Mně nejde na rozum, že těm, co tady hájí motorkářský gang Noční vlci, vadí Slavnosti svobody a uctění památky amerických vojáků v Plzni. Pozoruhodné.

Je to prosté, Jene. Ti reagují na moje jméno, ať napíšu cokoli. V blogu není ani zmínka o nějaké dehonestaci ruských vojáků, přesto mi tady mlátí o hlavu jeden čtenář nějakou nenávist /obvyklá argumentační chudoba/.

Ani netuší,jak jsou čitelní.

Díky za návštěvu.

Kdysi jsem se podílel na knize Dějiny městyse Čejkovice na Hodonínsku a zpracovával období II. světové války. Starý pan Opluštil, pamětník dubna 1945, kdy do Čejkovic dorazily jednotky II. ukrajinského frontu, mně k tomu řekl. Zpočátku, jsme ruské vojáky vítali, ale oni se tu chovali jako dobytci, tak později bychom byli rádi, kdyby vůbec nepřišli.

Tohle je téma na několik odborných knih. Džugašvili byl nesporně lidská zrůda, ostatně konec jeho života byl stylový. Ovšem ocelový Stalin se už zase dostává do kurzu a na jím způsobené hladomory se zapomíná.

Moje vzpominka na kveten 45.

Byl jsem hezke blondate dite, a rusove meli deti opravdu radi, az tak moc, ze mamu jeden chtel zastrelit protoze musi byt urcite Nemka a mne si vzit. nastesti mu to dav vymluvil.

A pri nektere z tech oslavosvobozeni na plzensku mi jeden pametnik vypravel: nas tady osvobodili Americane, ale za tema kolejema byli pozdeji Rusove. A jednoho dne to ponekud prehnali s vodkou a navzajem se postrileli.

I to byly sovetske obeti pri nasem osvobozovani.

Vážený pane, jsem pamětnicí r. 1945, fronty - i když jsem byla dítě dítě. V naší dědině na jižní Moravě se bojovalo téměř 14 dní, Rusové dokonce ustoupili, a pak se zase vrátili a bojovalo se dál. Měli jsme v chalupě několik ruských (sovětských) vojáků a chovali se slušně, za to rumunští vojáci, který také nějaký čas pobývali v naší chalupě, se chovali jako dobytek. Je fakt, že část těch ruských vojáků byla už také ve špatném stavu, sháněli se po pití, hodinkách a děvčatech - a byli za to trestáni... Jeden agresivní opilý ruský voják byl za to svým velitelem v naší obci dokonce zastřelen... Nebylo se co divit, válka už trvala 6. rokem mělo to na vojáky špatný dopad. Myslím, že ani vy byste nebyl po šesti letech na frontě takový jako jste dnes. Nejsem tak kritická jako Vy, ale 89. rok jsem také přijala s úlevou. Buďme ale spravedliví a nemíchejme neustále jablka s hruškami,. Jiná doba byla v roce 45, kdy lidé přijali hlavně s úlevou konec války a hrozné německé okupace, jiný rok byl 48 - socializace vesnice a znárodňování, jiný rok byl v roce 68, obsazení ČSR vojsky Varšavské smlouvy, jiný rok byl 89, kdy většina z nás přivítala, že se u nás systém vlády jedné strany zhroutil. A jiná doba je dnes, kdy se máme poměrně docela dobře, já si nestěžuji. Nic není černobílé, je to třeba, vážený pane, události posuzovat v kontextu té doby nikoli dneška.

Četla jste můj článek? Vždyť Vy jej kritizujete, ale v podstatě jste napsala totéž co já.....

taky porad nechapu ten - u nekterych lidi - nekriticky pohled na nasi historii i soucasnost spojenou se SSSR a dnes Ruskem

Já zase nechápu vás, umanutý radikále Valíčku, za každou cenu. Svět není jednoduchý, černobílý...

Pozdě, ale karma. Když někdo vyžene Hitlera a místo něho přiveze Stalina, tak jaképak osvobození

Za což prostí vojáci nemohli. Děkuji, paní Jandová.

S těmi hodinkami je to až legendární a mluví to samo za sebe.

Moje rokycanská babička od Američana naopak na památku hodinky dostala - chromové cibule značky "Bobby".

No jo, u nás byli - než začala fronta, zase po nějaký čas ubytovaní i úplně mladičtí němečtí vojáci, brečeli, že musí na frontu - a rozdávali nám, dětem, takové maličké mentolové bonbonky, vypadaly jako čtverhranné tabletky. Také byli hodní - měli strach. Američtí vojáci na jižní Moravu nedorazili, jenom , po válce americká URNA se sušeným mlékem, nějakým starším šatstvem, lentilkami a žvýkačkami. To sušené mléko jsme si ve velkém hrnci ve škole sami (žáci) vařili - střídali jsem se při tom, a vždycky jsme je bohužel připálili.

Moc hezky napsáno ... Rusové, bohužel, sklízí, co sami zaseli a nepoučeni stále zasívají ...

Jsem stejného názoru. Dělají si to sami....

Karma.Skvěle napsáno.

děkuji