Před pár lety jsme měli rotvajlerku Kasinku. Situace: Kása a já na procházce jsme došly k louži, u které čile diskutovaly 2 páry a postávalo cca 3 roky staré dítě. Zavelela jsem: Kasinko, nelez do té louže, nejsi přeci žádný (omlouvám se za hrubý výraz) debil, abys nevěděla, že pokud se namočíš a zamažeš, pak by tě čekala vana! Kása se ukázněně vyhnula vodě a pokračovaly jsme dál. Dítě na mně vyzývavě pohlédlo a... do louže hup a buch na zadek. Kdo odešel suchý byl náš pes a já, ale zato nás sledovaly hromy a blesky do té doby poklidné, nyní ohozené čtveřice. Ale my v tom byly s Kasou fakt nevinné

Skvělé. Nedávno jsem sklidila podivné pohledy od kolemjdoucich lidí u metra, když jsem vnoučatům necelé 3 a 4 roky zavelela:" A teď hurá do louže!" Ten pocit štěstí jejich i můj. Tak skakej dál, skvělé antidepresivum. Předepisuj pacientům.:-))

Zajímavá definice: Chlapec se stává mužem, když kaluž obejde, místo aby do ní vstoupil.

Také bych si skočil.

Hop!

Paráda, je "vědecky" dokázáno, že člověk bohužel ztrácí dětskou duši když se poprvé vyhne kaluži.

Krásný! Je dobré pozorovat a občas zazlobit. Karma

A písničku od Jiřího Schmitzera, Kaluž..znáte?

https://www.youtube.com/watch?v=ymm4Ey6FYdU

Miluju kaluže a všem dětem, ať svým, nebo v práci, je nejenom dovoluju, ale přímo doporučuju!