Diskuse
Noc hnusu a ponížení
Děkujeme za pochopení.
M75i86c96h79a90l 41S92e86d44m54í67k
Pěkné. Pocit hnusu a ponížení také z následných normalizačních prověrek vykrystalizoval ve výstižný vtip:
Víte, že se přestalo zdravit "čest práci"? - Ne, a proč? - Protože kdo neztratil čest, ztratil práci, a kdo neztratil práci ztratil čest!
M89i32l62o60š 23F87. 64P85e54c27h71a80r
Dík, tenhle jsem neznal. Škoda, že jsem ho neznal v oné době.
M70a73r16t78i77n17a 88M83o30u25d13r16á
Obdivuji, kolik si toho přes své tehdejší mládí pamatujete. Ano, i Ostrava zažila v srpnu 68 okupaci.
T28o66m54á24š 94V84o28d77v72á44ř95k67a
Paní Moudrá, bylo mi tehdy 9 let a nějaké vzpomínky mám. Třeba jsem poprvé viděl svého tátu brečet a mluvit sprostě.
Nicméně, mám ve zvyku poslouchat starší lidi a tenhle blog je takovým sumářem.
M13a60r73t56i87n 46B14r38a82u21n
Karma. Vidím že zdejší bolševická pátá kolona se na vás zarputile vrhla a vrhnou svá nemoudra. Ustál jste to ale skvěle.
J56a62r82o22m38í24r 29P93e35t77ř47í75k
Dovolím si reagovat na příspěvek Vlastimila Fursta níže v diskusi- cituji:
"Ode mne karma. Kolega J.Hermánek si Vás ale jen připíše na svůj seznam "slabomyslných".
Tak v tomto se pan Furste mýlíte, neboť tyto diagnózy určuje blogerům pan Vodvářka a ne pan Hermánek.
O tom, kdo kdy vstoupil do KSČ se pan Vodvářka vyjadřuje takto:
"Chci říci, že vstup do této strany už znamená podstatnou mozkovou poruchu /bez ironie/."
http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A150630_467038_blogidnes
Když jsem se jej dotázal, zda mezi lidi s "podstatnou mozkovou poruchou" patří i náš generál Petr Pavel, který jako důstojník vojsk VS zběhl přímo do velení NATO, tak jsem se odpovědi nedočkal.
A ještě by mne docela zajímalo, zda se více provinil pan Hermánek, který před r. 1989 podepsal spolupráci, nebo generál Petr Pavel, který byl nejdříve komunistou a poté se dal do služeb NATO, tedy nepřátel komunistů.
M27i43l41o95š 83F21. 74P32e16c24h82a14r
Už jsem vás na to upozorňoval, takže nyní nepokrytě lžete. To, co napsal Dr. Vodvářka, se opravdu týká VŠECH, KTEŘÍ V KTERÉKOLI DOBĚ vstoupili do strany? To je jen vaše křivácká snaha najít ve slovech oponenta to, co nikdy netvrdil.
B24o63h26u25m93í71r 51Š16i73m54e23k
Byl jsem tu dobu v centru dění každý den a vnímal tu ubohost všemocného a všehoschopného soudruha Brežněva, neinformovanost ubohých ruských vojáků a vysoko to vše převyšující český humor. Byl jsem i při vyhlášení zrádců z balkonu parlamentu. Pak zradili všichni komunisti: Husák, Dubček, Smrkovský... A nastal doba ukrutného temna!
L49a97d25i28s37l42a79v 78J44í77l14e37k
Já bych si dovolil zmínit mezinárodní situaci v 60. létech. V r. 1959 se dala na socialistickou cestu Kuba. Komunističtí a jim podobní partyzáni vedli boj v Nikaragui, Kolumbii a v dalších zemích Latinské Ameriky a očekávalo se, kdy převezmou vládu. V Kambodži, Laosu a Jižním Vietnamu byl boj komunistických partyzánů silný a úspěšný. Bylo jasné, že Americké armádě se ho nepodaří potlačit. Prakticky všechny africké státy se na počátku 60. let zbavily koloniální nadvlády díky odboji levicových partyzánů. Ve většině z těchto zemí působili sovětští ekonomičtí, političtí a ideologičtí poradci. V Itálii a Francii byli komunisté nejsilnější politickou stranou. Ve Španělsku byl Franko a v Portugalsku Salazar, tam oficiálně politické strany nepůsobily, ale v podzemí se komunisté připravovali na převzetí moci. V Německu, Mexiku a mnoha dalších zemích byla většina studentů levicově nakloněná a zralá pro revoltu. Tyto revolty vypukly skutečně v roce 1968 (my jsme je dosud nevzali na vědomí). Muslimské země byly většinou ostře proti USA a sympatizovaly se SSSR.
Někdy před rokem 1968 se konala v Moskvě porada představitelů komunistických a dělnických stran a po analýze situace došli k závěru, že propukla třetí a poslední všeobecná krize kapitalizmu (první byla po 1. světové, kdy vznikl Sojuz, druhá byla po 2. světové) a všichni se radovali z toho, že celosvětové vítězství socializmu je za rohem.
Pokračování dále.
L39a25d90i69s24l11a26v 47J91í59l45e59k
Do této situace přišlo Pražské jaro. Ruští komunisté neznali jiné řešení než armádu, ta to provedla dobře, ale: Ideoví komunisté u nás a zřejmě i v okolních zemích své ideály ztratili. Napříště již byli jen pragmatičtí komunisté. Inteligentnější důstojníci i prostí vojáci Rudé armády si všimli, že u nás je míroví život, žádnou kontrarevoluci, o které jim politruci říkali, tady neviděli. A s hrůzou pozorovali, že obyvatelstvo je ostře proti nim, že je nepovažuje za osvoboditele. Pro většinu z nich to byla prvá trhlina v ideách, ve kterých byli vychováni. Představitelé většiny komunistických stran ostře odsoudili sovětský zásah. Nejostřeji vystupoval šéf italských komunistů Togliati. Pozvali ho do Moskvy, kde zemřel, ale italští komunisté svůj odmítavý postoj k sovětskému zásahu nezměnili. I těm nejzabedněnějším kremelským vůdcům došlo, že udělali chybu. Od té doby mezinárodní komunistické a dělnické hnutí v čele se SSSR přestalo fungovat.
- Počet článků 1003
- Celková karma 30,96
- Průměrná čtenost 2517x
Seznam rubrik
Oblíbené články
Oblíbené blogy
- L.A.Sulovská
- Vladimír Gottwald
- Jan Pražák
- Lubomír Stejskal
Oblíbené knihy
- Johnson: Dějiny 20. století
- Noa Tishby: Izrael, země, které nikdo nerozumí
Co právě poslouchám
- Phil Collins
- Pink Floyd
Oblíbené stránky
- www.blogosfera.cz