazně převažují. Navíc se domnívám, že relevantních případů v republice by se ročně dalo napočítat v jednotkách, max. v desítkách osob. ̈

KARMA

Děkuji, pane Machačku.

Proto by euthanasie měla být ponechána smluvnímu právu do kterého by stát nesměl vstupovat.

Pokud se týká vztahu státu a občana, máte naprostou pravdu. Něco jiného ale je vztah člověka k jeho strůjci. Páté přikázání zní: "Nezabiješ". Každý ať se svobodně rozhodne, na jakou cestu se dá, zda bude vraždit či nikoliv. Následky si ponese sám. Nikdy nebyl stav takový, že by nemohlo být trpícímu pomoženo od bolestí. Natož dnes, kdy farmacprůmysl ochotně (s vidinou zisku) dodá na trh jakékoliv množství. Od morfia až po Aulin apod.

Tomáši, děkuji za shrnutí a naprostý souhlas. Mně myšlenka euthanasie přijde jako komunismus. V zásadě dobrá myšlenka, jen není pro lidi. Tak jako komunismus, přesto, že jsme si měli být rovni, poskytl některým neomezenou moc nad mnohými, tak by uzákonění euthanasie poskytla lékařům či "katům" neomezenou moc nad -nemocí a bolestí- oslabenými mnohými. A to zkrátka není a nemůže nikdy být fér. Dlouho jsem si říkala, že třeba by... ale poté, co vím o mohých případech, kdy měl nemocný možnost sám si naaplikovat smrtící dávku morfia a neučinil tak (=držel se své mikrojiskřičky naděje na uzdravení) už ve správnost euthanasie nevěřím. Karma

Necítím osobně etický problém s něčím, co by se dalo nazvat asistovanou sebevraždou. Souhlasím však s tím, co uvádíte, tedy z různými možnostmi zneužití takového zákona,

Je to v jistém smyslu podobné jako s trestem smrti. V některých případech by mi přišel jako adekvátní, ale opět je zde problém se zneužitím i s možností omylu.

Etický problém lze smáznout pochopením zákonitostí života zde na Zemi. Život nedáváme a tudíž nemáme ani právo jej brát, ničit.

Jako člověk, jehož s největší pravděpodobností čeká v brzké době chvíle, kdy bude o eutanazii vážně uvažovat, nejsem příznivcem, aby se to nějak ošetřovalo zákonem. Vím, že osvícení lékaři umožní pacientovi, který ví, že jeho život je u konce a všem je jasné, že ten krátký čas, který mu na tomto světě zbývá, bude provázen jen utrpením jak pro něj, tak i pro jeho blízké, aby se sám rozhodl, kdy to chce ukončit. A to je dobře.. Člověk by měl mít možnost naprosto sám, bez jakéhokoliv zásahu, či dokonce "nenápadného" nátlaku od okolí, rozhodovat o svém konci. A to průměrně inteligentní člověk dokáže i bez posvěcení zákonem.

Nejvíce schůdnou cestou je praxe v USA, kdy pacient jde na dožití domů s přístrojem, který mu dávkuje opiáty. A pokud mám dobré informace, tak je tam upozornění o tom, jaká dávka je smrtelná......no a pak se nevyšetřuje, když si pacient sám upraví dávku tak aby usnul a neprobudil se.

PS. Možnosti paliativní péče se sice zlepšují, ale nechtěl bych mít stejný osud jako kamarád, který se doma svíjel bolestí a manželka s dcerou jen bezmocně plakali, když viděli jeho utrpení do doby, než mu sehnali soukromý hospic, kde účinné prostředky na zmírnění bolesti dostal a mohl tak v relativním pokoji zemřít.

Plná shoda, pane kolego.

Onen Váš kamarád byl obětí špatného systému. Myslím, že dnes by se podobná situace již nevyskytovala.

Pěkný večer.

Karma a plný souhlas s autorem článku

A přidal bych ještě jeden argument proti uzákonění možnosti euthanasie, který zde dosud nezazněl, a který vždy zdůrazňuje můj otec - lékař s více než 60 letou praxí, doposud aktivně působící v Praze ve Vinohradské nemocnici i na LF UK.

Setkal se již několikrát z případy (zejména onkologickými), kdy byla prognóza zcela beznadějná, léčba spíše již jen paliativní, a přesto došlo k obratu a překvapivému vyléčení. Ačkoliv je atheista, mluví o těchto případech jako o "zázracích", a to, že se někdy dějí, ho utvrzuje v tom, že euthanasii jednoznačně odmítá a vždy je připraven bojovat o pacientův život do poslední chvíle.

Těch případů, kdy byl nemocný propuštěn domů jako "beznadějný" , aby se po nějaké době objevil bez malignity, znám rovněž několik. Já na rozdíl od Vašeho otce považuji existenci zázraku za možnou, řízenou Jeho vůlí. Ten dotyčný má zde na zemi ještě nějaký úkol.

Děkuji.

Jaky mate nazor na to co praktikoval dr. Kevorkian pane Vodvarko? Pokud vim ten asistoval sebevrazdy lidem kteri s diagnosou "terminal desease".

Dr. Kevorkian je pro mne etalonem lékařské zhovadilosti.